Jak jste přijal informaci, že se mistrovství světa bude konat právě v České republice? Nepreferoval jste jiného kandidáta?
Jsem velmi šťastný, že se mistrovství světa bude hrát právě v České republice. A to jak kvůli fanouškům, tak kvůli hráčům, které čeká excelentně připravené sportoviště ve středu města, vynikající ubytování v krásném městě. Není to ovšem jen o hotelech nebo o podmínkách ke hře samotné. Jsem si totiž jistý, že město Plzeň poskytne vše nejlepší pro to, aby se v Plzni odehrálo vynikající mistrovství.
V Plzni letos slavnostně otevřeli novou hokejbalovou halu, kde budou hrát na světovém šampionátu své zápasy ženy. Co jste na ni říkal?
Hala se mi velmi líbila. Vím, že se na ní dělalo pět let, a z výsledku práce jsem nadšený. Je to velmi důležitá věc pro hokejbalovou komunitu. Podobná hala umožňuje městu hostit akce i na nižších úrovních. Hokejbalisté postavením této haly získali pro svůj sport v Plzni domov.
Do Plzně jste zamířil na inspekční cestu, jejímž cílem je také zkontrolovat, v jakém stavu se nacházejí sportoviště, hotely a podobně. Jak jste spokojen se současným stavem příprav na šampionát?
Česká federace dělá mistrovství světa dobrou propagaci, je velká výzva získat na svou stranu média a zatáhnout je do dění okolo přípravy na šampionát. Klíčem k úspěchu je zdůraznit, že celý hokejbalový svět přichází do Plzně, aby změřil své síly ve sportu, který patří k těm nejtěžším vůbec. Je to velmi fyzicky náročný sport, kde hraje ovšem velkou roli i technika. Je to sport plný zajímavých akcí, je to spektakulární podívaná. Navíc se šampionátu se zúčastní řada států, což také podpoří turistiku ve městě.
V české organizátory máme velkou důvěru. Víme, že jsme v dobrých rukoušéf hokejbalové federace Domenic di Gironimo |
Jak jste spokojený se stavem příprav na šampionát? Přesvědčili vás čeští organizátoři, že to zvládnou?
Se současným stavem příprav jsem velmi spokojený. Obvykle jsem před šampionátem vždycky nervózní, zda budeme mít dostatek dobrovolníků a organizátorů, aby proběhlo mistrovství světa v pořádku, ale letos tomu tak není. V české organizátory máme velkou důvěru. Víme, že jsme v dobrých rukou.
Světový šampionát se v České republice uskuteční už podruhé. Máte s Čechy dobrou zkušenost, co se týká organizování hokejbalových turnajů na národní úrovni?
Mohli bychom přijíždět do České republiky každý rok. Je jen málo národních federací, které dokážou zorganizovat světový šampionát pokaždé. Bez obav je to vždycky v České republice, na Slovensku nebo v Kanadě, my ovšem musíme jít i jiným směrem. Potřebujeme se rozvíjet a jít do nových zemí. Bez toho to nejde. Tím novým zemím poskytnete mnoho zkušeností a rad a pomáháte jim v rozvoji.
Co je důležité proto, abyste světový šampionát označil po jeho skončení za úspěšný?
Byl bych spokojen s tím, kdyby sportovní úroveň šampionátu byla velmi dobrá, kdybychom viděli řadu dramatických a vyrovnaných zápasů. Byl bych rád, abychom viděli férový sportovní boj v každém zápase, vzájemný respekt mezi hráči. Také by mi udělalo radost, kdyby zápasy sledovalo velké množství fanoušků, a věříme, že se to podaří uskutečnit. Chtěli bychom také, aby hráči po šampionátu poděkovali za skvělý zážitek a odvezli si hezké vzpomínky. Dále také, aby město mělo zájem hostit světový šampionát znovu. To vše by znamenalo, že tato akce byla podařená.
Řadu zápasů šampionátu přinese v přímém přenosu Česká televize.
Je skvělé, že se podařilo domluvit vysílání přímých přenosů z mistrovství světa. Je to úžasná zpráva pro celý sport, pomůže to přinést hokejbalu nové hráče a možná i sponzory.
U příležitosti vaší návštěvy jste se sešel s primátorem Plzně Pavlem Rödlem. Měl jste ze setkání dobrý pocit?
Na plzeňské radnici nás čekalo velmi pozitivní přijetí, město vyjádřilo velkou spokojenost s tím, že se světový šampionát koná právě v jejich městě. Přijal nás sám primátor ve své kanceláři a pak jsme spolu měli oběd. Byli jsme velmi rádi, že si pan Rödl na nás našel čas. Tím ukázal, že je celá akce pro Plzeň významnou událostí a že ji město bere velmi vážně.
Pro rozvoj hokejbalu je velmi důležitá mládež. Chystáte u příležitosti mistrovství nějakou akci pro děti?
Mezinárodní federace něco takového určitě nechystá. Minulý rok jsme uspořádali první světové šampionáty do 16 a do 18 let a to byla pro nás velká událost. Byly to pro nás velmi úspěšné akce. Přemýšlíme nad uspořádáním nějakých akcí pro školy s tím, že by se jich účastnilo několik zemí. Přednesu celou věc v Kanadě a věřím, že se setká s dobrou odezvou. Tahle věc nemusí být nutně spojena se světovým mistrovstvím. Doprovodný program během šampionátu je plně v kompetenci národního výboru.
Tváří světového šampionátu v Pittsburghu byla hokejová legenda Mario Lemieux. Světový šampionát v Plzni podporují třeba Petr Sýkora a Martin Straka. Jak velký význam pro šampionát měla podpora ze strany Supermaria?
Mario Lemieux nám poskytl v Pittsburghu svou tváří. Pomohl nám s propagací, zdarma běžely naše spoty v aréně během zápasů NHL, poskytl řadu prohlášení pro místní média. Je stejně pozitivní, když vidím, že podobné věci děláte i u vás v České republice. Jsem tím velmi potěšen, protože oni dva jsou vynikající hráči. Mimochodem, jsem velký hokejový fanoušek.
I světová hokejbalová federace ISBHF má své problémy. Jedním z nich je například skutečnost, že mezi přihlášenými zeměmi na mistrovství stále ještě nefiguruje Německo. Zúčastní se tato tradiční hokejbalová země mistrovství? Proč Němci s přihláškou tak váhají?
Pracujeme velmi tvrdě, abychom Německo přivedli na šampionát. Do měsíce budeme vědět víc, je to pro nás velká priorita. Mají momentálně těžkosti se svou hokejbalovou federací, která je poněkud nejednotná a roztříštěná. Potřebují dát dohromady jednotnou strukturu a s tím jim chceme pomoct. V každém případě tam zájem je, Němci chtějí přijet.
Jak konkrétně se Němcům snažíte pomoci?
Musíme hrát roli mediátorů mezi organizacemi a hledat konsenzus. Je jedno, zda jde o práci nebo o sport, role ISBHF je v odstraňování bariér. Problém je vždy třeba pojmenovat a pak se snažit o jeho odstranění.
Na světovém šampionátu budou startovat také týmy Portugalska, Řecka a některých dalších zemí, které tvoří hráči s kanadským pasem. Řada z nich má i občanství své původní země, ale někteří už ne. Nevidíte to jako problém? Například na MS ve fotbale by takoví hráči nastoupit nemohli…
Co se týká Řecka, dívám se na to z delší perspektivy. Pro sport jako takový je dobré, že máte do hry zapojených více hráčů, více národních týmů. Řekové, kteří hrají na mistrovství světa, hrají za Řecko. I když žijí v Kanadě, mají řecké kořeny a reprezentují svou původní vlast. Navíc se snaží i o popularizaci a rozvoj hokejbalu ve své vlasti. V Řecku nyní vznikla hokejbalová liga, funguje tam ženský tým. Jsem přesvědčený, že na světovém šampionátu v roce 2011 už budou Řecko reprezentovat i někteří hráči, kteří hrají řeckou ligu. Podobně třeba v týmu Velké Británie bude nyní hrát osm hokejbalistů, kteří žijí ve Spojeném království. To, že jsme umožnili tuhle věc, umožnilo rozvoj hokejbalu v dalších zemích.
Co říkáte tomu, že proti Kanadě budou hrát hokejbalisté, kteří mají často stejnou národnost?
Kanada je velmi zajímavá země. Je to spíše národ složený ze spousty národů. Jsou tu Italové, Řekové, Portugalci, Jamajčané, Číňané a řada dalších národů. Všichni mají velmi silné pouto k zemi svého původu. Nedívejte se na to tak, že v dresu nějaké země nastupují cizinci. Když hráče, dejme tomu s portugalskými kořeny, požádáte, aby hrál za zemi svého původu, je z něj cítit zápal a vášeň pro svou zemi. Přesně jako z pravého vlastence. Každý, kdo říká, že na šampionátu hraje pět kanadských týmů, žije v iluzi. Tak to ve skutečnosti není.
Mezi týmy jsou velké rozdíly ve výkonnosti. Kajmanské ostrovy se jen těžko vyrovnají třeba Kanadě. Nemáte obavy z vysokých přídělů a debaklů? To může v konečném důsledku způsobit, že řada zápasů bude nezajímavých…
Z takového důvodu máme týmy rozdělené do dvou výkonnostních skupin. Zápasy v B-skupině jsou velmi dramatické, neuvidíte tam výsledky 15:0 na rozdíl třeba od hokeje. Víc týmů znásobí oslavu hokejbalu, přinese víc lidí se zájmem o stejnou věc dohromady. Je to dobré i pro město, protože do něj přijede více turistů.
Světového šampionátu se zúčastní v mužské kategorii celkem 16 týmů. Byly i nějaké další, které projevily zájem o účast?
Chtěli jsme přivést na světový šampionát i třeba Mexiko nebo Bahamy, ale nebyl tam dostatek hráčů, kteří byli schopni se na šampionát uvolnit. U nich to byla otázka peněz. Pak je tu třeba Bosna a Hercegovina, která poslala tým na juniorský šampionát, ale ještě nemá dostatek kvalitních hráčů v seniorské kategorii.
Hokejbal je sport příbuzný hokeji. Přesto se na světových kolbištích zatím příliš neobjevují skandinávské země. Existují nějaké kontakty mezi světovou federací a severskými zeměmi? Na mysli mám zejména Švédsko a Finsko, které jsou v hokeji světovými velmocemi.
Nejlépe se situace vyvíjí ve Finsku. Finští dorostenci do 16 let se zúčastnili světového šampionátu své kategorie ve Zvolenu a věříme, že v roce 2011 se zúčastní Finsko i šampionátu mužů. Oni mají hráče i týmy, ale nemají federaci. Jakmile se jim podaří vytvořit strukturu, půjde všechno rychleji. Těžko říci, zda to bude už v roce 2011, ale ta možnost je hodně pravděpodobná.
Další hokejovou velmocí je Rusko, které se dokonce zúčastnilo prvního hokejbalového mistrovství Evropy, ale od té doby z hokejbalové scény zmizelo. Jaká je situace tam?
V Rusku jsme měli poslední dobou nějaké kontakty, ale tam po pádu železné opony amatérský sport zkolaboval a teprve teď se z toho začíná dostávat. Rusko je obrovská země, pro menší země je mnohem snazší adaptovat se na změnu politického systému.
Přemýšlíte v nějakém časovém horizontu i o třetí výkonnostní úrovni mistrovství světa? Dle hokejových zvyklostí bychom ji nazývali Divize II…
Brzy může být i třetí výkonnostní skupina - C. Na hokejbalu je krásné to, že podobně jako fotbal ho může hrát každý. Není to náročné na vybavení. Hokejbal vznikl zezdola, nefunguje to seshora, kdy se udělá organizace, marketing a pak se shánějí hráči. Naopak, hráči hráli a teprve pak se začali organizovat.
Kolik hráčů na světě se vůbec věnuje hokejbalu? Vedete o tom nějaké oficiální informace?
Nemáme korporátní sponzory a není mnoho sportů, které by bez nich dokázaly uspořádat tolik mezinárodních akcí... A kolik hráčů hraje hokejbal? Mohu si zaspekulovat a říci, že asi půl milionu hráčů hraje organizovaně v soutěžích, celkově ho hrají miliony. Jak byste ovšem odpověděl, kdybych se vás zeptal, kolik hráčů na světě hraje fotbal?
Dovolte mi nyní jednu odvážnou otázku. Jste prezidentem světové hokejbalové federace, přemýšlel jste někdy nad tím, že by se hokejbal hrál na olympijských hrách? Podnikáte v tomto směru nějaké kroky?
Olympijské hry? Samozřejmě. Od první chvíle, kdy jsem hrál hokejbal, o tom sním. Plán určitě máme, ale aby bylo možné tak velkého cíle dosáhnout, musíte udělat spoustu malých kroků. My se teď soustředíme na jednotlivé kroky, které jsou požadovány. Konkrétně jde zejména o vytváření silných národních federací ve všech členských zemích, vytváření dobrých podmínek pro rozvoj mládeže. Jsme mezi sporty tak trochu nová vlna. Hokejbal tu existuje jako sport jen asi dvacet let a to je strašně málo. V tuto chvíli teprve stavíme základy naší mezinárodní působnosti.
Přemýšlíte i o rozvoji hokejbalu na klubové úrovni? Například o tom, že by mistři jednotlivých zemí spolu bojovali o titul nejlepšího mužstva Evropy…
Ve vzdálenějším časovém horizontu určitě. Ovšem dokonce ani v Kanadě nemáme národní ligu, máme jen ligy v jednotlivých provinciích a nejlepší týmy pak hrají na národním šampionátu o titul mistra. Naší prioritou jsou nejdříve národní úrovně, teprve pak přijdou na řadu ty klubové. Když se nám podaří vybudovat silné národní federace, získáme tím zároveň více organizátorů a díky tomu budeme moci uspořádat více soutěží.
A dovolte ještě poslední otázku: Jakou návštěvu byste rád viděl v plzeňské ČEZ Aréně při finálovém zápase mistrovství světa?
Rád bych viděl při finálovém zápase vyprodaný stadion, to znamená něco přes osm tisíc fanoušků, jak hlasitě křičí. A já vím, jak hlasití čeští fanoušci umějí být.
