„Bral jsem to tak, že když se probojujeme mezi poslední čtyři, bude to nejlepší osobní dárek, který bych si mohl dát. A povedlo se. Doufám, že pár takových ještě přibude,“ vypráví odchovanec menšího oddílu z Břeclavi, jehož výkony na šampionátu vzbudily zájem.
On už však dlouho dopředu věděl, že z Beskyd, kde hrál do konce minulé sezony, přestupuje v rámci extraligy do Karlovarska.
Volejbalisty zaskočilo mohutné přivítání. Kapitán se dojímal: Zase jsem naměkko |
Nelitujete zpětně tohoto kroku? Z Filipín jste se mohl „prodat“ do Evropy.
Jasně, nějaká nabídka se objevila, nechtěl jsem ale další krok v kariéře uspěchat. Zatím jsem hrál do minulé sezony extraligu v Beskydech, nastal kolem mě velký boom, ale ono se to zase zklidní. Nejlepší bude teď něco s Karlovarskem vyhrát a uvidí se, jak to bude dál.
Prý jste se už brzo v minulé sezoně rozhodl domluvit přestup i proto, abyste pak měl klid na maturitu, souhlasí to?
Bral jsem to tak, že maturita je pro mě jeden z životních milníků, na který jsem se chtěl soustředit. Takže je pravda, že nové angažmá jsem chtěl mít jisté co nejdřív. Maturoval jsem na průmyslovce ve Frýdku-Místku, obor technické zařízení budov. Nevím, jestli bych se tím mohl v budoucnu živit, ale bavilo mě to.
Teoreticky jste se mohl živit i fotbalem, kdybyste u něho v mládí zůstal a nerozhodl se pro volejbal. Mrzelo vás to někdy?
Asi určitě ne. (úsměv) Určité pochybnosti jsem měl, když jsem byl mladší, musel jsem z Hustopečí dojíždět na tréninky do Břeclavi a dělal jsem první kroky. Tak možná tehdy jsem o tom, že jsem si vybral volejbal, ještě uvažoval. Jakmile jsem ale odešel do extraligy, tak už mě to vůbec nenapadlo.
Antonín Klimeš v osmifinále MS.
Ani v souvislosti s penězi, jichž se ve fotbale točí nepoměrně víc?
Taky je úplně něco jiného prosadit se ve fotbale než ve volejbale. Kdepak, já jsem spokojený.
Doznívá ve vás ještě pořád průlom na Filipínách, který v Česku strhl velkou vlnu zájmu?
Čtvrté místo na světě beru jako velký úspěch jak pro volejbal, tak pro celou Českou republiku. Každá vzpomínka na to zahřeje u srdíčka. Doteď mi to někdo připomíná, ale zároveň už se snažím přehodit pozornost na extraligu.
Co vám na šampionátu udělalo největší radost?
Že jsem mohl během celého turnaje nastupovat v základní sestavě. Mezi blokaři byl v týmu i zkušenější Josef Polák, takže trochu obavu o svoje vytížení jsem měl. Musel jsem zapnout motory a jet naplno. (úsměv) Pepa má leccos za sebou, hraje v zahraničí, což mě motivovalo. Věděl jsem, co umím, a chtěl jsem to ukázat na hřišti.
Přiznáte, jestli se vám na prvním mistrovství světa v životě aspoň jednou rozklepala kolena?
V prvním setu posledního zápasu ve skupině proti Číně k tomu došlo. Šel jsem na servis s tím, že musím, protože se šlo do koncovky a my jsme museli vyhrát 3:0, abychom si udrželi šanci na postup. Hodně jsem se prodýchal a řekl jsem si, že je to jenom jeden z řady servisů, jichž jsem dal už dost.
Antonín KlimešNarozen: 1. října 2005 |
Ohromilo vás i přivítání po návratu do Prahy na letišti, kam vás přišly pozdravit davy fanoušků?
Nikdy jsem nic takového nezažil, tohle byla premiéra a bylo to fascinující. Na začátek kariéry, na němž stále ještě jako mladý hráč jsem, je to neskutečný zážitek.
A co teprve doma v Hustopečích. V hospodách se ráno zapínaly televize, aby se hosté mohli dívat.
Konkrétně o tom jsem nevěděl, ale hodně lidí mi u nás říkalo, že se dívali. Sousedé, kamarádi, vlastně všichni. Za podporu jsem jim vděčný. Dostával jsem ohlasy z domova už během turnaje. Vyrazilo mi dech, kdo všechno naše zápasy a moji účast na MS propagoval.
Třeba se teď zařadíte mezi známé sportovce, kteří z Hustopečí pocházejí.
Třeba! (úsměv)
Které si vybavíte?
Fotbalistu Michala Sáčka, donedávna oporu Sparty. Pak z vedlejší vesnice Starovičky je Radek Juška, jeden z nejlepších českých skokanů do dálky. Známou osobností je taky raper Redzed.
To je jízda! Klimeš skočil z Beskyd až do volejbalové reprezentace |
Znáte se osobně?
Jsou starší, takže je znám spíš přes bráchu. A pár Redzedových písniček mám v playlistu. Je to hodně specifický hudební styl, každému asi nesedne. Mně se některé z nich hodně líbí.
Osobní dárek k narozeninám jste si naložil svými výkony. Co jste dostal doma?
Že mě byli rodiče podporovat přímo na Filipínách.
Dokonce dvakrát. Po skupině odletěli a na semifinále se vraceli.
Když mi po postupu ze čtvrtfinále táta napsal, ať mu na další zápas zajistím dva lístky, myslel jsem si, že si dělá srandu. Nevěřil jsem při čtení té zprávy ani svým očím, ani moc jemu. (směje se) Potom jsme si to nějak vysvětlili, řekl, že s mamkou na druhý den letí a na semifinále že jde. Je to šílenství, co udělali.
Prý oba mezi rodiči hráčů patří při zápasech mezi ty nejhlasitější, je to tak?
Řekl bych, že se to týká hlavně mamky. Táta je slyšet, když něco zkazí rozhodčí, když se stane menší chybka. Mamka ho v tom řvaní předčí.
Vnímáte je i na hřišti, nebo se od kulisy odstřihnete?
Vnímám, už jsem si na jejich povzbuzování hodně zvykl. Naši za mnou jezdí už dlouho, za což jsem jim vděčný. Bral jsem tedy jako automatiku, že budou na místě, ačkoliv se hrálo na Filipínách.
Rodiče volejbalového reprezentanta Antonína Klimeše během mistrovství světa na Filipínách. (září 2025)
Po tátovi, taky blokaři, jste kvůli vysoké hubené postavě zdědil přezdívku Komár, líbí se vám?
Zvykl jsem si na to a nevadí mi. Doufám, že to taťka bere jako šíření jeho odkazu. Chci mu udělat radost a té přezdívce dělat čest.
Cítil jste už během sezony, že směřujete na mistrovství světa a prosadíte se tam?
Měli jsme sice v plánu, že moje výkonnost bude během sezony gradovat, ale že to bude až v takovém měřítku nečekal nikdo. Pomohly mi i zkušenosti z loňského mistrovství Evropy do 20 let, kde jsme vybojovali bronz, a pak zápasy Zlaté ligy.
Teď máte v kapse tříletou smlouvu s Karlovarskem a před sebou velké možnosti. I zástupci vašeho nového klubu dali v rozhovorech najevo radost, že nepodlehnete vábení z ciziny a nastoupil jste na západě Čech.
O tom, jakou mi dají v týmu pozici, jsme se ještě nebavili, příprava před pár dny začala. Kluci mě přijali dobře; trochu jsem se bál toho, jaké to bude se zahraničními hráči, které jsem z Beskyd v takovém množství v kádru neznal, ale i to je naprosto v pohodě. Myslím si, že nám to bude šlapat. Zase mě čeká boj o místo, protože na bloku jsou v týmu Radek Baláž a Petr Špulák delší dobu. Zatím těžko soudit, kdo bude mít prioritu.
