Sportovci jsou pro nás, kritické fanoušky, vděčný terč. Vztekáme se: „Jak to hraješ? Za tohle bereš peníze? To bych teda zvládnul líp!“ Málokdy si uvědomíme, kolik je za jejich výkonem neviditelné lopoty.
Ve kterém sportu je té dřiny nejvíc? Právě to zkoumá nejnovější vydání magazínu Víkend DNES, které vychází v sobotu.
„Těžko se to poměřuje,“ říká uznávaný kondiční trenér Daniel Hejret. „Za sebe bych asi jako nejtěžší zvolil veslování s cyklistikou. Na Tour de France jedou frajeři kolem dvaceti dnů a každá z etap je pro jejich tělo stejný záhul jako menší střední operace. Jako když vám pod narkózou něco řežou.“
Sportovní dřina má skutečně tisíce podob. Mozoly Ondřeje Synka, který se připravuje na veslařské mistrovství Evropy v Račicích (26.-28. května), bolí jak čert. Děs jsou tréninkové galeje ultimátního bojovníka MMA Jiřího Procházky i plavce Jana Micky.
Člověku dá ale zabrat i psychická zátěž, která je spojena třeba s tenisem. Tenisté toho sice nenaposilují a nevypotí tolik jako třeba boxeři, zato pořád něco obhajují, věčně se musí přesouvat po světě. Při hře nesmí ani na vteřinu přijít o koncentraci, je třeba být milimetrově přesný. A to třeba i šest hodin, kolik trval legendární daviscupový zápas mezi Radkem Štěpánkem a Ivo Karlovičem.
„Občas přemýšlím, jestli je tenis vůbec pro ženy,“ uvažuje Bára Strýcová. „Možná není. Nebo je, ale pro tvrdé ženy. Někdy jsem z toho všeho tak rozhozená, že se zničehonic rozbrečím.“
Víkend DNES kvůli tématu oslovil vedle Strýcové i další hvězdy českého sportu. Fotbalistu Pavla Kadeřábka, veslaře Ondřeje Synka, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, cyklistu Romana Kreuzigera, hokejistu Radko Gudase, nebo házenkáře Filipa Jíchu.
Z jejich slov bylo poznat, jakou je vrcholový sport řeholí.
„Můj sport je extrémně tvrdý,“ říká třeba házenkář Jícha. „Když jsem přecházel do chlapů, rychlost nebyl problém, síla ano. Pamatuju si až na brutalitu v soubojích, kdy mě sevřeli tak, že jsem vyfoukl všechen vzduch a myslel si, že už mi nemůžou dát víc, a oni přidali ještě o padesát procent. Každý říká, jaké to je, když gólmani čelí bez chráničů těm ohromným střelám, ale hráči v poli podstupuji jeden souboj za druhým. Perou se pěstmi, i když to často není na dálku vidět.“
Může jeho disciplína ve sportovní robotě konkurovat takovému veslování? Cyklistice? Boxu? A co takový fotbal, jehož hráči sice od fanoušků dostávají za „snadný“ výdělek co proto, ale podle Kadeřábka si hlavně kvůli psychickému tlaku taky užijí své?
Hlasujte, který sport je největší dřinou podle vás. A v sobotu si v magazínu Víkend DNES přečtěte, co si myslí samotní sportovci.
Který sport je největší dřina?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 14. května 2017. Anketa je uzavřena.
