V ragby je výsledek, při kterém nepadne jediný bod, mimořádně neobvyklou záležitostí. Naposledy hráli 0:0 ragbisté Říčan právě ve Vyškově na počátku devadesátých let, ještě za dob federální ligy.
"Osobně si na toto nepamatuji, je to věc, která se přihodí maximálně jednou za deset let," podotkl Ševčík.
Kouč Bystrce Zdeněk Zapletal po zápase litoval diváky. "Je mi trapně, bylo to neuvěřitelně nudné ragby, nebylo to vůbec zajímavé," sykl zkroušeně. "A zrovna přišla velká návštěva, přes čtyři stovky lidí."
Zarazila jej především neschopnost hráčů proměnit některý z trestných kopů. "Obvyklá úspěšnost proměnění kopů se pohybuje okolo osmdesáti procent, ti nejlepší kopáči jsou s to trefit se pokaždé," tvrdil.
Bystrc však nebodovala ani jedenkrát ze tří kopů, Vyškov totožnou nabídku zahodil dokonce čtyřikrát. "Zápas jsem neviděl, ale musel být hodně nervózní, protože nedát ani jeden ze sedmi kopů, to je divné," přemítal trenér reprezentace Jiří Šťastný.
Rozhodčí, na jehož výkon dohlížel delegát vyslaný speciálně pro inkriminovaný zápas sportovně-technickou komisí České ragbyové unie, přerušoval hru při sebemenším náznaku konfliktu. "Bál se, tak to raději pokaždé písknul," řekl Zapletal.
Hráči tak měli namísto třiceti až čtyřiceti sekund k rozvinutí útoku sotva čtvrtinu obvyklé doby. "Bylo to pořád dokola. Za tu chvilinku se vždycky stihlo jenom vhodit míč, chytit ho a zase se šlo nanovo," lomil rukama Ševčík. "To se pak nemůže nikdo divit, že jsme nedali body."
Arbitr má v ragby poměrně velké pravomoci, vyhodnocení situace leckdy závisí pouze na jeho citu. Při sporné situaci může hru buď hvizdem zastavit nebo dát jednomu z mužstev výhodu a nechat jej hrát, dokud se akce rozvíjí.
"Je to podobné jako v hokeji. Když je týmu výhoda k něčemu dobrá, pokračuje se ve hře," vysvětlil Zapletal.
