Daron Bryden a Tyson Thornton chodí do šesté třídy a ještě nedávno byli jen jedněmi z mnoha mladých obyvatel USA, co mají hrozně rádi americký fotbal.
Teď jsou z nich dva šesťáci, kteří mají oficiální profil na webu Rivals.com, jenž sleduje talenty s výhledem na profesionální kariéru.
S nadsázkou je to podobné, jako kdyby měli v době boomu hokejových kartiček tu svoji také kluci, kteří se na základní škole teprve přehoupli do druhého stupně.
„Šílenství, absolutní šílenství,“ uvedl pro list USA Today Trent Petrie, který se na University of North Texas zabývá sportovní psychologií. „Tohle vysílá špatnou zprávu. Jak dětem, tak rodičům.“
A co víc: Daron s Tysonem v tom nejsou sami.
Nejslavnější basketbalista planety LeBron James pro detroitské rádio nedávno prohlásil, že jeho desetiletý syn už teď dostává první nabídky od univerzit, potenciálních zájemců o jeho budoucí služby. „Neměly by rekrutovat děti. Je to docela šílené,“ uvedl James. „Miluju koukat se na to, jak můj kluk hraje basket. Ale to nic neznamená. Vjeho věku by měl při sportu hlavně navazovat nová přátelství a být každý den s dětmi, které mají podobný drajv jako on.“
Ano, LeBron starší se také brzy ocitl pod drobnohledem, jeho výjimečnost byla zřejmá. Ale to bylo na střední škole. Ovšem u LeBrona juniora se zájem ještě zrychlil – chodí do čtvrté třídy a povyk okolo něj nastartovalo video na YouTube ukazující, že geny podělil vrchovatě.
„Možná má Bronny šanci si jednou v NBA zahrát, ale teď jde jen o to, aby ho basketbal bavil,“ dodává hvězdný táta.
Hledá se nový Messi i Gretzky
Že je sport ve velké míře především byznys, v němž je klíčové podchytit talenty co nejdříve, není žádná novinka. Ale přece jen: většinou jde o teenagerovský věk.
Scouting je hlavně ve fotbale globální záležitost. Třeba katarský projekt Aspire Football Dreams ročně „skenuje“ statisíce afrických kluků, své agenty má také v Guatemale či v Thajsku. U velkých fotbalových klubů je tohle norma.
Přesto bylo mimořádné, když v roce 2011 podepsal Real Madrid smlouvu se sedmiletým Argentincem jménem Leonel Ángel Coira, jehož prezentovali jako „nového Messiho“; ten opravdový přišel do rivalské Barcelony až v 11 letech.
Ve fotbalovém modelu zamíří „zázračný kluk“ rovnou do klubu, jenž jej pak hodlá využít jako klíčovou postavu k cestě za trofejemi.
V hokeji zase Kanada hromadně sleduje, kdo bude „The Next One“. Tak se říkalo a říká mnoha talentovaným chlapcům, od nichž se slibovala kariéra ve stylu nepřekonatelného Wayna Gretzkého přezdívaného „The Great One“. Momentálně tlak doslova od celé země zažívá designovaná jednička letošního draftu Connor MacDavid.
Jenže skauting ve fotbale a hokeji je jedna věc – a americké rekrutování (doslovný překlad zní „nábory“) na univerzity něco jiného.
V americkém fotbalu se totiž možná už sledování šesťáků jednou stane normou. Jak prohlásil bývalý hráč NFL Brent Williams: „Vysoké školy rekrutují čím dál mladší kluky. Jestli se mi to líbí, nebo ne, nehraje příliš velkou roli.“
Můj kluk nevyhoří, věří otec
Pro Ameriku je univerzitní sport pojmem. Basketbalová NCAA třeba „vyprodukovala“ i kouče Mikea Krzyzewského, který USA dvakrát dovedl k olympijskému triumfu.
V americkém fotbalu je byznys velký, weby zaměřující se na talentovanou mládež mohou dobře vydělávat. Rivals.com teď získávají na známosti – jsou to přece oni, kdo mají v hledáčku i dva šesťáky.
Ale nejde jen o to. Zrychluje celý svět, sport je tvrdý a výnosný byznys snažící se o maximalizaci zisků. Čím dříve najdete budoucí hvězdu, tím lépe. „Systém se drasticky mění,“ uvedl Craig Bryden, otec šikovného Darona. „První nabídky přicházejí v osmé, deváté třídě. Existuje to v basketbalu, baseballu, gymnastice. Americký fotbal jen zrcadlí trendy.“
On sám synově kariéře nebrání – Daron Bryden se už objevil v televizní show, šoty o jeho dovednostech vysílala ESPN. Proto Bryden senior nemá problém s tím, že jeho ratolest zařadili do oficiální databáze. „Nebojím se, že by měl vyhořet,“ odmítá rizika. „Hrát NFL je Daronův dlouhodobý sen, extrémně na něj dře a k tomu si udržuje dobré známky ve škole. Je to skromný kluk ve škole i na hřišti.“ Za to, aby se snu přiblížil, ostatně každý rok rodina utratí asi dva tisíce dolarů za kempy, na nichž se Daron zlepšuje.
„Těží z toho každý, jen ne děti“
Tato forma sociálního inženýrství však není bez odezvy. Kritizují ji teoretici i lidé přímo ze sportu. „Je to směšné a nebezpečné,“ varuje trenér Randy Edsall. „Měli bychom zastavit hloupost celého byznysu, který takto kouká už na šesťáky.“
J. C. Shurburtt, jenž se rovněž hledáním talentů zabývá, si zase pomáhá metaforou o kluzkém svahu – tedy že může jít o precedens, jenž nastartuje lavinu. „Pro mě je urážkou amerického fotbalu, když děláme budoucí fenomény z dětí v šesté třídě,“ uvedl Shurburtt. „Rodiče i všichni další, kdo za tím stojí, by měli rychle udělat krok zpátky. Zadělávají si na pořádné bolení hlavy.“
A ještě akademický dodatek od Marka Hymana, autora knih o dysfunkčních modelech v mládežnickém sportu. „Rozhodně se tak neděje ku prospěchu dětí,“ tvrdí: „Těží z toho všichni ostatní, jen ne ony. Pokud by se naopak sport reformoval směrem k tomu, aby samy děti byly v centru dění, nic takového by se nikdy neobjevilo.“
Jenže bývalý hráč NFL Brent Williams, jenž stojí za „předváděcí akcí“ pro kluky od šesté do osmé třídy, oponuje: „Jen se snažíme co nejprofesionálněji sbírat informace. Děláme to, co už dávno existuje.“
Na to, který z dvou táborů je blíž pravdě, jsou hodně zvědaví i Daron Bryden s Tysonem Thorntonem. Však jsou ve hře jejich kariéry.
Jenže vzhledem k tomu, že střední školu dokončí nejdřív v roce 2021, si na verdikt musí počkat.
