Z triumfu s Prague Black Panthers měl obrovskou radost, protože po letech mohl znovu zažít sportovní úspěch poté, co mu kariéru zabrzdil trest za doping. Atletickou kapitolu sice už uzavřel, ale o to více si oblíbil americký fotbal.
Devětadvacetiletý syn českého koulařského rekordmana měl také našlápnuto k hvězdné atletické kariéře. Stal se juniorským mistrem Evropy, v roce 2006 vyhrál mistrovství republiky, jenže v roce 2010 měl pozitivní nález na růstový hormon a bylo po kariéře. K americkému fotbalu se uchýlil jen kvůli tréninku během zákazu činnosti, nakonec ho však toto sportovní odvětví učarovalo natolik, že u něj zůstal.
„Měl jsem to vymyšlený tak, že jsem hledal nějaký sport, který budu moci dělat i v trestu a trénovat, abych se pak k atletice vrátil. Ale chytlo mě to natolik, že jsem se rozhodl k atletice nevrátit a dělat naplno americký fotbal,“ řekl Machura v rozhovoru s novináři.
Dopingový hřích mu však dlouho bránil i provozovat americký fotbal. Proto letošní sezona byla jeho první kompletní, ačkoli poprvé začal trénovat před více než dvěma roky. „Byla to administrativní válka. Asociace amerického fotbalu přistupovala na pravidla WADA, byly tam komplikace i v tom, že jsem ukončil závodní činnost, takže mi neběžel trest, tak jsem si to musel pak dosedět, a tak dále. Každopádně z dvouletého trestu se to protáhlo na čtyři a půl roku,“ líčil Machura.
Jakmile se mohl věnovat novému sportu naplno, zařadil se Machura mezi nejlepší české obránce na lajně. „Hned v první sezoně jsem se dostal i do zápasů v rakouské lize. Teď ve finále bylo důležité, že jsme na lajně Příbram výrazně přehráli. Sám sebe jsem svým výkonem překvapil,“ řekl po triumfu 52:13 a třetím titulu pro Black Panthers v řadě.
„Stále mám ambice. Chci vyhrát rakouskou ligu a dokázat něco na úrovni reprezentace. Já se v tomhle sportu našel. Je to hodně o egu, klasická hecovačka. Baví mě to a tento sport má u nás velkou budoucnost. I tohle finále se čtyři a půl tisíci fanoušky to dokázalo. Je to sport, který je tak krásný a specifický, že se s jinými nedá srovnat,“ dodal.
V dětství sice hrával na pohled podobný sport ragby, ale v nové kariéře spíše těží z koulařské minulosti. „Návyky z ragby jsem se musel spíš odnaučit. Spíše ta atletická průprava pomáhá, protože příprava top atleta a amerického fotbalisty by měla být podobná. Akorát jsem se musel naučit běhat do zatáčky. V atletice mi stačilo zaběhnout dobře třicítku, skočit daleko žabákem a být co nejitenzivnější. Tady je to podobné, rozhodují první tři kroky, nikam daleko neběhám, ale musím být výbušný. Mně to vyhovuje,“ popsal.
Na atletiku sice úplně nezanevřel, ale kvůli rodině už ji nechtěl dělat naplno. „Nechtěl jsem kvůli tomu zanedbávat rodinu. Dřív jsem trénoval dvoufázově a to už bych teď nemohl. Pořád ale kouli sleduji, fandím Němci Davidu Storlovi, který mě baví. Je to atlet, hubený kluk. Ale mám teď své priority,“ řekl Machura, který kromě amerického fotbalu pracuje v pojišťovnictví pro sportovce.
Nyní se těší, že o víkendech bude s kamarády sledovat zápasy prestižní americké ligy NFL. „Když se na to ale dívám, tak si občas hraju s myšlenkou, co by bylo, kdybych jako mladý šel do Ameriky na univerzitu. Nabídek jsem měl spoustu. Pár kamarádů tam šlo a třeba estonský diskař Margus Hunt teď hraje v NFL za Cincinnati Bengals,“ řekl.
