Na jaře nesměl amatérský sport plnohodnotně fungovat dva a půl měsíce. Ještě drtivější dopad měly podzimní a zimní restrikce. Od 12. října se uzavřela vnitřní sportoviště a zastavily se organizované tréninky a soutěže. Mělo to být na dva týdny, ale s patnáctidenní prosincovou pauzou to trvá čtyři měsíce.
Ztráty nabíhají a zatím nemá smysl je sčítat, protože restart je v nedohlednu. „Koronavirová pandemie bude mít pro sport, sportovní kluby, tělovýchovné jednoty a provozovatele sportovišť dalekosáhlé následky. Finanční i provozní. Finanční ztráty provozovatelů sportovišť v Česku, včetně komerčních, půjdou do miliard korun,“ uvedl pro ČTK generální sekretář České unie sportu (ČUS) Jan Boháč.
Problémy mají i sokolské jednoty, ve kterých cvičí a provozuje závodní sport přes 160 tisíc členů. Z toho je 43 procent mladších osmnácti let. Ty doplatily mimo jiné i na uzavření škol, které si často pronajímají sokolovny pro výuku tělocviku, a zákaz kulturních akcí. V sokolovnách se obvykle konají například plesy. „Zaznamenávají obrovský propad příjmů ze sportovních i komerčních nájmů. Doufáme, že dopady nebudou tak tvrdé, aby některé jednoty ukončily svou činnost,“ uvedl pro ČTK tiskový mluvčí Sokola Jiří Reichl.
POHLED: Hnilička musí začít kopat. Za děti i amatéry |
Podobně jako v jiných odvětvích stát poskytl náhrady, ale ty pokrývají ztráty jen částečně. „Šikovnější subjekty, které splňovaly podmínky a odhodlaly se o pomoc požádat, obdržely maximálně nižší desítky procent toho, co tržily v normálním provozu,“ uvedl Boháč.
Prvním programem byl COVID-Sport pro kompenzaci nákladů na provoz zařízení, která kvůli koronaviru nesměla fungovat, výdaje za zrušené nebo odložené akce nebo nájem, které některé z nich musely hradit navzdory zákazu činnosti. V něm bylo více než tisícovce subjektů vyplaceno přes 118 milionů korun.
Další dotace směřovaly do profesionálních soutěží, v nichž mají kluby kvůli povinnému testování a dalším hygienickým opatřením vyšší náklady než obvykle. Zároveň jim vypadly příjmy, protože většinu roku se hraje bez diváků. Klubům s neziskovým charakterem Národní sportovní agentura vyplatila 57 milionů korun. Většina profesionálních klubů jsou obchodní společnosti, takže žádaly prostřednictvím ministerstva průmyslu. Tam celkem 84 projektů dostalo necelých 465 milionů korun.
Jak budou kompenzace pokračovat, zatím není jasné. „Pro provozovatele sportovišť (neziskové, nikoli komerční) máme od letošního roku zcela nový program provoz a údržba, který jim přinese extra peníze na provoz sportovišť, které doposud neměli - takže se tím dají pokrýt i ztráty způsobené uzavřením kvůli covidu. O dalších COVID programech pro sport nyní vyjednáváme, ale zatím není nic konkrétního na stole, co bych mohl specifikovat,“ uvedl mluvčí NSA Jakub Večerka.
Děti tloustnou, amatéři fixlují. Sportovci prosí: Nechte nás trénovat! |
Ztráty ale nejsou jen ekonomické. „Funkcionáři ze sportovních klubů, předsedové, trenéři, ztrácí v současné době motivaci pro další činnost ve sportu. Trenéři museli hledat i jiný způsob obživy,“ poznamenal Boháč.
Sokol jako takový i samotní oddíloví trenéři podobně jako jejich kolegové z jiných organizací na jaře přišli s řadou on-line aktivit, ale ty nejsou plnohodnotnou náhradou. „Děti a mládež přichází o možnost pravidelného sportu, prohlubování získaných pohybových dovedností a především o sociální kontakt. Sokol odjakživa staví na duchu přátelství a kamarádství, které je posilováno společnými zážitky nejen v tělocvičnách při sportovních utkáních či trénincích,“ shrnul situaci mluvčí Sokola.
I tam je otázka, jaký bude úbytek dobrovolníků a členů. „Vyvstává obava z toho, že řada z nich si v souvislosti s výpadkem pravidelných aktivit v Sokole najde jiného koníčka nebo jiný přivýdělek a pak se již nebudou ochotni vrátit do sokoloven na většinou dobrovolném základě. Doufáme však, že takových bude minimum, i když chápeme, že práce v Sokole je mnohdy na úkor času pro rodinu či práci,“ dodal mluvčí.
