To slovo patřilo ledu, na němž prožila svůj dlouhý a strhující krasobruslařský život, ale i partnerovi Brunovi Massotovi, s nímž na zlatou olympijskou pohádku nyní navázala titulem mistrů světa v Miláně.
To slovo ovšem mohlo být také jejím loučením.
Veškerá gesta i všechny slzy dojetí, už opět stékající Aljoně Savčenkové z očí, napovídaly, že závodní kariéra 34leté drobné blondýny se uzavírá.
„Už nemohou vystoupat výš, protože výš to ani nejde. Já na jejich místě bych teď hned skončil,“ prohlásil 76letý Hans-Jürgen Bäumler, v šedesátých letech s Marikou Killiusovou dvakrát mistr světa dvojic.
Po pěti světových titulech s Robinem Szolkowym se až po boku Massota dočkala v Pchjongčchangu na pátý pokus vysněného olympijského zlata. V Koreji sepsali v německých barvách jeden z nejdojemnějších příběhů celých her. Vzpomínáte? Přestože byli až čtvrtí po krátkém programu, životní volnou jízdou dosáhli na zlato.
„Při té jízdě mi šel hlavou celý život,“ říkala poté.
Více než 20 minut museli pak v hale v Kangnungu čekat, zda je nikdo ze zlaté příčky nesesadí. Massot později na tyto chvíle vzpomínal: „Aljona se ani nedívala, když tehdy bruslili Tarasovová - Morozov, poslední dvojice, která nás na hrách mohla ohrozit. Zato já jsem je sledoval. V polovině jízdy Rusů jsem vzal Aljonu za ruce a řekl jí: Myslím, že jsme to dokázali.“
Jejich následná euforie byla nepopsatelná. „Začínala jsem mít strach, jestli nejsem nemocná, protože jsem pořád jen brečela štěstím a dojetím,“ vzpomínala Savčenková.
Už tehdy mohli říci: „Jsme na vrcholu, to stačí, dál nemusíme chodit s kůží na trh.“ Kdyby do Milána místo sebe poslali jen omluvenku, pochopili by je.
Ale neudělali to.
Přitom jejich příprava na světový šampionát měla k ideálu daleko. Z Koreje si oba přivezli chřipku. Když ji konečně vykurýrovali, museli odjet na už nasmlouvané exhibiční turné Art on Ice.
Pouhých pět dnů před šampionátem pilovali doma v Oberstdorfu své jízdy.
„Musíte zase přepnout z fáze euforie do fáze koncentrace, do jiného módu. Protože mistrovství světa nevyhrajete samospádem,“ říkal jim kouč Alexander König.
V hledišti milánské haly usedli i mnozí jejich přátelé a rodinní příslušníci, kteří se do Koreje nedostali. „Dávali nám energii navíc. Bruslili jsme srdcem,“ vyzdvihl Massot. „Věděli jsme, že jestli chceme znovu vyhrát, dokážeme to jen díky naší mentální síle, protože fyzických sil už nám po olympiádě moc nezůstávalo.“
A přece byly v jejich volné jízdě opět akrobatická ekvilibristika i ledová vášeň, originální i vysoké prvky. Jako by je jejich hudební motiv, píseň „Vidět Zemi z výšky“ motivoval k ještě větším twistům a dechberoucím zvedačkám.
Předvedli umění na ledě. V té jízdě bylo vše.
Ještě jednou omámili tribuny. Skandovaný potlesk je doprovázel už od poloviny vystoupení, ovace vestoje následovaly. Všichni v hale Mediolanum Forum cítili, že právě sledovali cosi jedinečného, co dlouho zase vidět nemusí.
Pamětníci z řad expertů vzpomínali na slavné Bolero britských tanečníků Torvillové a Deana z roku 1984 a předpovídali, že i letošní volná jízda Savčenkové a Massota pronikne do „Síně nejpamátnějších krasobruslařských jízd historie“. Jednotliví rozhodčí vytáhli za komponenty dvaadvacetkrát absolutní známku 10,00.
Objevily se známky a Massot údivem otevřel pusu.
Nový světový rekord ve volné jízdě 162,86, jímž překonali vlastní olympijskou jízdu o 3,05 bodu.
Navrch světový rekord v celkovém bodovém zisku 245,84, kterým vymazali z čela tabulek ruskou dvojici Volosožarová - Traňkov.
A pro Savčenkovou zároveň i jedenáctá medaile kariéry z mistrovství světa. Vyrovnala historický rekord legendární Sonji Henie, která svých jedenáct medailí sbírala v letech 1926-1936.
Eiskunstlauf: WM-Gold für Olympia-Helden #Savchenko und #Massot https://t.co/3oSY7wQTVs https://t.co/EGZHaHUtMh
„Už v dětství mi spousta lidí tvrdila, že nic neumím, a já jim chtěl dokázat opak,“ vracel se do minulosti 29letý Francouz Massot. „Když jsem začínal s Aljonou, prezident francouzské asociace mi řekl, že je na mě moc stará, že mi to s ní nemůže fungovat. Francouzi považovali náš projekt za nemožný. Teď od nich pro změnu poslouchám negativní reakce, že nemiluji svoji vlast, protože získávám medaile pro Německo. Ale Německo mi věřilo. Francie ne.“
A především mu věřila Savčenková. „Ačkoliv i mně tvrdili, že se nikdy nedostane na moji úroveň,“ usmála se.
„Však si také s tím také měla spoustu práce,“ reagoval.
Hráli proti všem - a vyhráli.
VZPOMÍNKA NA SPOLEČNÉ ZAČÁTKY. Mistrovství Evropy v Bratislavě 2016 a stříbro. On se po jízdě kvůli svým chybám tvářil provinile, ona ho utěšovala.
„Jsem Brunovi tak vděčná. Za všechno,“ svěřovala se. „Opravdu, změnil mi život. Bez něj bych neodešla z Chemnitz do Oberstdorfu, nepoznala bych tam svého manžela, tolik nových lidí, tolik krásného. Bez něj bych nikdy neměla ani olympijské zlato. Já vím, opravdu mu skoro nikdo zpočátku nevěřil. Ale bylo mi jedno, co lidé říkají. Já viděla jeho talent.“
Ve čtvrtečním večeru se neopakovalo drama z Koreje. Tentokrát už byl po jejich jízdě takřka každý přesvědčen: Toto byl zlatý program. Že znovu jako poslední bruslili Tarasovová s Morozovem? Nemohli mít šanci.
Savčenková s Massotem zvítězili o 18 bodů, rozdílem třídy!
Znovu spolu v MIláně stanuli na zlatém stupni, Ukrajinka a Francouz naslouchající německé hymně.
PRO ZEMI. KTERÁ NÁM DALA ŠANCI. Opět na zlatém stupni.
„Oba jsme hrdí na naše vlasti, jenže jiná země nám dala šanci. Chceme se jí odvděčit těmito medailemi,“ řekla Savčenková.
Při hymně na chvíli zaklonila hlavu, pohlédla ke stropu haly a snad si pomyslela: Vážně to prožívám naposledy?
Zapochybovala o očekávaném loučení? Kdo ví. Jako by se bála říci natvrdo: Dost, končím. Na přímý dotaz při tiskové konferenci odpověděla: „O budoucnosti začnu přemýšlet až zítra.“
Massot ji podpořil: „Nejdřív si dopřejeme prázdniny a až pak si sedneme a rozhodneme, co dál.“
Vstupují do brány, vedoucí na území nejistoty.
Realitou je, že jejich trenér Alexander König odchází ze sportovního centra v Oberstdorfu, kde je připravoval, do Berlína za svou rodinou.
„Plánoval to už dlouho dopředu. Zůstával v Oberstdorfu jen kvůli nám,“ řekla Savčenková.
Stěhovat se za ním nechtějí. König sice místo sebe přivedl do Oberstdorfu náhradu, českého kouče Petra Barnu, ale je nepravděpodobné, že by bývalý mistr Evropy po něm převzal i Savčenkovou s Massotem.
Manažer Marc Lindegger má pro ně naopak žádosti o desítky exhibic z celého světa. „Mají teď čtyři pět let na to, aby své úspěchy proměnili v peníze, které použijí k novému startu v životě,“ podotkl.
Odchod ze závodní scény na jeviště ledových show, kde se s mnohem menšími dávkami tréninku dají vydělat velmi solidní porce peněz, se zdá být logickým řešením.
U Aljony Savčenkové však nikdy nevíte, co vymyslí.
