„Beru tento závod jako velmi příjemnou povinnost. A když už tady závodím, tak bych měl dělat show, což se povedlo,“ hodnotil s úsměvem.
Do finále vstoupil skvěle, na prvních dvou boulderech dosáhl na top. „První mě dal do pohody a druhý mi přišel opravdu jednoduchý,“ hodnotil. Až na třetí trase se zasekl. Zapsal jen zónu, ovšem až na vrchol se nevyškrábal žádný z jeho konkurentů.
„Byla tam takzvaná třistašedesátka, což není můj úplně oblíbený prvek. A když jsem chytil dírku, tak mi bylo jasné, že to třistašedesátkou nevylezu. Takže jsem se snažil na to přijít po svém, což se nakonec ukázalo jako skoro úspěšné, ale ne dostatečně,“ přibližoval.
Ondra vyhrál závod Evropského poháru v boulderingu v Praze, Adamovská byla šestá |
„Možná kdybych měl ještě další pokus, tak bych měl šanci na úspěch, ale tenhle nový systém, kdy jsou jenom čtyři minuty na vylezení boulderu bez obhlídky, je dost málo na větší počet pokusů.“
Před posledním boulderem měl tedy Ondra shodnou bilanci dvou topů a jedné zóny jako Lotyš Edvards Gruzitis. Jeho sok poslední nástrahu zdolal, a tak si musel český reprezentant počínat stejně.
„Ale myslel jsem si, že mi u čtvrtého stačí zóna,“ přiznal poté, že se mylně domníval, že Lotyš boulder nepokořil. „Kdybych to býval věděl, tak jsem asi nervóznější, ale nakonec všechno dobře dopadlo.“
Ondra i Gruzitis tak shodně dosáhli na tři topy a jednu zónu, jenže český reprezentant na tuto bilanci potřeboval méně pokusů. A tak mohl s více než tisícovkou příznivců oslavovat prvenství.
Takové ovace při lezení v poslední době moc nezažil, po náročné loňské sezoně, v níž skončil šestý na hrách v Tokiu, si čistil hlavu ve skalách.
Po výstupu někdy cítím prázdnotu. Ondra o lásce k přírodnímu lezení i Tokiu |
„Je to úplně něco jiného, nedá se říct, co je lepší a co horší. Rád zažívám obojí,“ srovnával prožitky z triumfu v soutěži a z pokoření přírodní trasy. „Teď to byl závod v domácím prostředí, ale nebyl to Světový pohár, mistrovství světa nebo nedej bože olympiáda, takže jsem si to mohl užívat jen s malou dávkou stresu. Kdyby to byl závod, ve kterém jde o hodně, tak je to úplně něco jiného.“
I tyto náročnější starty Ondru brzo čekají. Český lezec plánuje vyrazit na červencová klání Světového poháru v Chamonix a Brianconu, kde bude chtít uspět ve své nejsilnější disciplíně - obtížnosti.
„Potřebuju na ně tak dva měsíce přípravy,“ vyhlíží. „A pak je mistrovství Evropy v Mnichově, kde bude obtížnost, bouldering i olympijská kombinace boulderingu a obtížnosti, takže půjdu všechny tři disciplíny.“
Do té doby ještě stihne významnou událost v osobním životě, s manželkou Ivou brzy očekávají narození potomka. Proto Ondra ani vítězství v Praze neplánoval výrazněji slavit.
„Každým dnem můžu být řidičem do porodnice,“ culil se.