Šampionát se letos sice nepředstaví na své tradiční trati v Brně, za to se po desetiletích vrátí na klasický Salzburgring a bude poprvé hostovat na Slovakiaringu.
Dobrá, predikát mistrovství světa si World Touring Car Championship podporovaný televizní stanicí Eurosport při pohledu na pole starujících jen těžko zaslouží, organizátorům se ale nedá upřít snaha o inovace. Svůj „světový“ formát podpořili především velmi zajímavým kalendářem. Chybí mu sice Masarykův okruh u Brna, zato oplývá jinými lahůdkami.
Po premiéře v Monze se pojede ve Valencii, než se karavana WTCC přesune do Marakaše v Maroku. Koncem dubna pak bude poprvé hostovat na novém Slovakiaringu a po podniku v Budapešti se po čtvrtce století vrátí na jeden z klasických okruhů dříve věhlasného mistrovství Evropy cestovních vozů, na superrychlý Salzburgring.
Po závodě v portugalském Algarve budou druhou polovinu sezony tvořit výhradně podniky v zámoří: finančně náročnou Odyseu zahájí brazilská Curitiba, bude pokračovat Sonomou (USA), Suzukou (Japonsko), Šanghají v Číně a šampionát zakončí jeho perla v Makau.
V Monze se představilo 26 jezdců, z převážné většiny poloamatéři v soukromých vozech. V kvalifikaci, která letos obdržela nový modus, se ovšem prosadil pilot s největším jménem: Gabriele Tarquini. Padesátiletý Ital během své kariéry okusil jako pilot týmů AGS, Coloni, Osella a Tyrrell i formuli 1, přes DTM se později dostal do WTCC, kde letos zastupuje značku SEAT.
Vedle španělského výrobce, je to především značka Chevrolet, která ve WTCC vidí slibnou platformu své Public Relation a již několik let nasazuje továrně podporované vozy. Nepřekvapilo tedy, že se hned za Tarquinim na start připravila armáda chevroletů s dalšími velkými jmény v kokpitech: Yvan Muller, Rob Huff, Alain Menu a Rickard Rydell.
Pouze jako outsider letos nastoupilo BMW. Bavorská značka po přestupu do DTM z WTCC ztáhla velkou část technické podpory a své nejlepší týmy. Na vozy z Mnichova se spoléhají již jen soukromníci. Čtvrtou a poslední značkou, která se v Monze představila, byl Ford. Vozy týmu Arena, patřící dřívějšímu šéfovi stáje F1 Onyx, Mike Earlovi, ale se špičkou nestačily držet krok.
Do hlavního závodu víkendu vyrazil nejlépe poleman Tarquini, Muller jej ale ještě během prvního kola ve vedení vystřídal. Ve druhém kole vybojoval Tarquini vedení nazpět a zajímavá začáteční fáze skončila o dvě kola později, když Ital uklouzl na oleji v zatáčce Lesmo, což Francouzovi nabídlo rozhodující výhodu. Pilota v modrém voze nedokázal ohrozit ani kolega Rob Huff, který chevroletu zajistil dvojitý triumf.
Druhý bývalý pilot F1 v poli, Portugalec Tiago Monteiro, se stal obětí své slabé kvalifikace. Byl zapleten do strkanice hned po startu a nedojel.
Večerní sprint na deset kol se proměnil v totální demonstraci továrních Chevroletů-Cruise. Byl to opět jen Tarquini, kdo mohl držet s „modrým expresem“ krok. Ovšem jen do té doby, než musel po „výměně laku“ v první šikaně vzdát. S konkurencí soukromníků v BMW si chevrolety poté hrály jako kočka s myší a trojitý úspěch mohly ohrozit jen vnitrotýmové šarvátky. Profíci v kokpitech ale neriskovali a dojeli v pořadí Muller-Menu-Huff.
11.03. | Monza |
---|---|
01.04. | Valencia |
15.04. | Marakeš |
29.04. | Slovakiaring |
06.05. | Hungaroring |
20.05. | Salzburgring |
03.06. | Algarve |
22.07. | Curitiba |
23.09. | Sonoma |
21.10. | Suzuka |
04.11. | Šanghaj |
18.11. | Makao |