„Je zvláštní a zároveň nádherné vyhrát doma před mou rodinou a přáteli. Na začátku roku jsme měli potíže, ztráceli jsme na Hondu, ale to byla pro mě motivace, která mě hnala dopředu,“ řekl Rossi.
Vytěžil z vydařeného startu, brzy se prodral před týmového kolegu Lorenza a odolal i tlaku letos suverénního Márqueze. Ten totiž při jednom z pokusů o předjetí spadl, a byť motorku následně znovu rozjel, stačilo to už jen na 15., a tedy poslední bodované místo.
I tak zůstává v čele šampionátu, zatímco 35letý Rossi je třetí (o 75 bodů zpět). „Když Marc spadl, bylo to pro mě jednodušší.“
Bylo to jeho 107. vítězství v mistrovství, to první se přitom zrodilo před 18 lety (!) v Brně, a teď mu chybí 15 triumfů, aby dohnal legendárního krajana Giacoma Agostiniho, jenž nedělní Rossiho jízdu sledoval přímo z boxové uličky Yamahy, současného „Doktorova“ zaměstnavatele.
A snad by „božského Aga“ potřeboval po boku častěji: byl totiž i loni 29. června v Assenu u jeho poslední výhry. Což byl zároveň až do neděle poslední den, kdy po závodě MotoGP hrála jiná než španělská hymna. Pak si šampionát podmanilo trio: Márquez, Lorenzo, Pedrosa. „Už byl prostě čas na změnu,“ usmíval se Rossi.
Své si užil i Karel Abraham. Ač v závodě skončil 11., směl i on po boku Rossiho vystoupat na pódium coby nejlepší jezdec třídy Open (podkategorie MotoGP). To se mu v královské kubatuře povedlo vůbec poprvé. „Kvůli těmto momentům stojí za to závodit. Sešlo se snad všechno, co dělá dobrý závod. Je to pro mě skvělý výsledek a obrovská motivace jít dál.“
