„Proti loňsku to vypadá špatně, ale od prvního tréninku se nám nedařilo. Při první jízdě se nám něco stalo v motoru a ztratili jsme výkon, takže jsem se modlil, abychom závod vůbec dokončili. Na jednu stranu jsme tedy trošku zklamaní, na druhou šťastní, že jsme dokončili,“ přiznal 45letý pilot závodící v barvách Nutrend Racing.
Přišli jste na závadu?
Ještě dnes nevíme, co s tím je, a jedeme s autem k technikům, kteří nám motor dělali. První problémy se objevily při tréninku v sobotu a pořád se trochu horšily. Dokonce v první jízdě jsem dojížděl se zaseknutým plynovým pedálem na šedesáti procentech, což bylo docela nepříjemné, protože jak má auto obrovskou sílu, má tendenci jet dopředu, i když člověk chce brzdit. Naštěstí se to stalo v horní části tratě, takže se s tím dalo dojet. Mechanici to pak dali nějak dohromady, ale problémů spíš přibývalo.
Nepřidaly tomu ani častá přerušení po nehodách jezdců, která program natahovala o hodiny?
Jste nabuzení a připravení, že pojedete kolem desáté hodiny, ale pak přijdete na řadu až odpoledne. Být celý den v napětí člověku nepřidá a do poslední jízdy jsme všichni hledali, jak se s tím vyrovnat. Možná se mi to úplně nepodařilo nebo to tak cítím jen já. Chtěli jsme co nejvíc, ale neukázali jsme se tak, jak jsme si přáli. Loni nám vše vyšlo výborně, letos napůl.
Je to zkrátka motorsport a nejde vše naplánovat.
Tak. Navíc za prodlevy nemůže pořadatel, problémy na trati dělají jezdci a technika, ať jde o havárie, nebo vyteklý olej. Naopak si nesmírně vážím, že když bylo před první jízdou na trati hodně oleje, vzal nás ředitel závodu pan Malík na trať, aby nám ukázal, kde olej je a vyčistil se. Ještě jsem se na závodech nesetkal s tím, aby dělali tolik pro bezpečnost. Samozřejmě pro diváky to musel být hodně dlouhý den.
Ital Merli předčil krajana a zlomil rekord automobilového Ecce Homo |
Jak potom vnímáte výkon Itala Christiana Merliho, který navzdory čekání překonal před sedmou večer traťový rekord?
Nechápu to. Když jsem se díval na časy soupeřů, tak jezdili pomaleji než v tréninku i díky tomu oleji, takže jsem si říkal, že na tom nejsme tak špatně, protože se zhoršili všichni. Když pak Merli zajel traťový rekord, tak mi sebral tu výmluvu, kterou jsem měl nachystanou. Nedokážu si to vysvětlit, snad jen, že jeho auto je technicky úplně jinde. Je samozřejmě skvělý pilot, ale to platí i pro Faggioliho, pro mě jsou stejně dobří, a když měli podobná auta, jezdili stejné časy. Letos ale Merli uskočil i Faggiolimu, takže myslím, že jde o nějaké technické vylepšení na takovou úroveň, že mu nestačí ani on.
Závodění v kopcích kombinujete s okruhy, před Ecce Homo jste poprvé startovali v seriálu vytrvalostních šestihodinových závodů Ultimate Cup Series. Tohle je směr, kterým chcete jít?
Určitě. Už plánujeme další závod Paul Ricard ve Francii, kde bychom rádi startovali. Auto je na to stavěné a okruhy nás baví stejně jako kopce. Uvidíme, jak dlouho to budeme schopní kombinovat, je to časově i fyzicky náročné. Pro mě jsou kopce srdeční záležitost, takže dokud budu moct, budu je jezdit. Ale musíme se řídit i zákazníky a okruhy se nejspíš časem stanou naší hlavní disciplínou. Teď je to pořád půl na půl.
Jaký je na okruzích váš cíl, takové Le Mans leží hodně vysoko.
Le Mans je finančně úplně mimo chápání. Jako jezdec sen na okruzích nemám, spíš se stanu manažerem týmu a budu ho posunovat dál, aby udělal co nejlepší výsledky. Zatím chci i závodit, ale pokud pojedeme nějakou sérii, tak je kolem toho tolik práce, že by nejspíš nešlo se soustředit na řízení i závodění.
To platilo i na Slovakiaringu, kde se s Petrem Lisou střídali v autě Slovák Miro Konopka a Maďar Balász Volentér. Pomáhá mezinárodní složení většímu zájmu o tým?
Marketingově to má význam, ale hlavně jde o to, že tito kluci nám věří, chtějí s námi jet a také na to mají finance. My jim jako tým pomůžeme, ale piloti si to z větší části platí sami. Máme i poptávku od francouzských jezdců, jsme v kontaktu s jedním Američanem, který by s námi chtěl jet. Do budoucna bude tým mezinárodní, protože v Česku momentálně ani není tolik lidí, kteří by na to měli jezdecky i finance, aby s námi mohli startovat.
Miro Konopka bude za dva týdny znovu startovat na Le Mans, jaké je spolupracovat s takovým jezdcem?
Byla to výborná zkušenost. Čekal jsem od něj nějakou negativní reakci na tým a co děláme špatně, ale byl jsem strašně rád, když říkal, že auto funguje a tým je dobrý. A to i navzdory tomu, že se nám na Slovakiaringu nedařilo. Už loni viděl, že fungujeme a chtěl si nás jako tým vzít do asijského mistrovství, které jel přes zimu. Tehdy jsme necítili, že jsme na takovou zodpovědnost připravení, teď už bych se tomu úplně nebránil. A Miro Konopka říkal, že by v listopadu s námi Paul Ricard jel, protože je s námi spokojený. My mu budeme na dálku v Le Mans fandit.
Nevyrazíte na slavnou čtyřiadvacetihodinovku alespoň jako divák?
Zrovna máme závody, což mě mrzí. Už loni jsem byl pozvaný na spolukomentování závodu od Martina Straky z Eurosportu a nemohl jsem. Strašně rád bych tam jel nasát atmosféru, ale máme závody v rámci reprezentace kopců na FIA Cupu.
