Už když najížděl na start svého prvního závodu, na 99 procent věděl, že se s plány na další evropský titul může rozloučit.
A tato předtucha hraničící s jistotu se v následující části sezony Václavu Fejfarovi naplnila, byť hlavně v jejím závěru znovu patřil k nejlepším. Z obhajoby evropského titulu, který loni slavně dobyl výhrou v posledním závodě sezony, nebylo nic.
I proto, že příprava nové, trojkové řady škodovácké fabie, do které se Fejfarův tým pustil, se zdržela. Jezdec novopackého autoklubu proto na úvodní závod seriálu do Německa vůbec neodjel a hned na začátku tak nabral na své soupeře ztrátu, která se v daných podmínkách prakticky nedala dohnat.
„Hodně složitá sezona,“ hodnotí ji dnes už v lepší náladě zkušený jezdec, který nijak netají, že ho v jejím průběhu přepadaly myšlenky, že s kategorií plechových aut rozloučí a pokusí se o návrat do třídy autokrosových speciálů. Náladu mu vylepšily až poslední dva podniky evropského šampionátu, které v Itálii a ve Francii vyhrál.
Stejně vám to nakonec stačilo jen na konečné čtvrté místo. Je to pro vás velké zklamání?
Zklamání to je určitě, ale je to sport. A nám se letos problémy rozhodně nevyhýbaly.
Připravovali jste pro sezonu nový vůz, vůbec první fabii trojkové řady, ale začátek evropského šampionátu jste nestihli. Proč?
Trojková fabia nebyla včas hotová. Bohužel se v tom odrazila řada věcí. Třeba i to, že nám zůstala dvojková, kterou jsme připravovali pro jednoho italského jezdce a jejímž prodejem jsme měli získat finance na dodělání trojkové. Jenomže Ital onemocněl, auto si neodebral a všechno se trochu zkomplikovalo.
Přesto trojková fabia ve druhém závodě šampionátu vyjela.
Už jsme byli tak daleko, že v dané chvíli nemělo smysl se vracet ke dvojkové. Jenomže zase smůla. I když jsme do Lotyšska vyjeli s novým autem, které nebylo vůbec otestované, tak jsem vyhráli trénink a auto fungovalo. Až do finále, kde byly problémy na startu. Horší ale bylo, že v konci závodu jsem měl havárii a auto šlo šestkrát přes střechu. Sice v první chvíli nevypadalo, že bude nějak zásadně poničené, ale doma se ukázal opak.
Kvůli tomu jste se nakonec přece jen vrátili ke starší dvojce?
Blížil se závod v Nové Pace a tam nejet, to si snad ani neumíme představit, to by byl malér. Takže jsme ji rychle dali dohromady a odjeli do Německa, kde se jelo týden před Novou Pakou. Bohužel tam nevydržel motor a vůbec jsme nebodovali.
Přes technické problémy jste Novou Paku odjeli, a dokonce jste skončil druhý...
A to jsem v závěru finále už byl přilepený na nárazníku vedoucího Aleše Fučíka.
S trojkovou fabií jste znovu vyjeli v Přerově, to do konce seriálu zbývaly poslední čtyři závody. Co vám ukázaly?
Nejdřív to, jak je těžké takto za pochodu dávat auto dohromady, V Přerově se poměrně dařilo, následně v Maďarsku zpočátku také, ale ve třetí jízdě se ukroutila hřídel a bylo po nadějích. Tak to ale chodí, auto se neustále vyvíjí.
Před posledními dvěma závody jste asi všechno odstranili, protože jste je vyhrál.
Řešili jsme spoustu věcí a vyplatilo se to, výsledky se dostavily.
Bylo to velké zadostiučinění?
Hlavně motivace pokračovat. Když se nedařilo, vážně jsme uvažovali, že auto prodáme a zkusím se vrátit k buginám. Nebylo to pro nás jednoduché, hodně jsem to prožíval, jen díky pomoci partnerů a lidí v týmu jsme to zvládli.
Na lepší než čtvrté místo ale vaše zlepšení nestačilo.
Podle současného bodového systému, v němž jsou jen velmi malé bodové rozdíly mezi jednotlivými místy, to snad ani nešlo. Stačilo jednou nebodovat, což se nám stalo hned na začátku, a ztráta se nedala dohnat. Je to dáno i tím, že letos bylo v naší třídě málo jezdců a na dost bodů stačilo jen dojíždět.
Letošní sezona byla opravdu zvláštní, vždyť do ní ve vaší třídě zasáhlo jen dvacet jezdců, pravidelně jich závodilo ani ne deset. Proč tomu tak podle vás je?
Příčin je možná víc, ale hlavní vidím v tom, že právě ve třídě Touring Autocross je komplikovaná homologace vozů. Když postavíte auto a splníte předpisy, tak ji máte už natrvalo. Kdežto tady musíte projít homologací a ta je na sedm let, pak končí. Přitom ta auta by mohla dál závodit, zatímco vyrobit a nechat zhomologovat nové je drahé.
Co s tím?
Už jsem to i konzultoval se zástupci české federace i FIA (Mezinárodní automobilová federace - pozn. aut.) v tom smyslu, aby to bylo stejné jako v ostatních třídách.
Je šance, že se to zlepší?
Mluvil jsem o tom s řadou i zahraničních závodníků, rádi by jezdili, přísliby jsou. Přijít by mohli i někteří jezdci z rallyecrossu, snad nás příští rok opravdu bude víc.
