Takže jste se stačil probudit?
To jo. I když podle startu to moc nevypadalo. Trochu jsem zaspal, zamotal se a Talmacsi mi odjel. Naštěstí jsem jeho náskok stáhl.
Dojel jste ho a dlouho se za ním bez útoku vezl.
Chtěl jsem přečíst jeho stopu, hledal jsem si místo k útoku. A brzy jsem měl jasno.
Že ho zhruba v polovině posledního kola předjedete?
Ano, plánoval jsem to přesně na tom místě.
Na výhru to však stejně nestačilo. Co se stalo v poslední zatáčce?
Byl jsem moc rychlý, hodně jsem vyjel a Talmacsi toho využil.
Byla to jezdecká chyba, nebo spíš psychická – "strach" z vítězství?
Jednoznačně jezdecká. Ale zklamaný nejsem, byl to pěkný závod.
Pro vás hodně náročný. Celý víkend vás trápila angína.
Nebylo to nic příjemného, bral jsem antibiotika. Celý závod jsem měl sucho v krku, nemohl polykat.
Kvůli práškům jste se na stupních vítězů ani nenapil šampaňského?
To ne. V tu chvíli jsem na něj ani neměl chuť.
Teď následuje měsíc volna. Co vás čeká?
Pojedu do Čech a týden se vyležím. Pak zase začnu makat.
Připravovat se na první vítězství.
Rád bych, ale to nejde naplánovat.