„Už nebudu závodit na motorce, i když ještě letos na Dakaru jsem o tom přemýšlel. S Petrem Vlčkem, který u mě (v týmu) startuje, jsme si v den odpočinku dali doutník a zvažovali, že pojedeme příští rok. Den nato se zabil Paolo Goncalves,“ uvedl Klymčiw v rozhovoru pro Svět motorů.
Tragická nehoda portugalského závodníka, se kterým se dobře znal, jej zasáhla. „Bavili jsme se s Paolem před startem soutěže. Já se ho ptal, proč skončil v továrním týmu Honda. Říkal mi: ‚Víš, tam po mně chtěli stupně vítězů, a já mám doma rodinu, kterou si chci užít. Už ne tolik riskovat. V týmu Hero stačí být do desátého místa. A to zvládnu v pohodě. Mám tady smlouvu na pět let, což mě zajistí.‘ Za pár dní už nežil,“ řekl Klymčiw.
Český motocyklista sám startoval na Dakaru čtyřikrát, vážně se zranil dvakrát. „Hned mi bylo jasné, že už nebudu nikdy s motorkou závodit. Když o několik dní později zemřel Edvin Strawer, jenom to moje rozhodnutí potvrdilo. Paradoxně spadl v tak pomalé rychlosti, že neměl na těle žádná zranění. Bohužel si zlomil obratel C2 (druhý krční), který je klíčový pro dýchání,“ poukázal Klymčiw na druhou smrtelnou nehodu na letošním Dakaru.
Pořadatelé rallye sice ve spolupráci s Mezinárodní motocyklovou federací jednají o úpravách, které by počet vážných zranění snížily, Klymčiw jim ale nevěří. „Nemám důvod jim věřit. Když omezí maximální rychlost, budou to jezdci dohánět přehnaným rizikem v technických pasážích. Zavedení airbagů také moc nepomůže a kompresní zlomenině obratle nezabrání. Klíčová je příprava trati, kterou lze chystat dokonce i ze dne na den, aby mohli organizátoři zachovat rovné podmínky,“ podotkl.
Na motocyklu seděl naposledy loni v říjnu a necítil se moc dobře. „Občas jsem měl pocit, že se ve stokilometrové rychlosti některými zatáčkami ploužím. Už ve mně není to nadšení, mám život někde jinde,“ přiznal Klymčiw. Stále si dobře uvědomuje, že po posledním vážném zranění, kdy si poranil obratle a strávil řadu týdnů v nemocnici, mohl dopadnout špatně.
Motoristický sport ani Dakar ale Klymčiw neopustil. Šéfuje vlastnímu týmu a zajišťuje servis pro několik závodníků. Letos například v jeho barvách jel celkově devátý Američan Skyler Howes.
„Mám tým, o který je v branži zájem, a musím se o něj starat. Současně pomáhám tátovi ve firmě a mám více času na rodinu. Vzal jsem teď dva kluky do Krkonoš na kamarádovu chalupu. Možná byste nevěřili, jak je krásné sedět ráno na sluníčku, když chlapci ještě spí. Popíjet kafe a poslouchat zpívající ptáčky. Nepotřebuju ke svému štěstí už žádná vítězství ani poháry,“ řekl Klymčiw Světu motorů.
