„Zní to absurdně, ale je to tak. Loňská sezona v třístovkách byla šílená,“ tvrdí devatenáctiletý talent, který bude nejmladším dravcem ve startovním poli superbiků.
Proč je kategorie Supersport 300 méně bezpečná?
Pořadatelé se snaží jezdce vyrovnat, což je skvělé a strašně atraktivní, pak ale vznikají těžké a zbytečné pády. Jeden byl loni hodně fatální (při závodě zemřel patnáctiletý Viňales). Následkem té vyrovnanosti je, že nás jede hodně na sobě. Motorky nemají takový výkon, takže je moc času dělat syčárny, lumpárny. Kdo to nemá v hlavě srovnané, něco provede a pak čtyři pět lidí spadne. Není to příjemné. Kvůli tomu jsem i přišel o pódium v Jerezu. Myslím, že v superbicích se to stát nemůže.
Vy už jste si královskou kubaturu zkusil v Indonésii. Zážitek?
Nádherný víkend. Strašně jsem si to na trati s jezdci jako Razgatlioglu nebo Rea užil, i když mě předjížděli. Progres jsem udělal hezký, a nebýt nějakých nešťastných událostí a pádů, byl by větší. Ale to můžu ukázat letos, když jsem dostal tak krásnou šanci. O smlouvě jsem se dozvěděl 24. prosince, lepší vánoční dárek jsem si nemohl přát.
Patnáctiletý talent Viňales měl při MS supersportů smrtelnou nehodu |
Přeskočil jste jednu kategorii. Jak rozdílné jsou motocykly?
Úplně! Dá se říct, že začínám pomalu od znova. Superbike má o dvě stě koní víc, je to raketa na kolech. Nebo stroj času, jak rád říkám.
Co vás na litrovém stroji baví?
Výkon. Už je to fakt stroj pro velké kluky. Třístovka, jak s radostí říkám, je vysavač. Ne, samozřejmě, to bych ji hanil. Je to taky super stroj. Ale superbike už je prostě závodní motorka. Líbí se mi, jak tam funguje elektronika, třeba kontrola trakce nebo anti-wheele. Je to prostě úplně jiná dimenze.
Motorka je těžší, změní to i vaši předzávodní přípravu?
Určitě to bude víc fyzicky náročné, protože superbiky jedou tři závody za víkend, dva normálně dlouhé a superpole. A jsou delší, kolem 35 až 40 minut, na třístovkách trval závod asi 26 minut. Musím se trochu zaměřit na silovou vytrvalost, to bude dost velký rozdíl. Bude to hodně o zimní přípravě. Chodím dvakrát třikrát týdně do posilovny, pak běhat, na kolo. Regeneruji při plavání, v sauně nebo na masážích.
Superbike vám má vyhovovat kvůli vyšší postavě. A jinak?
V třístovkách jsem se musel změnit. Já totiž dost pozdě a tvrdě brzdím a pak jdu do plynu, což pro třístovku není ideální, tam je potřeba vykružovat. Ale na superbiku se jezdí právě mým stylem.
Změní se vám život?
Můj manažer Miloš Čihák říkal, že mi začnou galeje. Doufám ale, že všechno poběží dál jako dosud, s tréninkem jsem spokojený. Myslím, že zůstanu pořád stejný kluk, stále nohama na zemi. Budu si naplno užívat svůj splněný sen.
Bude méně volného času?
On pomalu není ani teď. Ještě studuji a určitě budu muset přehodnotit priority. První bude příprava na závody. Všechno ostatní, asi i kamarádi, půjdou stranou. Naštěstí už mám maturitu, to byla podmínka od mého manažera.
A co brigády? Loni jste se svěřil, že jste rozvážel víno.
Nějaké brigády provozuji, protože nerad marním čas, radši ho nějak využiju. A když můžu dělat něco, co mě baví, a ještě za to dostat peníze, proč toho nevyužít.
Jak se těšíte na hvězdné soupeře?
Jezdit mezi nimi je něco úžasného. Všichni kluci, co jsou v superbicích, jsou mým vzorem. Hlavně Turek Razgatlioglu. Je všestranný a líbí se mi, že je to slušně řečeno magor. Stačí se podívat na jeho sociální sítě. Je to mladá krev, která do toho vnesla něco nového a šampionát mediálně zviditelňuje.
Jaké bylo seznámení s týmem?
Ze začátku rozpačité, protože mám sádru na ruce, naštípnutou kost. Ale ve Španělsku jsme si to užili. Prohlédli jsme si zázemí týmu, něco tak hezkého jsem neviděl. Mám ohromné štěstí na lidi, Miloš Čihák a šéf týmu José Calero mě podporují a důvěřují mi. Dík patří i Lukáši Peškovi, který v letech 2014 až 2016 dal do mého závodění profesionalitu a ukázal mi správný přístup. Taky mi pomáhají tréninky s kamarádem Filipem Salačem, doplňujeme se a ve dvou si trénink člověk víc užije.
Salač povýšil do Moto2. Co říkal na váš přestup?
Já mlčel jako hrob. Málokdo to věděl. Jemu jsem to pak řekl, ale nevěřil, dokud to neuvidí černé na bílém.
Tým vám ani nedal cíle.
Po zraněních a pádech je hlavním cílem odjet sezonu bez zranění. Dostal jsem úkol od týmu, aby u mě byl postupný progres. Ač to zní divně, nezáleží na výsledcích, ale hlavně na zlepšování. Mojí snahou bude udržet nervy na uzdě a pohlídat si svoji hlavu.
A co by byl neúspěch?
Zopakovat víkend jako v Indonésii, protože tam jsem ve druhém kole prvního závodu spadl a do druhého jsem nemohl nastoupit. Takové zbytečné chyby, to by byl neúspěch a moje selhání.
 |
Co se stalo, že máte ruku v sádře?
Spadl jsem nešťastně v tréninku, o obrubník jsem si naštípl kost. Naštěstí v ideálním období, takže sezonu to neovlivní. I když třítýdenní pauza mrzí, čas bych využil jinak. I proto jsme ještě neplánovali přípravu. Čekáme, až se dám do kupy. Chci do Španělska, vezmu si i flattrackovou motorku a třístovku na malé okruhy.
Na jaké závody se nejvíc těšíte?
Samozřejmě na Most. O to víc, že je nový asfalt a dráhu ještě vylepšili. Určitě taky do Austrálie, tam jsem se vždy chtěl podívat, i do té země. Každý, s kým jsem mluvil, říkal, že Phillip Island je krásný okruh. A můj oblíbený je Donington.
Jaké máte předzávodní rituály?
Já jsem strašně pověrčivý. Jsem až extremista. Rituálů mám nespočet, ale měl bych se toho zbavit, svazuje mě to. Všechno nandavat pravou, vycházet z karavanu pravou nohou, náramek... Musel jsem i jezdit s červenými trenkami. Ale když jsem spadl a měl zranění, už s nimi nezávodím. Teď mám tmavě zelené.
Oslavil jste smlouvu?
Já ji oslavím tím, až se poprvé svezu na testu ve Španělsku. Žádnou jinou oslavu nepotřebuji.
König jako magnet na fanoušky pro MS v MostěPovýšení českého motocyklového jezdce Olivera Königa do hlavní třídy mistrovství světa superbiků může být kasovním trhákem pro mostecký autodrom. Na trati pod hradem Hněvín se závodí poslední víkend v červenci. „Oliver u nás už loni zajel bednu v Supersportech 300, to se počítá. Teď vstoupil do superbiků, což je zajímavý signál fanouškům. Bude magnetem pro návštěvníky i odbornou veřejnost. My jako autodrom jsme nadšení!“ řekl jeho šéf a majitel Josef Zajíček. Elitní seriál superbiků se v Mostě představí podruhé. Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR, tuší plné tribuny i svah. „Že je Oliver nejmladší, není hendikep, naopak bude ty staré vlky prohánět. Jeho přestup je bomba. Oliver má obrovský potenciál dosáhnout skvělých výsledků. Bude tahákem pro fanoušky,“ míní Šťovíček. „Věřím, že covid dovolí plné tribuny. Kdyby nejeli čeští jezdci, byla by návštěvnost nižší, a je důležité je mít i v té nejprestižnější kategorii.“ Diváci už nejspíš budou moct i do paddocku, loni to anticovidová omezení nepovolila. „Bude velice atraktivní pohybovat se mezi jezdci, těší mě, že se atmosféra vrátí do předcovidové doby,“ ulevilo se Zajíčkovi; jeho Autodrom Most se stal jedním z Königových partnerů. „Loni se mu v Mostě dařilo skvěle, je to špičkový jezdec, proto je spojení s okruhem logické.“ Na domácí trati by měl König i trénovat. „Každý ujetý přípravný kilometr je strašně finančně i logisticky náročný. Předběžně jsme si ale řekli, že zkusíme najít termín,“ řekl Miloš Čihák, jezdcův manažer. |
