Na první pohled se toho moc nezměnilo, stále závodí na ostrovech. Jenže mu trvá mnohem déle, než se dostane na místo. Před rokem cestu z Kostelce nad Orlicí, kde žije, zvládl za pár hodin, protože startoval na Korsice, Kanárských či Azorských ostrovech. Nyní mu nestačí ani celý den, neboť evropské destinace vyměnil za rallye na Novém Zélandu či Nové Kaledonii.
A už za pár dní vyrazí mistr Evropy v automobilových soutěžích Jan Kopecký na třetí dalekou výpravu. Jeho letošní prioritou je Asijskopacifické mistrovství, které od 20. června pokračuje australskou Rally of Queensland.
"Všechno je složitější, protože závodíme strašně daleko. Ale jsem za tuto zkušenost vděčný," řekl tovární jezdec Škody Motorsport Kopecký, kterého ve Fabii S2000 nadále doplňuje navigátor Pavel Dresler. Po dvou podnicích se dělí o průběžné vedení se stájovým kolegou a obhájcem prvenství Gauravem Gillem z Indie.
Asijsko-pacifické mistrovství■ Šestidílný seriál má za sebou dva podniky na Novém Zélandu a Nové Kaledonii. Následují soutěže v Austrálii (20. června), Malajsii (15. srpna), Japonsku (26. září), a Číně (7. listopadu). |
Máte za sebou dva exotické starty na Novém Zélandu (Rally of Whangerei) a Nové Kaledonii. Jaké byly?
Šlo o velkou neznámou, i když jsme závodili se známým autem. Dokonce to byl model, s nímž jsme vyhráli v Chorvatsku, a Lappi pak ve Švýcarsku. Koupil ho australský tým MRF a někdy v prosinci se stěhoval do Austrálie. Pak tam letěli můj táta (Kopeckého šéftechnik) s Mirkem Šlamborou (šéfmechanik - pozn. aut.), aby se podívali, jak to tým zvládá. My jsme je viděli teprve na prvním závodě na Novém Zélandu. Je to parta profíků, kteří závodům rozumí, mají je zažité.
A co samotný závod?
Na seznámení se s prostředím a pneumatikami jsme měli malý test, najeli jsme zhruba dvacet kilometrů. Závod se uskutečnil v prostředí, kde bývalo mistrovství světa. Začátek byl špičkový. První etapa vedla po neznámých tratích, kde se nikdy nezávodilo. Svého kolegu Gilla, který je mým jediným soupeřem, jsme dokázali porazit o 25 vteřin, měl jsem z toho radost. Na druhý den jsme jeli první a čistili trať. S Gillem jsme se přetahovali, ale pak přišel zmatek. Zabloudili jsme na přejezdu, a když jsme přijeli k časové kontrole, stačili jsme jen dohustit pneumatiky. Čekala nás vložka dlouhá 28 km. Jakmile jsme vyrazili, zjistil jsem, že s mou jezdeckou výstrojí není něco v pořádku. Gill nám dal přes půl minuty, přeskočil nás a tím jsme závod prohráli.
Jaká byla následující rallye v Nové Kaledonii?
Šlo o jiný závod v jiném prostředí. Zatímco na Zélandu bylo krásné teplé počasí, tady celou dobu pršelo. Erzety jsou vyfrézované ve volné krajině. Jako kdybyste zapnuli grejdr (samojízdný stavební stroj určený ke srovnávání velkých ploch při zemních pracích - pozn. aut.), jeli přes les, pole a udělali cestu, po které se jinak nejezdí. Nemá žádný pevný podklad. Když začne pršet, je tam tuna bláta. To se bohužel stalo i letos, polovina testů kvůli tomu byla zrušená.
Ale vy jste si s tím poradil a vybojoval cenný triumf...
Něco takového jsem nikdy nezažil, snažil jsem se neudělat chybu. Můj kolega jel od začátku hrozně rychle, ale pak trefil strom a urazil kolo. Druhý den jsme měli náskok sedm minut, neměli jsme kam spěchat. Pořádně jsem se svezli jen na jedné vložce. Ty, kde bylo moc bláta, jsme jenom projeli.
Soutěž jste vyhráli, ale pořadatelé vás původně diskvalifikovali. Co se stalo?
Nad jednou erzetou se přehnala šílená průtrž. První den se měla jet třikrát v jednom směru a třikrát v opačném. Ale pak ji pro neprůjezdnost zrušili. Když jsme k ní přijeli druhý den, ptali jsme se, jak to bude tentokrát. Jenže bohužel tam nebyl nikdo, kdo by mluvil anglicky. Všichni uměli jen francouzsky a nepochopili jsme se. Mysleli si, že nechceme jet, ale tak to nebylo. Nakonec poslali na trať předjezdecké auto a domluvili jsme se, že když to zvládne, vyrazíme. Erzetu jsme projeli v pohodě, ale když jsme se objevili v cíli soutěže, zjistili jsme, že máme třicetiminutovou penalizaci. Podali jsme protest, na základě nějakých kalkulací ji snížilo na 18 minut, což byl čas předjezdce. Na první místo to stačilo.
Jakou atmosféru měly oba závody. Jsou tam vůbec nějací diváci?
Překvapilo mě, že je jich docela dost. Srovnal bych to s českým mistrákem.
Pro tuzemské fandy je naprosto nepochopitelné, že v hlavní kategorii šampionátu startuje jen desítka aut. Baví vás závodit v takové slabé konkurenci?
Škodovka nás tam poslala a já toho vůbec nelituju. Do těchto zemí bychom se asi nikdy nepodívali, k tomu tam můžeme závodit. Pokud jde o účast, není to plnohodnotný seriál. Ale pokud jde o sportovní hledisko, je to úžasné, přináší to nové zkušenosti. Mám sice jen jednoho soupeře, ale je neuvěřitelně rychlý. Kdyby jel v Evropě a zvykl by si, patřil by taky ke špičce.
Je rivalita mezi vámi a Gillem velká?
Je to výzva pro každého z nás. On je pacifický šampion, já evropský, rivalita mezi námi pochopitelně existuje. Startuje tam sedmým rokem v řadě, erzety se opakují, takže soutěže zná stejně jako já bohemii nebo barumku. Snažíme se mu stačit po jiných stránkách a na nových tratích na Zélandu bylo vidět, že to jde. Nedarujeme si ani vteřinu, navíc on je takový dravec, že i když má náskok, občas dělá chyby. Letos je jich ale míň než v loňském roce. Po jezdecké stránce vyspívá s každým ujetým kilometrem, s autem se sžívá. Přitom to pro něj není jednoduché, protože v Indii se jezdí s pravostranným řízením a v závodním autě to má opačně. Když vyleze z auta, je to fajn kluk, dá se s ním bavit o všem. Navíc jsme si věkově podobní jako s Juhou (Hänninenem, bývalým týmovým kolegou - pozn. aut.), takže si opravdu rozumíme ve všem. Je velký pohodář.
Když byl na konci loňského roku v Česku, ukazoval jste mu Prahu. Už vás na oplátku pozval do Indie?
Ano, ale nevím, jestli to časově zvládneme. Spíš jsme se bavili o tom, že bychom po Japonské rallye zůstali v Tokiu, které zná dokonale.
Po dvou podnicích ze šesti jste na tom bodově stejně. Jak odhadujete své šance na titul?
Zase startujeme od nuly a takové souboje nás baví. Každá chyba se bude trestat, uvidíme, jak nám to půjde v Austrálii. Někdo může udělat chybu, která může být zásadní.
Nedávno jste startoval i doma v Českém Krumlově. Kdy vás zdejší příznivci uvidí příště?
Byl to bonusový závod a věřím, že jich bude víc. Blíží se bohemka, pak bude barumka, takže doufám, že bychom se tam mohli objevit. Mrzelo by mě, kdyby to nevyšlo. Ale pokud to bude přání týmu, budeme to plně respektovat a minimálně se přijedeme podívat a zkusíme pro fanoušky něco vymyslet.
