Co očekáváte od závodů v Mostě?
Nebylo úplně lehké se tam dostat, je za tím hodně práce. Dřeli jsme už od minulého roku, aby se všechno podařilo. Jsem strašně šťastný za příležitost, ale neberu to jako tlak na sebe. Budu se snažit závody si užít, ale chci taky něco zajet, ne být jen účastník. Předpokládám, že nějaký výsledek se dostaví, ale nechci říkat přímo danou pozici. Udělám maximum, aby byla co nejlepší.
Jak rychlé je startovní pole?
Hodně, to už je světová špička. Na rovince v Mostě se to vytáhne až k 260 kilometrům k hodině. Nebude to žádná sranda. Kdybych ale nevěřil, že jsme na takové úrovni, abychom se mezi nimi neztratili, nešli bychom do toho. Poperu se.
Je Most vaše oblíbená trať?
Mám ji velice rád od doby, co jezdím supersporty. Víckrát jsem nikde jinde nebyl. Bohužel tento rok se mi tam podařilo dostat jen jednou. Při prvním testování v Mostě jsem spadl, pohmoždil jsem si krk a doktor mi nedovolil zúčastnit se dalšího tréninku. Už jsem ale v plné síle, neovlivní mě to. Minulý rok jsem byl v Mostě alespoň sedmkrát.
Má o vás máma strach?
Celá rodina mě podporuje včetně mamky, i když ta je z toho dost ve stresu. Zvládá to, obětuje se pro mě.
Vychovat si mistra světa. Příběh českého moto týmu s velkým snem |
Závodil jste už před desetitisíci diváky?
Před tolika asi ne. Dřív jsem startoval v Northen Talent Cupu, který se jezdil u superbiků a MotoGP. Byli jsme ovšem zavírací kategorie, takže už dost fanoušků po hlavním programu odešlo. Řekl bych, to bude bude moje premiéra. Doufám, že doma něco divákům předvedu. Ať se je na co koukat.
Budete je vnímat?
Lidi vnímáte před závodem, po něm, během celého víkendu, ale když se jede, není na to čas. Je takových věcí, co člověk musí sledovat, že se nemůže soustředit, kolik je na tribunách nebo na svahu diváků. Když už závodíte v rychlostech supersportů a superbiků, nejde vnímat nic než stopa.
Jaké jsou záludnosti mostecké trati?
Most je velmi náročný na brzdy. Například první zatáčka, kde je nejvíc diváků, je náchylná na chyby. Budu si muset na šikanu dát bacha. Okruh má dobrou flow, tedy plynulost. Když ji ale ztratíte, je to hodně znát. Jedna chyba může znamenat, že celé kolo je pomalé nebo že naberete velkou ztrátu.
Mladý český závodník Jonáš Kocourek na trati Slovakiaringu.
V závodním poli budou i mladí divočáci jako vy, máte ostré lokte?
Musíme je mít, když je takhle nadupané startovní pole. Nikdo nechce nechat ani centimetr volného místa. Když předjíždíme, ale i když jsme předjíždění, musíme si dát bacha. A právě díky ostrým loktům se ubráníte, což nás baví. I já je mám.
Je někdo v hlavní kategorii, koho obdivujete?
Kluci v superbicích jsou profíci, dá se tedy inspirovat kýmkoli, kdo se tam dostane. Přímo vzor asi nemám, ale lídr Nicolo Bulega jede moc pěkně. Obhájce Toprak Razgatlioglu má asi horší motorku pro tento rok, nepodává takové výkony jako loni. Od všech se dá spousta věcí naučit, používání zadní brzdy a spousta dalších aspektů. I projíždění zatáček. Do nějaké míry to znám, ale nemám to tak vypilované jako oni.
Jak byste popsal váš styl?
Jsem lehce nervózní jezdec, ale myslím, že dokážu jezdit s minimem chyb.
Na startu bude v Mostě šest Čechů, koho znáte?
Všechny. Nejlíp Dana Turečka, Filipa Novotného a Filipa Fejgla. Všichni jsme teenageři, i když tedy Danovi je vlastně už dvacet let. Trénujeme spolu, máme se rádi.
Mistrovství světa superbiků v Mostě pojede šest Čechů. I debutant Kocourek |
Vystudoval jste obor motomechanik, pomáhá to závodnické kariéře?
Určitě. Když se vyskytne na motorce problém, třeba zavzdušněná brzda nebo špatně vyvážené kolo, dokážu to odhadnout. Vím, jak se taková motorka chová a umím to hned popsat mechanikům. Je výhoda tomu rozumět. Teď studuji nástavbu na autotronika, což je autoelektrika, diagnostika a podobně. Je to spojené s mým koníčkem, byla to jasná volba.
A také děláte motokros, jak ten vám prospívá?
Dělám, ale ne moc rychle ani ne moc dobře. V Česku hledáme všechny varianty přes zimu, jak držet řídítka v ruce. Nejde u nás jezdit na silniční motorce. Brzda, plyn, všechno je stejné jako na naší motorce. A hlavně fyzička, jakou dá motokros, to nenatrénujete nikde. Myslím funkční sílu v rukou pro náš sport.
Cílem projektu, kterého se účastníte, je titul mistra světa. Jak daleko to je?
Blízko ne, ale dělám pro to maximum. Mám kroky, které k tomu povedou, když se jich budu držet. Věřím, že se to jednou povede.
