Ještě před pěti lety jezdil motocyklové mistrovství světa, jenže pak po jednom pádu na exhibičním závodě u brněnského obchodního centra ochrnul a zůstal na vozíčku. Prožil si strastiplná období, během kterých bral drogy a z nešťastné lásky se pokusil o sebevraždu.
"Život mě naučil a každé to období mi něco dalo. Nechlubím se tím, pár věcí lituji, ale co se stalo, stalo se." Dnes už je 21letý Šemebra zase spokojený. Má práci, přítelkyni, sportuje a rapuje.
K hudbě se přitom dostal už ve dvanácti, když si do oka padl s jedním rapperem. Postupně si sám začal psát texty, zkoušel je odzpívat. A tím, jak v jeho životě přicházely vzestupy a pády, byly texty hlubší a hlubší.
ZE ZÁVODNÍ DRÁHY NA LŮŽKO. Motocyklovou kariéru Lukáše Šembery zhatil úraz.
To se před pár měsíci zalíbilo jednomu investorovi, který dal Šemberovi příležitost nahrávat ve studiu a chtěl i vydat cédéčko. "Tu desku jsme nahráli, jenže pak jsme se nepohodli, takže z cédéčka sešlo. Dal jsem to alespoň na Youtube.com, kde si to může každý poslechnout," říká rapper s uměleckým jménem L.U.K.
A vlastně ani nelituje. "V dnešní době vydat desku je jen pro pocit interpreta, protože si to stejně každý stáhne a nebo poslechne na internetu. Málokdo koupí."
Rap je pro něj do určitý způsob terapie, ne prostředek, kterým by chtěl vydělávat. Však koncerty má jen spontánní, když mu některý z kamarádů řekne, aby vystoupil na jeho party, do Superstar by nikdy nešel.
"Já rap beru jako svoje vyjádření. Jsem takový, že když mě něco trápí a je to zvlášť osobní, tak to v sobě dusím, ale jak to ve mně vře, tak to pak pošlu na papír. A někdy je to dobré. Většinu písniček mám z období, které bylo takové složitější, ale vlastně i zajímavé," popisuje.
Jeho oblíbeným rapperem je Eminem, pak třeba slovenský Rytmus, ty české moc nemusí. "Rapují o blbostech," říká Šembera.
Čtěte v pondělí v MF DNES: velký rozhovor s Lukášem Šemberou o rapu i o důchodu, který vozíčkáři dostávají
Sám říká, že pro něj je největší odměnou, když někdo přijde a řekne, že "jsem v písničce popsal jeho život, že se s tím ztotožnil. Pro ten pocit to dělám, ale když z toho někdy něco kápne, budu rád. Každá koruna se hodí."
Hrdý je především na dvě písně. Ta, která se jmenuje Funky night a posluchači o ní říkají, že je "šílená". A pak na tu, kterou pojmenoval Jedu si za snem.
A za jakým snem teď míříte, Lukáši? ptám se. "Chci začít chodit, vrátit se zpět na nohy. I kdybych měl jen pajdat či skákat po jedné. Tu vidinu mám před sebou a musím si zatím jít, protože všechno jde, když se chce."
