„Lidi si spletli karanténu s dovolenou. Je důležité respektovat pravidla,“ říká Pešek, dnes motocyklový trenér i ambasador BESIPu.
Co podle vás za tolika tragickými nehodami stojí?
Těch faktorů je víc. O víkendu to vypadalo na super počasí, svítilo sluníčko. To v lidech evokuje, že je léto, tak hned jedou, co to jde. Jenže je teprve březen, silnice jsou studené, špinavé. Motorka tolik nedrží. A především motorkáři nejsou ještě rozježdění. Chybí jim odhad a reflexy. A samozřejmě další věcí je, že si spletli karanténu s dovolenou.
Začněme tím, že nejsou rozježdění. Mají pocit, že jezdit na motorce je jako jezdit na kole? Že se to nezapomíná?
Lidem zima strašně rychle uteče a často si neuvědomí, že čtyři pět měsíců měli motorku zaparkovanou v garáži. Ano, sice vědí, jak se na motorce hýbat, protože tělo má určitou paměť. Ovšem mozek a oči nejsou na tu rychlost přizpůsobené, reakce jsou mnohem pomalejší. Já sám jezdím celý život, ale když třeba čtyři pět měsíců nesedím na motorce, tak pak po návratu mám úplně jiné reakce, než když se tomu v tréninku dva tři měsíce věnuji. Člověk rázem daleko víc zmatkuje. Najednou mu víc situací přijde kritických, udělá něco, co by jinak neudělal. Když je vyježděný, reaguje odlišně, má víc chladnější hlavu.
Co byste jim doporučil? Tedy kromě toho, že se na silnici mají dodržovat nejen rychlostní předpisy.
V první řadě to, aby respektovali nařízení vlády, která tu teď máme. Jenže z toho to všechno vychází. Protože ti, kteří nedokážou respektovat karanténu, nedokážou respektovat ani „obyčejná“ pravidla provozu. Teď byste neměli vůbec zbytečně vyjíždět. A když už na motorce musíte vyjet, je potřeba si ji pořádně zkontrolovat. Protože velká část lidí ji jen vyndá z garáže a jede. Přitom motorky jsou po zimě ve strašném stavu. Funkce stroje i pneumatik je pak tristní.
Další rada?
Aby začínali pozvolna, nikam nespěchali. Ne, že když je spousta lidí doma, silnice jsou volné, tak se hned budeme někam hnát jako blázni, protože můžeme. Nemůžeme! Každý se musí rozehřát a dostat se do své pohody a tempa. Dát tomu čas, nebláznit, protože pak to končí, jak končí.
„Motivují“ právě prázdné silnice bláznit?
Určitě to k bezpečnosti nepřispívá. Někteří vidí, že jsou silnice poloprázdné, a zneužívají toho. Myslím si, že je důležité respektovat pravidla a začít tím základním – nemám zbytečně vycházet, tak prostě nebudu. Já taky nevycházím, i kdybych chtěl.
Musel jste zavřít motoškolu, že?
Ano, nařízení se mě hodně dotýkají. Přes zimu jsme připravovali juniorský tým. Stálo nás to spoustu času, peněz a teď nemáme možnost se ukázat. Zavřela se motoškola, takže nám to zastavilo všechny příjmy a zůstaly jen náklady. Pro nás je to celkem kritické. Ale s tím se popereme, v životě jsem se popral s horšími věcmi. Respektujeme však, co je nařízené, a čekáme, až to přejde, abychom zase mohli naše koníčky a práci rozjet naplno. Tak jsme v garáži. Ať si i lidi zkontrolují motorky, ať si je nachystají, když mají teď čas. Ať ho využijí na přípravu místo toho, aby létali po silnici.
Mrzí vás, že víkendové události zase hází motorkáře do jednoho pytle? Že to pro zbytek společnosti jsou hazardéři, „dárci orgánů“, ale většina z nich určitě nařízení respektuje.
Ano, ale s tím nic moc neuděláme. Vždycky je jednodušší motorkáře odsoudit než v nich hledat to dobré. Je to, jako když má někdo tetování, tak je hned pro mnohé grázl. Bojovat se s tím nedá, ale víkendové případy k tomu rovněž nepřispívají. Bohužel. Přitom znám spoustu rozumných motorkářů, ale ti se logicky nikde neprojevují.
