„A tak jsem na internetu už zase ten, co padá. Ovšem anonymové z diskusí by taky měli vědět proč,“ říká Karel Abraham.
Tak tedy proč?
Pokazil jsem dva závody, o tom žádná! Ale například v Japonsku jsem šel na hubu, protože mi nefungovaly brzdy. Možná jsem nemusel spadnout, ale narvat to ve 150kilometrové rychlosti čelně do bariéry z pneumatik se mi fakt nechtělo. Musel jsem vyskočit, jinak bych se přizabil. A stejně jsem hned na internetu četl, že jsem zklamal, když jsem nedojel. Hm, lidi u klávesnice taky nezklamali, když okamžitě sedli a psali. Já si totiž nemyslím, že mám letos tolik odpadaných závodů kvůli svým chybám.
O co ještě ve Valencii jde?Já na bráchu, brácha na mě Bude Rossi vicemistrem? Dají o sobě Češi vědět? |
Nejste masochista, když si čtete internetové diskuse?
Dívám se na ně výjimečně, ale samozřejmě to zamrzí. I když... Závodím za sebe, já sám chci ten nejlepší výsledek. A když někdo píše anonymně, tak mě odsuzuje, a přitom se schovává za internetovou přezdívkou. To je pro mě ubohý blbeček. Nemá to pro mě váhu. Za celou dobu, co jezdím, za mnou přišel jediný člověk, který mi řekl do očí, že nemám na motorce co dělat. A nejhorší je, že ty komentáře píšou lidi, kteří sami nikdy nic nevyzkoušeli. A poznávají to i ostatní jezdci.
Kteří?
Například Karel Hanika. Najednou zjišťuje, kolik má na internetu antifanoušků, a má s tím samozřejmě problém. Radím mu, ať si z toho nic nedělá, že já sám jsem dobrý příklad.
Zůstanu u vašich pádů. Není jich tolik, že jezdíte za svou hranou? Že riskujete?
Ale jinak už to nejde. Třída MotoGP se vyrovnala, dostala se zase o kus dál a objevují se věci, které se dřív neděly. Jezdí se ve větším náklonu, často po loktech. Spousta jezdců řeže obrubníky, což se nestávalo, ale dnes už je to běžné. Jste kolo co kolo na hraně, a proto se i víc padá. Samozřejmě mohu jet o dvě vteřiny pomaleji – sice nespadnu, ale budu předposlední. Takže musím tlačit.
Tak jinak – nerozptyluje vás od závodění spousta koníčků, které máte? Třeba Márquez i Lorenzo se soustředí jen na motorky...
Jenže mně by „hráblo“, kdybych dělal jenom motorky. Ale už jsem to taky omezil. Zůstalo mi jedině studium vysoké školy (postgraduální obor na Vojenské akademii), které jsem spojil se svým hlavním koníčkem, což jsou zbraně. Od toho ostatního, jako jsou padáky nebo vrtulníky, jsem si dal pauzu.
Vyčítal vám někdo toto „rozptylování“?
Hodně lidí, třeba táta. Přemýšlel jsem o tom, ale nikdy jsem ty věci nedělal na úkor motorek!
Teď jste prošel změnou v osobním životě. Ovlivnilo to vás i závodění?
Nijak extrémně. Ale když je to špatné, tak se to samozřejmě odráží i v tom, co dělám. Každému se stává, že když má osobní problémy, projeví se to i u něj v práci. A tady je to stejné. Přesto si nemyslím, že by to u mě bylo jako noc a den. S Nikolou (bývalá přítelkyně) jsme se rozešli po závodě v Brně a teď je to v pohodě.
Je pro vás důležité mít partnerku s sebou na závodech? Například Sebastian Vettel říká: „Na závody jezdím zásadně bez ní, vy přece taky nevodíte manželku do zaměstnání.“
Spousta jezdců v F1 i MotoGP si na- opak partnerky s sebou vozí. Pro mě to důležité je. Mám problém se dlouho soustředit na jednu věc a mělo by pro mě negativní účinek, kdybych se na závodech bavil stále o jedné věci. Pořád dokola jen a jen o motorkách.
