„Letošní vítězství je pro mě ještě důležitější než loňské. Konkurence byla výraznější, soutěž náročnější,“ říkal v neděli po poledni v německém cíli Středoevropské rallye.
„Obrovský dík patří mému spolujezdci Jonnemu Halttunenovi, který je nejlepší na světě. Děkuju týmu, rodině, všem fanouškům i přátelům za úžasnou podporu. Je to skvělý pocit a oslavy si užiju ještě víc než po prvním titulu,“ usmíval se na konci závěrečné erzety.
Kalle Rovanperävizitka Datum a místo narození: 1. října 2000, Jyväskylä (ČTK) |
Už jel na pohodu, po sobotním odstoupení Elfyna Evanse, který jej mohl jako jediný připravit o křepčení, potřeboval svou toyotu pouze dovézt do cíle. Naschvál zvolnil, přepustil vedení v soutěži Thierrymu Neuvillovi, chtěl hlavně dojet.
A zase stvrdil svou vládu už závod před koncem sezony.
„Je extrémně talentovaný a schopný ovládnout cokoliv, v čem je motor. Sněžný skútr, motorku, driftovací auto. Prostě cokoliv,“ popisuje český pilot Jan Kopecký, který se s Finem potkal v továrním týmu Škoda Motorsport v letech 2018 a 2019.
První rok se Rovanperä učil, ve druhém už zapsal ve své kategorii (WRC2 Pro) celkové světové vítězství. A šup, rovnou do auta nejvyšší specifikace, skok mezi elitu s toyotou. Bez obav, s obdivuhodnou vírou ve vlastní dovednosti.
Kdo Rovanperäho poznal, potvrdí vám, že mladý závodník se nikdy nechoval úplně úměrně svému věku. Je přemýšlivý, umí báječně vyhodnotit, kdy je třeba zvýšit tempo a kdy naopak ubrat. Už jako teenager těžil ze zkušeností, jež sbíral od klučičích let.
A hlavně byl vždy ďábelsky rychlý.
„Voda, jíž byl Kalle pokřtěný, byla zřejmě říznutá benzínem,“ prohlásil o něm táta Harri, jenž se v nedělním finiši neubránil slzám dojetí. Dlouholetý a uznávaný rallye závodník byl synovým prvním mentorem.
„Naučil mě, že auto má volant, plyn, brzdu a spojku. A pak mi řekl, ať se do něj posadím a dám se do toho,“ líčil Rovanperä, který kromě dlouhých hodin strávených v tátou upraveném autě taky už v pouhých dvanácti letech jezdil v Estonsku rallyesprinty.
Neustále někde nejmladší
V patnácti se v Lotyšsku, kde pro rallye také nemusel vlastnit řidičák, stal šampionem mezi dvoukolkami, v následujících dvou sezonách už tamní mistrák za volantem silnější Fabie R5 vyhrál absolutně.
Samozřejmě u toho bořil všelijaké věkové rekordy.
Mezi závodníky se už mimochodem dávno předtím šířily záběry, jak drobný blonďáček klouže s rallyeovým autem po finském sněhu jako pán.
Další důkaz jeho mimořádnosti? Díky výjimce od vlády si mohl udělat už v sedmnácti řidičské oprávnění, aby mohl vstoupit do soutěží mistrovství světa.
Nemusím riskovat, abych byl rychlý. Kopecký mluví o rallye i rodině. Co Pech? |
„A už v té době uvažoval jako čtyřicetiletý matador, který najezdil tisíce a tisíce kilometrů,“ říká Kopecký.
„Na první pohled působil jako typický Fin, studený čumák, z nějž nedostanete žádnou informaci, pokud vám ji nechce říct,“ směje se. „Ale měl to v hlavě srovnané, přesně věděl, co chce. A důrazně si za tím šel.“
Byl nejmladším národním šampionem v Lotyšsku, nejmladším jezdcem na pódiu ve WRC už při druhém startu v mistrovství ve Švédsku (2020), nejmladším vítězem závodu MS v Estonsku při své druhé sezoně (2021). Loni ziskem titulu překonal letitý rekord Colina McRae o víc než pět let.
Spolehlivost i cit k povrchu
Rovanperä letos předvedl báječnou konzistenci.
Vyhrál sice až pátý závod v Portugalsku, předtím ale dojel druhý v Monte Carlo a třikrát čtvrtý ve Švédsku, Mexiku a Chorvatsku. V Itálii byl třetí, na Safari Rallye v Keni druhý, v Estonsku a Řecku kraloval. Jen doma ve Finsku paradoxně nedokončil.
Pravidelně sbíral body za celkové umístění i za závěrečnou speciálně hodnocenou rychlostní zkoušku, tzv. Power Stage. I proto mohl titul obhájit už minule v Chile. Nakonec se mu to podařilo na Středoevropské rallye, která se ve čtvrtek a v pátek jela v Česku.
OBRAZEM: Hrad, Chuchle, Šumava, déšť i bouračka. Hvězdy rallye projely Českem |
„Potřebuje samozřejmě kvalitní auto, ale tolik neřeší, zda funguje na sto procent. Dokáže se totiž přizpůsobit, to je jeho největší výhoda,“ přemítá Kopecký. „A taky cit k povrchu, z každého metru trati vytěží maximum. Přesně ví, jak se v určitých situacích zachovat, a bere věci s ohromným nadhledem.“
Rovanperä zvládá rozličné typy závodů, úspěšný je na asfaltu i šotolině, na mokru i na suchu. Ukázal, že v nepředvídatelném a nevyzpytatelném prostředí rallye si vždy zvládne poradit.
I proto je ve třiadvaceti už potřetí mistrem světa.
Nabízí se tak samozřejmě otázka, zda může překonat úctyhodně dlouhá panování francouzských králů Sébastiena Loeba a Sébastiena Ogiera, kteří získali devět, respektive osm titulů, avšak poprvé se radovali až kolem třicítky.
I z Rovanperäho dřívějších vyjádření a nadšení pro vše, co pohání motor, vychází odpověď „spíš ne“, což soudí i Kopecký.
„Kalle není sběratelem různých rekordů. Nechci být skeptický, ale myslím, že v rallye nevydrží moc dlouho a bude dělat něco dalšího.“
Můžete si být jistí, že i jinde bude nejlepší.
