"Vím, že mi brácha hodně držel palce. Jsem rád, že to letos konečně vyšlo," řekl Aleš Dryml.
Titul byl pro vás prioritou, že?
Letos jsem si dal za cíl, že prostě musím vyhrát. Dříve jsem střídal druhá a třetí místa, s Pardubicemi mezi družstvy jsme byli v této sezoně stříbrní. První místomi tam pořád chybělo a šel jsem za ním. Cokoliv jiného by bylo zklamání.
Po dvou finálových závodech v Divišově a v Praze jste měl k dobru na Matěje Kůse jen jeden bod. Nebyl jste nervózní?
Bral jsem to tak, že ve Mšeně se jede skoro od nuly. Historie posledních dvou závodů byla zapomenutá a věděl jsem, že musím vyhrát.
Neulevilo se vám trochu, když Kůsovi byly odebrány tři body?
Nereagoval jsem na to, protože jsem chtěl nad Matějem vyhrát. Třeba v Praze mě porazil, i když si myslím, že i tam jsem byl nejrychlejší.
Vaše výhra nad Kůsem v šestnácté jízdě alespoň zamezila možným spekulacím, kdo by si zasloužil titul víc. Souhlasíte?
Před naší společnou jízdou jsem věděl, že byl vyloučený z jedenácté rozjížďky, ale neměnilo to nic na tom, že i tak jsem šel za výhrou. Chtěl jsem divákům ukázat, že titul je ve správných rukou.
Co říkáte na to, že se finále jede na tři závody?
Přimlouval bych se za to, aby se to zkrátilo na jeden závod. Pro nás závodníky, kteří jezdí v Anglii nebo v Polsku a mají toho víc, je to velice náročné.
Jak moc si titul vychutnáte?
Už v neděli mě čekal poslední závod v Polsku, takže jsem musel nejpozději ve dvě hodiny ráno vyrazit z České republiky. Bezprostředně po titulu to tedy na žádné velké oslavy nebylo.
