Do dun nalačno. Co přijmeš, bys měl vypotit, vypráví Tománek o Dakaru

Jan Tománek na Rallye Dakar. | foto: MF Sports

31 2019
Patří do vybrané společnosti tří desítek spolujezdců, kteří v mistrovství světa v automobilových soutěžích nasbírali více než sto startů. V posledních letech se ovšem otrokovický navigátor Jan Tománek věnuje spíše dálkovým a vytrvalostním závodům. Už pošesté absolvoval Dakar a potřetí přitom doplnil Martina Prokopa.

Letošní šestou příčkou v absolutní kategorii vylepšili svůj nejlepší český výsledek. „Nebudu říkat, že je to vrchol, protože pořád věřím, že není, že můžeme být ještě lepší,“ poznamenal Tománek, který v minulosti zvládl Dakar v kamionu i jako řidič.

Úspěšný závěr Dakaru: Loprais pátý, Prokop šestý, Engel patnáctý

Letošní Dakar se odehrál jen v Peru a převážně se závodilo v dunách. Jak je náročné navigování v takových podmínkách?
Hodně. Tím, že jsme se loni aspoň jedním závodem vrátili k rallye, začínám zpětně vnímat rozdíl mezi navigováním v ní a v cross country. Když nebudu brát jen specifikum dun, ale celou disciplínu, tak v cross country je to nebezpečnější než v jakékoliv kategorii v rallye. Ano, tam jedeš na daleko větším limitu, ale máš to projeté, napsané, znáš popis trati. Může tě překvapit tvoje chyba nebo částečná změna terénu, ale s tím se počítá. Tady máš obecný popis trati daný organizátorem. V letošním Dakaru byl rukopis navigace trošku jiný, protože jsme se pohybovali v prostředí, kde nejsou cesty. Velké procento speciálky se jelo ne na navigaci, ale na kurz, který mám k dispozici jako jeden z mála navigačních prvků. Byl daný akorát údaj o vzdálenosti a kurz a to, co je mezi tím, tam není. Tím, že chybí popis trati, je to hrozně nebezpečné.

Martin Prokop a Jan Tománek v šesté etapě Dakaru
Martin Prokop a Jan Tománek závodí na Dakaru.

Takže tomu musíte přizpůsobit jízdu, že?
Jasně. Nebezpečnost eliminuješ tím, že omezíš rychlost. Jinak si rozbiješ hubu. K vidění bylo několik důkazů, že jezdci skočili dolů, motorkář do protiduny. Opravdu je to proti klasické rallye jiné. Když si vzpomenu na loňskou Sardinii, jel jsem tam krásně uvolněný, i když vdaleko větší rychlosti a na daleko větším limitu. Tady díky nerovnostem a jízdě do neznáma sedíš čtyři hodiny zatnutý a v křeči ado poslední chvilky nevíš, co bude.

Jak držíte kurz?
Nechtěl bych říct, že jde o navigační zařízení, ale v autě jsou dvě kontrolní obrazovky s různými funkcemi. Na jedné straně máme klasický tripmaster, kde se přičítají dílčí a celkové kilometry. Pak tam máme šipku, která ukazuje kurz. Vedle toho dostaneme roadbook, kde je napsáno: jedeme od této křižovatky k této, buď kurzem, nebo na vzdálenost. Když se dostaneš do otevřeného prostoru, tak je tam napsáno 2,5 km kurzem 238. Přitom překonáváš duny, takže jako navigátor se snažíš držet šipku na této hodnotě, protože z ní můžeš díky náročnosti terénu snadno sjet. Když se to stane, musíš se nějakým způsobem vracet a pak z toho vyhodnotíš průměr. Musíš se dostat do nějaké kružnice, kde sebereš virtuální kontrolní bod. V takovém případě dostanu zvukové znamení, že jsme se do něj dostali. Pak pokračujeme dalším kurzem na podobnou stranu, nebo o 90 stupňů jinde. Je to zkrátka orientační jízda v terénu.

Posádka Martin Prokop - Jan Tománek na Rallye Dakar.

Posádka Martin Prokop - Jan Tománek na Rallye Dakar.

Stalo se vám, že jste zvolil špatnou trasu?
Díky tomu, že každý den se startuje podle výsledků předešlého a my jsme ani jednou nevyhráli, kopírujeme nějakou stopu. Ale ta nemusí být vždycky pravdivá. Tentokrát byl Dakar složitý v tom, že kopíroval stopy předešlých dní, nebo trať z druhé strany. Organizátoři si toho byli dobře vědomi, na cestě se objevovaly zmatečné věci. O to víc jsem se musel koncentrovat na to, abychom dodržovali itinerář a nesváděly nás falešné stopy. Lehce se jich chytneš a je na tobě, abys je co nejrychleji odhalil a vyhodnotil, že to není ono.

Radil jste se i se soupeři?
K této situaci došlo, když jsme pomáhali na kola Cyrilu Despresovi, který havaroval. Hledal kontrolní bod a byl od něj vzdálený zhruba 500-600 metrů. Díky falešným stopám jsem se dostali k němu. Kdybychom dodrželi kurz, který měl, tak jsme se k němu nikdy nedostali. Dané kilometry už jsem měl přejeté, měl jsem jich víc, než jsme měli absolvovat. V ten moment jsme se dostali k Cyrilovi. Když jsme ho otáčeli na kola, ukazovali jsme si, kde by bod mohl být. Nakonec byl v jiném místě, než jsme si oba spolujezdci mysleli. Ale aspoň jsme ho našli rychle. Když jsme stáli venku, mohl jsem se zorientovat v terénu a uvědomit si, kde je.

Jedna speciálka trvá zhruba čtyři hodiny. Musíte se po celou dobu naplno soustředit, nebo jsou tam pasáže, kdy můžete v pozornosti trošku polevit?
Když se závodilo v Argentině, byly tam třeba desetikilometrové pasáže na jedné cestě. V takovém případě máš možnost si zkontrolovat průběh a soustředit se na věci, které budou následovat. Letos to tak nebylo. Pokud pominu úseky v řečištích, odkud se nedalo vyjet, bylo to hodně náročné. Pomáháš jezdci vnímat trať, hledáš pomocné body kolem sebe.

POHLED: Čeští hrdinové z Dakaru. Který z nich je jednička?

Jak to máte se stravou a pitným režimem?
Je to na sebekontrole. Každý na to má svůj recept. Já před dunovými etapami vstanu, vůbec nesnídám, piju minimum, nedávám si kafe, protože to jsou věci, které všechno v organismu urychlují. Martin do sebe dává výživové gely. Mně v těchto místech nebývalo úplně dobře, tak jsem vyloučil stravu úplně. Jedu nalačno. Pokud jde o samotnou speciálku, máme vyzkoušené, že stokilometrová meta je první, kdy něco ochutnáš z pitného systému, který máme v autě. Ovlažíš si rty, trochu se napiješ. Pravidlo je takové, že to, co přijmeš, bys měl vypotit, aby to nešlo dolů a ty jsi neměl potřebu zastavit.

A když se to stane a takové nutkání nejde zastavit?
Některé etapy v sobě mají úseky, které jsou neutralizované, takže tam prostor je. Pokud jde o dny, kdy se jede v kuse a není prostor zastavit, musíš vnitřně trénovat. Jedině v případě, že zapadneš a vykopáváš auto, najdeš volných dvacet sekund. Obětuješ je, protože se nebudeš trápit další dvě hodiny. A jinak je to tak, že když to na tebe přišlo a ty víš, že jediná možnost zbavit se toho je ta, že zapadneš, tak se to většinou stane...

V minulosti jste na Dakaru i řídil. Nelákalo vás to znovu usednout za volant?
Martin to celé odřídil a já odnavigoval a takhle je to už potřetí. Samozřejmě mě to láká, ale už ne tolik. Předtím jsme to měli jako dobrodružství, teď je to vrcholový sport.

Fotogalerie

Na Dakaru jste byl už pošesté. Jak se od vaší premiéry v roce 2011 změnil?
Nechci říkat, co bylo lepší, nebo horší, ale ten letošní byl nejtěžší, protože se jelo jenom v dunách. Pokud zmíním třeba loňský ročník, tak se rozhodovalo v první půlce, kdy bylo těžké Peru. Pak následovaly Bolívie s Argentinou. To už se jen najížděly kilometry. Na druhou stranu tam byla pestrost a různobarevnost. Nadmořská výška, zima, déšť, což dělá Dakar různorodým. Byl bych rád, kdyby se Dakar vrátil k různorodosti. Když to řeknu blbě, letos se jelo tam a zpátky. Stejná místa si uvědomuješ. Kouzlo Dakaru spočívá v tom, že jedeš pořád pryč a za tebou je karavana doprovodných aut, která jsou ráda, že tě dojedou někdy v noci, a mají omezený časový limit na servis. Tady byla jen čtyři místa, kde stála, v tomto směru měl závod formát klasické rallye.

Ve které zemi se vám nejvíc líbilo?
Vyzdvihnu spíš to, že se z tebe stává cestovatel a dobrodruh. Najeté kilometry, které absolvuješ, naplňují to, proč tam jedeš. Jestli dneska jedeš v Bolívii, zítra v Chile, Peru nebo Paraguayi, to je jedno. Jedeš pořád pryč a počítají se kilometry, které máš za sebou, a ty, které ubíhají před tebou.

Sport v roce 2019

Rok 2019 přináší celou řadu globálních sportovních akcí. Světová atletika okusí nezvyklé podmínky v Kataru, basketbalový šampionát míří do Číny, Japonsko uspořádá MS v ragby. Český fanoušek bude náruživě sledovat hokejové MS na Slovensku.

Fed Cup, Giro d’Italia, Roland Garros, Davis CupLiga mistrů, Evropská liga, Tour de France, MS v ragby, SP biatlonistů 2019/2020souhrn Sport 2019

Nejčtenější

Karviná šokovala Spartu, Slavia padla a Plzeň se přiblížila na čtyři body

Slávistický záložník Tomáš Souček (v černém) hlavičkuje během duelu ve Zlíně.

Zápletka ve fotbalové lize: vedoucí Slavia prohrála ve Zlíně 0:1 a její náskok na čele soutěže se...

Noční můra Toronta. Pastrňák a spol. si znovu vynutili sedmý zápas

Bostonští Jake DeBrusk (vlevo) a David Pastrňák slaví gól v šestém utkání proti...

VIDEO Sedmý zápas mezi Bostonem a Torontem? V posledních letech nijak neobvyklá věc. Oba celky si střihly...

Polák pomohl Dallasu, Washington ničil Mrázka, St. Louis postupuje

Brankář Caroliny Petr Mrázek nedokázal zabránit hokejistům Washingtonu, aby...

Brankář Caroliny Petr Mrázek tentokrát nedokázal čelit hokejistům Washingtonu. Obhájci Stanley Cupu...

PONEDĚLNÍK: Titul Slavii, padák Dukle s Karvinou. Bude všechno jinak?

Slávistický stoper Michael Ngadeu Ngadjui (vlevo) a zlínský útočník Tomáš...

Kolega novinář sedící přede mnou s mobilem v ruce kroutil hlavou: „Ještěže nesázím.“ Předposlední...

Čeští mladíci si vyšlápli na mistry. Výhra nad Finy zajistila čtvrtfinále

Čeští hokejoví junioři se radují z gólu v zápase s Finskem.

Umea (Od našeho spolupracovníka) Čeští hokejisté do 18 let v neděli na mistrovství světa porazili obhájce titulu z Finska 4:2 a...

Další z rubriky

Tisící závod F1 ovládl Mercedes. V Číně vyhrál Hamilton před Bottasem

Lewis Hamilton po triumfu ve Velké ceně Číny formule 1.

Od startu až do cíle to byla jasná záležitost. Suveréni posledních sezon z Mercedesu si po...

Plochodrážní Grand Prix v Praze táhne, prodalo se už 80 % vstupenek

Plochá dráha

Dva měsíce před startem plochodrážní Grand Prix České republiky řeší pořadatelé z pražského Auto...

Obětovaný Leclerc hájil Ferrari. Správné rozhodnutí pro tým, řekl

Sebastian Vettel a Charles Leclerc ve Velké ceně Číny formule 1.

Velká cena Číny formule 1 neměla kontroverznější moment. V jedenáctém kole přišel příkaz týmu...

Jak připravit dítě na očkování, aby nemělo strach z lékaře?
Jak připravit dítě na očkování, aby nemělo strach z lékaře?

Očkování absolvují malé děti v prvních letech života hned několikrát. Zpočátku si to ani neuvědomují, později už mohou mít „vypěstovaný“ strach z toho, že to bude bolet. Nervozita rodičů jim nepřidává. Jak bychom měli své dítě připravit na očkování, aby se nebálo a zvládlo tuto povinnou (a nemilou) událost co nejlépe?

Najdete na iDNES.cz