Vážně jste optimista?
Ano. Věřím tomu dva tři závody zpátky a už dopředu jsem tvrdil, že v Brně by to bedna měla na 90 procent být. A viděli jste kvalifikaci - masakr, fantazie.
Co pro Kornfeila hraje?
V Brně je to jiné, a pokud umíte dobře pracovat, tak vás to žene dopředu. A Kuba letos pracuje, vychází mu to a není v žádném tlaku. Vyzrál. Koneckonců za těch deset let, co v šampionátu jezdí, by měl dozrát. Pokud ne, nemusel by ten sport dělat.
Projevují se jeho zkušenosti?
Ano, i když víme, má trošku problémy s bojováním ve skupince. Ale v Brně na to zapomene a pojede všechno, nebo nic. V kvalifikaci mu nahrálo, že spousta lidí nestačila zajet to poslední rychlé kolo, byly tam šachy. Z desítky se dostal do posledního kola jen jeden člověk. Ale vydělal na tom a startovní pozice je dobrá. No, lepší už vlastně být nejde.
Jaké to je stát na startu první?
Skvělé. Ale když do první zatáčky jedete jako druhý, už víte, že jste prodělal jednu pozici. Ale je vážně velká výhoda být první.
Kornfeil zvažuje taktiku - zda zkusit všem ujet, nebo raději šetřit pneumatiky a držet se ve skupině. Co byste mu poradil?
To je těžké. Od stolu můžete udělat spoustu strategií, ale pak je všechno jinak. Plány je dobré řešit až po pěti kolech. Můžete se totiž propadnout na patnácté místo, můžete být pořád první. Musí si vše vyhodnotit až po pár kolech. To je má rada.
Kornfeil: Stál jsem jako jitrnice na trati a pak zajel skoro dokonalé kolo |
Zároveň říká, že si moc a moc užívá podporu, kterou v Brně má.
Rozumím mu. Já vždycky říkal, že je Brno super. Hnalo mě to dopředu a potřeboval jsem, aby těch Brn bylo v šampionátu osmnáct.
Na druhou stranu prožívá šrumec. Na jiných závodech byl dal po kvalifikaci pár rozhovorů a mohl se jít připravovat na hotel, tady má ale spoustu povinností až do večera. Není to unavující?
Možná je, ale mně se pak zase dobře spalo. Na jiných závodech jsem měl se spaním problémy. Hlavně ať si to Kuba užije, protože závodění není na celý život a jednou skončí. A na tenhle závod pak bude vzpomínat celý život.
