Hádky a podplácení. Aneb volební boj o post šéfa FIA

Musel prostě rozhodnout, jen nevěděl jak. A tak Jean Todt coby šéf týmu Peugeot kvůli klidné atmosféře vyndal k kapsy frank, hodil ho do vzduchu, a když pak na zemi spatřil rub, měl jasno. Dva piloti jeho stáje, Ari Vatanen a Jacky Ickx, se při dakarské rallye hnali v kategorii vozů za triumfem. Ale Todt určil, že vyhraje Vatanen.

Jeden z kandidátů na šéfa FIA Ari Vatanen | foto: Profimedia.cz

I když byl Ickx v závěru rychlejší, podřídil se týmové taktice a pustil Fina před sebe. Téměř po 20 letech tenhle téměř zapomenutý příběh ožívá, Todt i Vatanen jdou znovu do velkého boje. Už však ne bok po boku.

Jen jeden z nich dnes převezme po 16letém užívání od Maxe Mosleyho kancelář na pařížském náměstí Svornosti. Jen jeden z nich bude prezidentem Mezinárodní automobilové federace FIA.

Jak se volí?

Valného shromáždění se účastní 221 organizací ze 132 zemí. Většina států včetně Česka má jeden hlas pro "silniční" klub (v našem případě ÚAMK a její šéf Vaníček) a druhý pro sportovní federaci (český Autoklub bude zastupovat syn šéfa Ječmínka). Vyhraje ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů, a stane se tak teprve 11. prezidentem FIA od roku 1904. Kromě prezidenta budou v Paříži zvoleni i členové Světové rady motosportu, v níž své členství obhajuje Radovan Novák.

"Už teď mám přislíbenou nadpoloviční většinu hlasů," říkal počátkem října Ari Vatanen. Naopak odcházející Mosley tvrdí: "Fin prohraje na plné čáře." Jestli čekáte, že díky známosti Vatanena s Todtem se vede fér kampaň, pak věřte, že je to možná horší, než když se do sebe pustí Paroubek s Topolánkem.

Tak třeba šéf motoristické federace z Ugandy Jack Wavamunno tvrdí, že mu jeden z Todtových příznivců nabízel za hlas 2 820 eur.

Vatanen zase žádal soud, aby dohlédl nad volbou, protože tvrdil, že FIA nadržuje Todtovi a počítání hlasů bude neregulérní. Nakonec žádost stáhl. "Hádání se, házení klacků pod nohy. Zkrátka je to jako v politice," tvrdí Radovan Novák, jeden z vrcholných činovníků FIA.

Je zvláštní, jak se kariéra obou kandidátů od Rallye Dakar 1989 rozdělila. Todt se stal šéfem stáje Ferrari, s Michaelem Schumacherem získal pět titulů mistra světa.

Vatanen se po závodění vrhl na politiku a deset let zastupoval Finsko v Evropském parlamentu. A jejich kariéra jako by se odrazila i do současného volebního programu.

Zatímco Todt coby bývalý šéf, který na boxové zídce musel dávat lehce pochopitelné a razantní pokyny, teď nabízí jasné věci. Třeba aby každý šampionátměl svého komisaře, který pak bude o dění informovat prezidenta. Nebo aby se důsledně vyšetřovaly všechny prohřešky na dráze.

Zato  Vatanen mluví ve frázích: "Je čas na změny. Chci nastolit úplně jinou kulturu, ve které půjde o dobro věci..." Zdá se tak, že mnohem lepší preference má před dnešním rozhodnutím Todt. Navíc kromě Mosleyho za ním stojí i promotér formule 1 Ecclestone či Schumacher.

Jenže volba prezidenta FIA je velmi specifická. Kromě sportovních federací (např. český Autoklub) se do ní zapojují i tzv. silniční či turistické organizace (český ÚAMK). "A právě turisti by mohli stát na straně Vatanena," míní Novák.

Oba kandidáti pak v posledních dnech volitele obvolávali a snažili se je získat na svou stranu. Dnes si od nich ještě v Paříži vyslechnou patnáctiminutový projev a pak už je to jen na nich, komu předají klíče od pracovny Maxe Mosleyho.

A co bude s ním? Chce prý méně pracovat a užívat si života. Že to asi dokáže, naznačila jeho loňská aféra s prostitutkami.

Kandidáti

Jean Todt
Narodil se 25. února 1946 ve francouzském Pierrefortu. Jako spolujezdec jezdil MS v rallye, v roce 1981 skončil a stal se šéfem týmu Peugeot. Vyhrál s ním tituly MS v rallye Dakar i Le Mans. V roce 1993 odešel do F1 k Ferrari, kde coby ředitel stáje získal pět titulů MS. Skončil v roce 2008. Jeho syn Nicolas je manažerem jezdců v F1. Vedle Michaela Schumachera hrál ve filmovém Asterixovi.
Ari Vatanen
Narodil se 27. dubna 1952 ve finské Tuupovaaře. V roce 1981 se stal mistrem světa v rallye. O čtyři roky později málem zahynul při havárii na závodech v Argentině. Čtyřikrát vyhrál Dakar, a když v roce 1998 se závoděním skončil, vrhl se na politiku. V letech 1999–2009 byl poslancem v Evropském parlamentu. Nejdřív za Finsko, ve druhém období za Francii.