Ano, incident z října 2014, na jehož následky Bianchi o 285 dní později zemřel, byl mementem. Dvacet let po smrti Ayrtona Senny, který vedení F1 donutil k zavedení mnoha bezpečnostních prvků a který mnoha svým následovníkům zachránil život, se tragédie do šampionátu vrátila.
Leckdo přitom už monoposty F1 považoval za dokonalou rytířskou zbroj. Že monokok, ve kterém pilot sedí a který je tvořen z 12 vrstev tkaniny z uhlíkových vláken doplněných o hliníkové plástve a zylon, ho vždy ochrání.
Oheň, rozpůlené auto. Zas a znovu. Ricciarda znechutily záběry hořící formule |
Tak jako třeba Roberta Kubicu při brutální nehodě v Kanadě 2007.
Jenže i výtečné rytířské brnění mělo jedno slabé místo.
Zranitelné, smrtelné. Hlavu!
„Díky otevřeným kokpitům je F1 výjimečná, ale už máme dost důvodů k tomu, abychom se zamysleli, jestli to nezměnit,“ říkal po Bianchiho smrti Sebastian Vettel.
I v jiných sériích jako F2 či IndyCar totiž přibývalo tragických nehod, kdy bezbranného jezdce trefilo třeba poskakující kolo, a následky přitom nemusely být tak zlé, pokud by byl v kokpitu lépe chráněn.
„Den, kdy FIA zavedla nad hlavy jezdců svatozář, byl pro F1 smutný.“ Romain Grosjean, červenec 2017 |
A tak Mezinárodní automobilová federace FIA spustila vývoj systému, který měl podobným incidentům zabránit. Hnaly ji k tomu i zištné pohnutky, protože se po Bianchiho karambolu obávala možných žalob rodin pozůstalých či poškozených jezdců, že při závodech neudělala maximum pro bezpečí.
Záhy se objevilo několik návrhů – ať už vyloženě surrealistické či dva proveditelné. Ochranný štít nakonec neprošel kvůli rozostřenému vidění jezdců, a tak FIA 19. července 2017 nařídila F1 i nižším sériím nasadit nad hlavy jezdců Halo systém, chcete-li česky svatozář.
Tedy dnes známý ochranný rám.
Max Verstappen sedí v monopostu Red Bull se svatozáří.
U mnoha jezdců i lidí z F1 to tehdy vyvolalo obrovskou vlnu odporu a téměř proměnu v zarputilé puritány. Mluvili o zničení DNA formule 1 i o tom, že jistá dávka rizika k tomuto sportu prostě patří. Kritici zmiňovali snížený výhled i to, že se kvůli rámu bude v případě nehody jezdci z kokpitu obtížněji prchat.
„Den, kdy FIA zavedla svatozář, byl pro F1 smutný. Existují totiž případy, kdy to s ní může při nehodě dopadnout hůře. A jsou i problémy, na které jsme zapomněli. Na startu nemusíte dobře vidět na semafory, taky nemusíte dobře vidět vlajky kolem tratě.“
Autor výroku? Romain Grosjean.
Tedy stejný muž, který v neděli natočil z nemocnice v Bahrajnu video, v němž říká: „Před pár lety jsem nebyl pro Halo, ale teď vím, že je to to nejlepší, co se ve F1 stalo. Bez toho bych tu s vámi nemluvil.“
Podívejte se, jak nehoda proběhla a jak Grosjean prchal z plamenů:
I couldn't even imagine.
Just got into a major crash.
Your car is engulfed in flames.
No time to panic.
His training took over. https://t.co/aR7A2VRonO
Dnes by měl být z péče lékařů propuštěn, má jen drobné popáleniny, ale další závod nepojede. Navíc po sezoně pravděpodobně skončí.
„Nebyl jsem pro Halo systém, ale teď vím, že je to to nejlepší, co se ve F1 stalo.“ Romain Grosjean, listopad 2020 |
Samozřejmě je nutné dodat, že následky jsou v porovnání třeba s nehodou Nikiho Laudy z roku 1976 nicotné i kvůli vývoji kombinéz, jež jsou nyní vyrobeny ze čtyř vrstev nehořlavého materiálu nomex.
K tomu musíte připočíst, že měl Grosjean štěstí v neštěstí, neboť v úvodním kole vždy za startovním polem jede lékařský vůz, a tak u něj do osmi vteřin byla pomoc.
Nicméně FIA je teď právem velebena, že se nenechala odporem zviklat, protože Grosjean není ojedinělý případ. Systém, který váží sedm kilogramů, podle simulací mohl v minulosti zachránit život 17 procent jezdců při vážných nehodách. Bez něj by v roce 2018 zle dopadl Tadasuke Makino v sérii F2, v témže roce o něm jako o své záchraně mluvil v F1 i Charles Leclerc, když mu na „hlavě“ přistál Fernando Alonso.
Záběry zblízka na osvobozujícího se Grosjeana:
