„Nevím, jak mám vnímat, že se o mně takhle mluví. U nás ten Nascar není tak rozšířený sport a ani to, že se v Čechách jezdí jen jeden závod (na okruhu v Mostě) nám moc nepřidává. V Evropě nás fanoušci berou v každém státu jinak. V Anglii na Brands Hatch přijde sto tisíc lidí, v belgickém Zolderu třicet tisíc a pak přijdeme do Mostu a tam je sotva sedm tisíc. Když to řeknu natvrdo, je to u nás takové mrtvé. Doufal jsem, že jako jediný český zástupce v EuroNascar 2 to trochu profláknu, ale zatím se to moc neděje,“ mrzí Doubka v rozhovoru pro MF DNES.
S Villeneuvem jsme se bouchali, ale v Americe se to mydlí víc, tvrdí Doubek |
V Mostě jste jeli taktéž nedávno, návštěva vás zklamala?
To určitě ne. Byl jsem nadšený, že lidi vůbec dorazili. Byly to hrozně pěkné závody, na které jsem se těšil už jen z toho důvodu, že jsem mohl pozvat známé, dorazila rodina, užíval jsem si to. V roce 2019 přišlo přes deset tisíc, teď tam samozřejmě byly nějaké restrikce a bylo to stažené. Zklamaný jsem byl spíš z výsledku, který jsem tam zajel. Působí to na mě tak, že v Mostě funguje prokletí domácí trati. Nevyšlo to minule ani tentokrát.
Ale na bedně jste stál.
Jedno třetí místo v první jízdě není to, co bych si před rodinou, všemi kamarády a známými představoval. Kvalifikace mi vyšla až na čtvrté místo, v prvním závodě bych skončil druhý, ale připletl se mi do cesty jeden okolista (závodník, jenž ztrácel jedno kolo), který se neuhnul. To nevadí, ale při druhém závodě mi přímo ve sváru praskla nápravnice a musel jsem ve druhém nebo třetím kole odstoupit.
 |
Pak přišlo první a druhé místo na okruhu v Chorvatsku, přebolelo to Most?
Trochu jo, ale když jsme tam v pátek přijeli, tak jsem se trochu bál, co se bude dít. Na předpovědích bylo strašné počasí. Posouvaly se tréninky, protože na trati bylo hrozně moc vody, ale nakonec se to odjelo a pak už nepršelo vůbec, do kvalifikace jsme už šli na suchu. První místo by bylo trochu jiné, kdyby původně první Tobias Dauenhauer nedostal penalizaci za nedovolenou práci mechaniků na startovním roštu a nemusel projet boxem. Předjížděl bych ho asi i bez toho, ale vítězství by vypadalo líp. V každém případě, hrála se česká hymna, takže velká radost. O to víc jsem byl natěšený na druhou jízdu, jenže v té první jsem jel na krev a sjel pneumatiky, ty pak strašně rychle začaly odcházet.
V říjnu vás čekají předposlední závody v belgickém Zolderu, kde jste loni dvakrát vyhrál.
Zolder je pro naši stáj nejoblíbenější a skoro domácí trať. Plán je jasný – znovu vyhrát obě jízdy. Minulý rok se to povedlo na vodě a myslím, že by se to mohlo povést i na suchu. Doufám, že zase nepřijde nějaký problém s autem, v průběžném pořadí jsem na druhém místě a mám ztrátu 33 bodů na prvního. Šance na celkové vítězství ještě jsou, protože dvě nejhorší jízdy se škrtají a poslední závody v Itálii se jedou za dvojnásobný počet bodů. Po šesti sezonách ve druhé kategorii by vítězství a postup do elitní kategorie Euronascar rozhodně nebyly na škodu.
