„Start v Polsku je testem před Barum rally,“ potvrdil 22letý zlínský rodák Cais, kterého příští týden čeká ještě jedna generálka. S Petrem Těšínským ve Fordu Fiesta Rally2 se představí na sprintu ve Fulneku.
Proč jste se rozhodl startovat na Barumce, když vaší prioritou je mistrovství světa?
Je to domácí závod a je to srdeční záležitost. Pokaždé, když budu moct a program mi to dovolí, tak na ní budu startovat. Myslím si, že světové závody se nikdy nebudou krýt s evropskými.
Se startem na Barum rally počítáte od začátku sezony?
Už po minulé Barum rally jsem věděl, že chci jet i letos.
Před rokem jste sahal po vítězství, o triumf vás připravila havárie v poslední rychlostní zkoušce. Kdybyste loni uspěl, vynechal byste letošní ročník?
Naopak, chtěl bych vyhrát znovu a znovu. (úsměv) Ale nedopadlo to, tak to zkusím letos. Udělám všechno pro to, aby pohár zůstal doma ve Zlíně. Přípravy jsou největší, jaké můžou být. Ale lidí, kteří můžou Barumku vyhrát, je spousta.
Jak často si vzpomenete na nešťastný závěr loňského ročníku?
Minimálně dvakrát týdně, protože se mě na to někdo zeptá. Ale není to nic, co by mi působilo psychické problémy. Člověk musí myslet na to, že jsou to závody. Nešlo nám o život, z auta jsme v pořádku vylezli. To je hlavní. Že nevyšel výsledek, to se může stát tady i na druhém konci světa.
Erik Cais v MS 2022Monte Carlo 2./9. Chorvatsko 8./14. Portugalsko 20./42. Sardinie nedokončil Celkově 9./23. Poznámka: Výsledek před lomítkem je z kategorie WRC2, za ním celkový. |
V rámci přípravy pojedete menší soutěže v Rzeszówě a Fulneku. Vyrazíte také na světovou asfaltovou soutěž do Belgie, která se jede týden před Barumkou?
Zvažoval jsem účast, ale soutěž v Belgii letos vynechám.
Světový šampionát je přesně v polovině. Jak byste zhodnotil svou premiéru v elitním seriálu?
Úvod sezony byl naprosto skvělý (devátý celkově a druhý v kategorii WRC2 na Rally Monte Carlo), i když vím, že nám k tomu dopomohlo trošičku štěstí. Od Chorvatska byla trošku větší očekávání, ale já jsem rád, že soutěž se nám povedlo dokončit. Ač se to může zdát velmi podobné našim asfaltům, jezdecký styl je diametrálně jiný, než na co jsem byl doposud zvyklý. Následující dvě šotolinové soutěže v Portugalsku a na Sardinii nebyly úplně podle představ. Na jedné jsem udělal chybu, na druhé jsme museli odstoupit kvůli technické závadě. Někdy je člověk nahoře, někdy se nedaří. Každopádně jsme získali cenné zkušenosti na obou šotolinových podnicích a vím, s čím tam mám počítat v příštích ročnících.
Šotolinové tratě tvoří jasnou většinu v mistrovství světa, zatímco vy jste jako všichni Češi vyrostl na asfaltu. Jak moc jste si na ní jistý?
Záleží i na typu šotoliny. Sardinie je úplně jiná než Estonsko, to je úplně jiné než Finsko. Přitom se to zdá všechno zhruba podobné. Asi nedokážu říct, na jaké procentuální hodnotě jsem, ale určitě jdu nahoru.
Preferujete nabírání zkušeností před konkrétním výsledkem?
Ten by nám pomohl, ale aktuálně je pro mě důležité získávat zkušenosti, načítat si povrchy, tratě atd. Předtím v mistrovství Evropy to bylo podobné.
Kolikrát potřebujete startovat třeba na Sardinii, abyste si dokonale věřil a mohl zaútočit?
Dle mého soudu minimálně třikrát, protože závodím proti lidem, kteří tam mají deset startů a víc. Vědí naprosto přesně, co na tom povrchu mají dělat, kde je grip, kde není, kde se bude měnit, a nevyděsí je prach, který nás zaskočil. I po dvou minutách ho tam bylo opravdu moc.
Pokud jde o výsledky, na co jste si před sezonou věřil?
Před ní se nedalo pomýšlet na nic, protože je to můj první rok v rámci mistrovství světa. Jak jsem řekl, po Monte Carlu mohlo být větší očekávání, ale my jsme stáli nohama pevně na zemi, protože jsme věděli, že seriál je dlouhý a proměnlivý. Samozřejmě bychom rádi pokračovali jako v Monte Carlu, ale je potřeba nejprve získat zkušenosti a pak zaútočit.
Spoustu lidí jste ovšem výsledkem v Monte Carlu namlsal, viďte?
To asi ano, ale musí se podívat na to, že všechny soutěže mistrovství světa jedu poprvé a závodím proti lidem, kteří byli nebo jsou továrními piloty. Jejich zkušenosti jsou enormní. To, co oni nacouvali, já možná nemám najeté dopředu.
Jaký bude vás světový program ve zbytku sezony?
Aktuálně bych měl potvrdit Španělsko. Ale program se vyvíjí. Je to dané situací, která ve světě panuje a není úplně jednoduchá. Nikdo to nemá jednoduché. Vývoj dalších soutěží je v takovém pomyslném otazníku, veškeré věci jsou v jednání.
Co vás ve světovém šampionátu nejvíc zaujalo? Překvapilo vás něco?
Délka soutěže. Je to náročné od psaní rozpisu po samotný závod. Od startu až do cíle jedete téměř na absolutním limitu. Může se zdát, že výsledek tomu neodpovídá, jenže někomu zkouška sedne víc, někomu méně.
Na obou šotolinových soutěžích, které jste letos absolvoval, startoval ve stejné kategorii také další Čech Martin Prokop. Jaké to bylo závodit ve světě proti krajanovi?
Skvělé. Když jsme se potkali na přejezdech, vždycky jsme prohodili pár slov. Na Sardinii jel snad posedmnácté. Vyprávěl mi příběhy, které se tam děly. Šlo o pomyslný souboj dvou Čechů, ale v tom nejlepším slova smyslu.
Ve volném čase před odjezdem do Polska jste dal vzpomenout na svou minulost sjezdaře na horském kole, záznam jste zveřejnil na Instagramu. Jak často to zkoušíte?
Vždycky počítám, kolik dní je do závodu. Tím, že jsem měl dost zlomenin, tak počítám i to, za jak dlouho by mi která kost byla schopna srůst. Samozřejmě jedu tak, aby se mi nic nestalo, protože by to byl velký problém pro rally. Ve volném čase se k tomu hrozně rád vracím. Ale vzhledem k možnému riziku ne tak často.