První červnový víkend se rok co rok jezdí Ecce Homo. Letos se sice nemohli nejrychlejší muži Evropy v zatáčkách nad Šternberkem utkat, zabránila tomu koronavirová patálie a vládní opatření. Přerušit tradici? Pro spoustu lidí jednoduše nepřijatelné a nemožné.
Autoklub tedy uspořádal na trati testování, a tak nablýskané formule, monoposty i kapotovaná auta všeho věku přesto po legendární trati létaly. „Podařilo se nám sezvat českou špičku a uzpůsobili jsme všechno potřebám jezdců. Každý měl libovolný počet jízd, aby odzkoušel techniku,“ vysvětlil jeden z organizátorů Lukáš Malík.
Na trať se vydal i Josef Hlavinka mladší, který pochází z nedaleké Litovle a na startu Ecce Homo bývá i se svým otcem pravidelně. „Je to pro nás srdcová záležitost, máme to tu strašně rádi, a když se objevila možnost se svézt, hned jsme po ní skočili,“ přiznal Hlavinka.
Usedl za volant své zářivě červené formule Tomis 99-04 a pak ji mnohokrát prohnal po otevřeném úseku. Celá trať o obvyklé délce 7,8 kilometru totiž k dispozici nebyla, spodní i cílová část zůstaly uzavřené, jezdilo se od starého startu do Lipiny.
Josef Hlavinka s vozem Tomis 99-04 při testu na Ecce Homo.
„Není to má nejoblíbenější pasáž, mám rád spodek a ještě víc vrch trati, kde jsou výborné zatáčky. Tohle je nejméně záživná část pro jezdce ve formuli, z vracáku do vracáku, kde vydělávají výkonnější vozy a nám se čtrnáctistovkou ujedou. Ale o to nešlo, potřebovali jsme vyzkoušet nový převod a za jak dlouho budeme na nejdelší rovince v omezovači, a to jsme trefili. Bylo důležité se svézt, protože člověk přes zimu závodnicky zakrní a musí se naučit znovu vnímat rychlost. Navíc vyšlo počasí a svítilo sluníčko,“ těšilo 28letého pilota.
„Jezdit se zkrátka musí“
Ve Šternberku nechyběl ani dlouhodobě nejrychlejší český závodník Miloš Beneš s monopostem Osella FA30 v nezaměnitelném černooranžovém provedení. „Potřeboval jsem otestovat nějaké věci hlavně na rovině, protože se potýkáme s vibracemi, takže pro mě byla dlouhá rovinka přínos,“ pochvaloval si Beneš a užíval si, že může znovu hnát do kopce koně pod kapotou. „Těšili jsme se, jezdit se zkrátka musí. Chtělo by to už nějaké závody,“ neskrýval.
Závod Ecce Homo a poutavé momentky z minulých let.
Kdy se do Šternberku zase vrátí bezstarostné časy?
Největší obavy měl autoklub z překročení diváckého limitu, o víkendu ještě platilo omezení pro akce na 300 lidí a uhlídat přírodní trať nešlo, vždyť obvyklá víkendová návštěva při závodu mistrovství Evropy čítá až stokrát tolik. I proto letošní neoficiální Ecce Homo vznikalo bez publicity a předem o ní vědělo kromě závodníků jen pár lidí.
Jenže když se sobota blížila, začaly zprávy o testování pronikat na sociální sítě. Nejvěrnější fanoušci motoristického sportu se tedy nakonec stejně všeho domákli a u trati nechyběli. „Byl jsem překvapený, kolik lidí přišlo, i když to byl test, o kterém se téměř nevědělo,“ přiznal závodník Václav Janík, jehož stáj má ve Šternberku zázemí.
Ohně, pivo a stanové městečko
Dobře tak zná rituály motoristických fanoušků, kteří přijíždějí už v průběhu týdne před závodem a kempují u trati. „Přímo v Sojkově zatáčce vyrostlo malé stanové městečko, a to jsme neinzerovali, že se bude něco konat. Fanoušci jsou lační, tak si asi informaci získali zákulisně. Už ve čtvrtek se tam usadili a probíhaly klasické ceremonie, tedy ohně, pivo a podobně,“ popisoval Malík.
Ecce Homo se v červnu nepojede. Snad v srpnu, i s hvězdami? |
Kdo z místních neměl informace předem, ten se dovtípil hned ráno, když se rozeřvaly první závodní motory. Fanoušci sice nezažili obvyklý boj o sekundy, setiny a tisíciny, místo toho ale získali volnější přístup ke trati za dodržení jen nejnutnějších bezpečnostních opatření. „Viděl jsem diváky, kteří si prožili den se vším všudy tak, jako kdyby závody opravdu byly. Svou sérii na Ecce Homo tak nepřerušili,“ popisoval Janík mentalitu motoristických fanoušků.
Ostatně sám o ní ví hodně, na závody začal chodit v pěti letech s rodiči a od té doby nevynechal ani jednou. Později jen vyměnil místo na stráni za sedadlo závodního auta. A chybět nemohl ani letos. „Naštěstí kluci ze Šternberka vymysleli testování, moc jim za to děkuji,“ vzkázal Janík, který po trati proháněl svou červenobílou Normu M20FC Turbo.
„Máme proti loňsku na autě nejvíc změn za poslední dobu, hlavně jiný podvozek. Auto sice můžeme vyzkoušet na okruhu, ale potřebujeme podmínky simulovat na trati, kde se normálně jezdí a která má nerovnosti. Hodně nám to tedy přineslo, ale ještě nás čeká hodně práce,“ říká s nadějí, že se brzy začne závodit naostro.
