Simone Faggioli, nebo Christian Merli? Automobilový závod do vrchu Ecce Homo ve Šternberku, který je součástí mistrovství Evropy, se v posledních letech zužuje na souboj dvou italských hřebců. Jen loni do něj troufale vstoupil domácí Václav Janík. Letos už ale bylo vše při starém a v zatáčkách nad Šternberkem se naháněli oba vyslanci ze země vrchům zaslíbené. Nejrychlejší byl Christian Merli, který obhájil loňské vítězství.
„Multicampeone“ na kolenou
2015 Faggioli, 2016 Merli, 2017 Faggioli, 2018 Merli. Pravidelně se v posledních letech oba rivalové střídali, letos tedy měl přijít na řadu osminásobný vítěz přezdívaný „Multicampeone“ Faggioli.
Jenže Merli jako by chtěl ukázat, že na žádnou řadu ani střídání nehraje. Už v tréninku atakoval vlastní traťový rekord 2:41 a po celý závodní víkend naděloval svému rivalovi, jejichž soupeření přidává náboj fakt, že každý jezdí za jinou značku, jednu sekundu za druhou.
V první soutěžní jízdě jich bylo hned čtyři a půl, Merli proletěl 7,8 kilometru dlouhou tratí za 2:42,29 sekundy. Karty pro druhý díl byly jasně rozdané, tak rychle Faggioli ještě na Ecce Homo nikdy nejel. Bylo jasné, že pokud Merli svůj výkon zopakuje, vítězství mu nikdo nevezme.
Třicetistupňové vedro rozpékalo fanoušky podél trati, kterých se podle odhadů zkušených komentátorů letos sešlo přes 25 tisíc. Závodů si tentokrát užili snad i víc, než by si přáli, vinou četných nehod a poruch se totiž častokrát jízdy přerušovaly a program se natahoval o několik hodin.
1,4 sekundystáhl Ital Christian Merli z vlastního traťového rekordu. Nyní činí 2:39,93. |
Sluníčko trať zalévalo měkkým večerním světlem, když startovali ti nejrychlejší. Bylo už 18:43, když vyrazil Christian Merli a proletěl tratí jako nikdo před ním. Když časomíra ukázala nový rekord Ecce Homo 2:39,93, davy na startu jásaly. „Ale trochu ten rekord pokazil,“ usmíval se ředitel závodu Vlastimil Malík.
„Ve středu, když Merli přijel, tak jsem mu řekl: děkuju ti za nový traťový rekord. Za jaký, ptal se. No budeš mít 2:39,09. Merli se smál, ale vidíte, že rekord má. Jen ho měl stáhnout ještě o těch osm desetin dolů,“ dodal muž, který si podle svých slov oddechne každý rok až v okamžiku, kdy všechna závodní auta trať opustí.
Jsou přátelé, než zavřou hledí
Letos zažil Malík i se všemi organizátory zvláštní ročník, i když program natažený o čtyři hodiny nebyl poprvé. „Už jsme zažili, že závod trval do sedmi do večera. Letos byl průběh relativně jednoduchý, až na to, že tam hořelo jedno auto. Ale žádná vážná nehoda, že bychom museli někoho zachraňovat. Techniku vem čert, ale zdraví je důležité a tam bylo všechno v pořádku,“ vysvětlil Malík.
25 tisíc divákůsledovalo podle odhadů letošní Ecce Homo. |
Pro Merliho a jeho Osellu bylo letošní vítězství celkově třetí na Ecce Homo, rekordmanem zůstává s osmi triumfy Faggioli na vozu Norma. Aby se Merli stal novým „Multicampeonem“, bude muset ještě pár let ve Šternberku vyhrávat. Tuší, že to nebude snadné.
„Simone vyhrál mnohokrát nejen ve Šternberku a porazit ho je velmi náročné. V posledních letech se mi to několikrát podařilo a zvlášť tento rok. Někdy tomu pořád nemohu uvěřit, protože dlouhá léta jsem se snažil toho dosáhnout. Simone je velmi silný pilot, jsme soupeři, ale také přátelé. Samozřejmě jakmile zavíráme hledí, každý chce vyhrát, ale to k závodům patří,“ popsal vzájemný vztah obou Italů Merli v závodním bulletinu.
Janík byl sedmý, Trnka třináctý
Z domácích jezdců se čekalo, jak Václav Janík naváže na loňské fantastické druhé místo. Letos byl po první jízdě na šestém místě, s půlsekundovou ztrátou na pátého Miloše Beneše, který byl zároveň nejrychlejší z Čechů. Ve druhé jízdě Janík na Normě M20FC ze svého času ubral pár desetin, zatímco Beneš podstatně zrychlil a skončil celkově pátý, o dvě příčky nad Janíkem.
Velké věci toužil na domácí trati předvést Petr Trnka. Závodník ze Šternberku pravidelně startující v celém seriálu mistrovství Evropy loni vytvořil historický rekord pro vozy s objemem dvou litrů. Letošní útok na vylepšení se však nevydařil. „Trochu se pereme s nastavením podvozku, protože trať není v takové kondici jako loni a ty hrby jsou větší. Je to tu specifické v tom, že trať je sice hrbatá, ale také rychlá, což se jinde nevidí. Uvidíme, jak to půjde,“ plánoval po první jízdě 26letý pilot závodící na vozu Ligier.
Rekord ve dvoulitrech si navíc vzal Petr Vondrák a postaral se Trnkovi o motivaci. „Je to závod s časem, takže bychom se mu ve druhé jízdě chtěli přiblížit nebo vylepšit náš loňský čas. Petr je dobrý pilot, my máme trochu nevýhodu ve váze, protože naše auto je karbonové konstrukce a pochází z okruhů, takže jsme o něco těžší. Ale zkusíme to dohnat nastavením,“ plánoval Trnka.
Jenže ve druhé jízdě byl nakonec o půl sekundy pomalejší než v první, což znamenalo druhé místo ve třídě za Vondrákem a třináctou pozici v absolutním pořadí.
Útok na rekord ve dvoulitrech na milované domácí trati si tak musí nechat na příští rok.
