Vypravit se na Rallye Dakar bez větších zkušeností s písečnými dunami považoval v podání pilota kamionu Daniela Stiblíka leckdo přinejmenším za troufalost.
Těžko mohlo být překvapením, když nebojácný debutant Stiblík po návratu z nejtěžšího závodu světa, který minulý pátek skončil a jehož významná část se odehrává v poušti v Saúdské Arábii, pronesl:
„Bylo to těžší, než jsem předpokládal. Hodně mi to dalo, mám obrovský zážitek. Kdybych ale věděl loni to, co vím teď, asi bych se na Dakar snažil líp připravit. Minimálně bych zajel na nějaké testování, abych se ty duny naučil číst.“
Rallye Dakar 2024příloha iDNES.cz |
Mezi kamiony skončil technik dopravy a stavbyvedoucí brněnské firmy HT Road dvacátý, tedy poslední z těch, co dojeli do cíle. „Čekal jsem to lepší. Asi to tak mělo být,“ odtušil lakonicky.
Už to, že se při debutu dostal do cíle, byť s obřími penalizacemi za nedokončení jedné z etap a neprojetí některých navigačních bodů, je však jeho osobním vítězstvím. Startem na slavné rallye si splnil sen, absolvoval ji pod křídly týmu Buggyra Racing s vypůjčeným kamionem.
OBRAZEM: Zlatý Macík a další skvělí Češi. Na Dakaru zaujala i Kachna či „Rocky“ |
Vyzkoušel si, co obnáší přenocování v poušti, pomáhání zapadaným kamionům i vlastní převrácení na bok, zápolení s nedostatkem spánku nebo rozhodování, do kdy vydržet v nejistém dobrodružství na trati a kdy raději zvolit návrat do bezpečí bližšího bivaku.
To Stiblíka potkalo během osmačtyřicetihodinové etapy, nachystané jako dosud nejtěžší v historii Rallye Dakar. Hned její začátek mu musel připadat jako apokalypsa. Sám příjezd do dunového pole pár kilometrů za startem přirovnal k pohřebišti.
„Narazili jsme na obrovský sjezd, obrovský výjezd, propady, trychtýře. Auta tam zůstávala převrácená, zaseknutá, zapadlá,“ popsal Stiblík, co v dunách spatřil.
Do cíle s penalizací
Tehdy si znovu potvrdil, že poušť není radno podceňovat. Část dne strávil asistencí u kamionu týmového kolegy Jaroslava Valtra, který měl problémy, další část se věnoval pokusům o přiblížení se k cíli. Když si spočítal, že by jel tak dlouho, až by mu hrozilo přespání v poušti, raději se smířil s penalizací, otočil směr a vydal se ještě za světla do bivaku.
„Domluvili jsme se s víc posádkami, pomáhali jsme si s cestou. Vyřadilo nás to z boje o pořadí. Dál jsme mohli pokračovat s velkou časovou penalizací a s tím, že budeme bojovat o umístění v jednotlivých etapách,“ bilancoval pilot, jehož posádku s nám tvořili ještě Lukáš Kvasnica a Jiří Tomec.
Stres z pouště si připouštět nechtěl, přiznal však, že zůstat v ní taky nemínil. „Aby se nám nestalo to, co jsme taky viděli, že někdo rozbil auto a vypadalo to, že se nedostane ven. Z toho jsem měl největší strach. Aby tam musel zůstat kamion, to jsem nechtěl dopustit,“ vysvětlil Stiblík, proč zvolil cestu větší jistoty.
Tak už teda teď! Martin Macík je šampion a podnikatel posedlý Dakarem |
Přímo o bezpečnost prý obavu neměl, ani když se třikrát převrátil na bok. „Vždycky nám pořadatelé volali, jestli jsme v pořádku, jestli potřebujeme pomoc. Když je nejhůř, je tam čudlík, ten zmáčknete a v tu chvíli letí vrtulník. Stát se na trati může leccos, ale pořád je to závodění a zábava,“ ohlíží se za specifickým zážitkem řidič.
Bilanci tří převrácení na bok při svém debutu nebere nijak tragicky. „Člověk chvilku zaváhá, a už leží. Vím, že to vzniklo z mých chyb, ze špatného přečtení terénu. Neodhadl jsem, kde s kamionem nevyjedu, a pak je to hned. Příjemné to není, ale asi to k tomu patří. Člověk musí co nejdřív ven, protože ve chvíli, kdy se převrátí, nateče olej do výfuku. Musí ho zaházet pískem, uhasit ho, a je to,“ sděluje nováček slavné rallye.
Pochvala a výzva od šéfa
Na hranu psychického vyčerpání a odstoupení se prý dostal jednou, a to na konci prvního závodního týdne, kdy do cíle jedné z etap dorazil v hluboké noci a před sebou měl jen dvě hodiny spánku. Rozhodl se zatnout zuby, čímž si vysloužil i pochvalu šéfa týmu Martina Koloce.
Dakar? V šutrech 300 ran kladivem za minutu. Koloc o tatře s čumákem i dceři |
„Dan a celá posádka na prvním Dakaru zabojovali, ukázali obrovské srdce,“ ocenil Koloc. Vyzdvihl, jak si Stiblík a spol. poradili bez valné přípravy. „Hodili jsme je do vody a nechali plavat, aby poznatky a zkušenosti sbírali až na Dakaru, předtím s tatrou jezdili snad hodinu. Do takového rizika jsme se rozhodli jít v rámci projektu Buggyra Academy, s Danem na příští tři roky počítáme,“ dodal bývalý závodník.
Martin Koloc, šéf stáje Buggyra
Pro Stiblíka má tuto výzvu: v příštích ročnících se naučí Dakar absolvovat tak, aby jel v klidu vzadu a pomáhal kolegům. Až pak má zrychlovat sám. „Daniel je tím nadšený, přes rok bude trénovat v dunách, vrátí se silnější,“ referuje Koloc.
Stiblík tuší, že hlavní, co rozhodne o případném naskočení do tohoto vlaku, budou finance. „Dakar je o velkých penězích,“ přiznává bez obalu. Pokud by ho měl absolvovat znovu, chtěl by jet s automatickou převodovkou. „Vize je to pěkná, lákala by mě,“ vyhlíží do budoucna.
„Dan a celá posádka na prvním Dakaru zabojovali, ukázali obrovské srdce. Letos bude trénovat v dunách, vrátí se silnější.“ Martin Koloc šéf stáje Buggyra ZM Racing
