Před rokem v Nové Pace vyhrál, takže bude na startu jako obhájce.
Navíc vždycky, když se v této sezoně na start jakékoliv jízdy závodu mistrovství Evropy postavil, byl v cíli první.
S přihlédnutím k těmto okolnostem asi bude Václav Fejfar zvlášť novopacké příznivce autokrosu před víkendovým třetím pokračováním evropského šampionátu těžko přesvědčovat, že případné vítězství není zdaleka jisté.
Jede se totiž na Fejfarově domácí trati ve Štikovské rokli. „Doma to je ale pro mě vždycky nejtěžší,“ přiznává zkušený autokrosař novopackého autoklubu.
Domácí trať bývá pro jezdce výhodou, u vás tomu tak není?
Štikov je sice domácí tratí, ale já na ni nejezdím o nic víc než moji soupeři, zvlášť ti čeští. Že bych na ni pravidelně trénoval a tím měl před ostatními výhodu, to určitě ne.
Zase se můžete spolehnout na podporu fanoušků, ti vás poženou.
To je příjemné, ale na druhé straně to přináší velký tlak, každý čeká, že vyhraju. Mám závody v Nové Pace rád, je to prestižní závod před domácími fanoušky, ale když to vezmu z druhé strany, tak někde dva tisíce kilometrů daleko to mám jednodušší, protože je klid.
Tlak jste si na sebe připravil i svými výsledky ve dvou prvních závodech mistrovství Evropy, ve kterých jste získal maximální počet bodů.
Ale to je další trochu mylná představa. Sice jsem vyhrál všechny jízdy, v nichž jsem nastoupil, ale zdaleka to není tak, že bych ostatní válcoval. Konkurence od minulého roku výrazně zrychlila, třeba s Výborným či Pleskovasem zajíždíme časy na jedno kolo v jedné vteřině, podobně na tom jsou ostatní. I proto tvrdím, že stát se může cokoliv.
Po víkendovém závodě v Matersburgu jste měl dost rozbité auto. Bude připravené na Novou Paku?
Práce bylo dost. I proto, že identické auto s mým připravujeme pro Aleše Fučíka a to bylo po Německu hodně rozbité. Dáme to dohromady, klasická příprava dopadne, ale nikdy nevíte, co materiál vydrží. Třeba teď je v Nové Pace novinka se startem na asfaltu, to dostanou součástky hodně zabrat.
Nová Paka je prestižním závodem, odrazí se to i na letošní účasti?
Určitě. V Metarsburgu nás bylo míň, ale tady se objeví i jezdci, kteří celý šampionát neabsolvují. Podle přihlášek už je to hodně přes dvacet aut.
Prý byla ve hře i účast Maďara Káraie, vašeho velkého soupeře a obhájce titulu.
Bohužel mezi přihlášenými není, což mě mrzí, protože to slíbil a bylo by to dobré srovnání. Ale před několika týdny havaroval a asi nemá auto v pořádku.
Není to pro vás nic neobvyklého, ale o víkendu má být velké horko, jak vám to bude vyhovovat?
O tom se takhle mluvit nedá, ale snad raději horko než bláto. Na druhé straně to je pro všechny stejné, jen to nezávidím pořadatelům. Bude se hodně kropit, jenomže to musí pohlídat tak, aby nebylo bláto. Ale tohle k autokrosu patří.
Vy jako jezdci plachových aut si to asi zvlášť užijete. Jak to vypadá v takové výhni v kabině?
Pro nás je to asi nejhorší, můžu to porovnat, protože jsem jezdil i autokrosové speciály. Jednou mi mechanici při takhle horkém závodě změřili teplotu v autě ve chvíli, kdy jsem přijel do depa, měl jsem tam něco přes sedmdesát stupňů. Samotná jízda je třeba deset minut, k tomu čas, než se vše připraví, takže tam v té sauně sedíte několikrát denně dvacet minut.
Přes to všechno asi jezdec ve vašem postavení nemůže myslet na nic jiného na vítězství.
To určitě ne, ale jak říkám, určitě to nelze brát za samozřejmost. A také k tomu musíte mít potřebné štěstí.
