Až před pár dny prozradil, proč se v roce 2017 po pěti letech tajení rozhodl odejít do důchodu. Hrozilo totiž, že oslepne úplně.
„Nelituju. Ale když se ohlížím, říkám si, na co jsem asi myslel. Musel jsem být idiot,“ vzpomíná britský reprezentant. Za svou zarputilost si jako pátý člověk vysloužil místo v Síni slávy UFC kategorie moderní éry po Forrestu Griffinovi, B. J. Pennovi, Urijahu Faberovi a Rondě Rouseyové (předchází jí pionýrská éra s dalšími šestnácti jmény).
Tu poctu si tvrdě vydřel, v UFC zápasil dlouhých jedenáct let, dvacetkrát zvítězil, padl devětkrát. V oktagonu strávil čistého času přes šest hodin.
Politik mocnější než Disney. Volal guvernér Kalifornie, UFC je v pasti |
„Vím, čemu jsem se upsal. Jsme profesionální sportovci, naše práce je nebezpečná,“ říká.
Pro Bispinga osudově riziková.
V roce 2013 nastoupil v Brazílii proti domácímu Vitoru Belfortovi. Ve druhém kole chyboval a neubránil kop na hlavu. Zkrvavený a omráčený padl k zemi, prohrál a přivodil si životní zranění. Poškodil si sítnici v pravém oku.
Navzdory prognózám se s koncem kariéry nehodlal smířit. Dál nasazoval rukavice a vydělával peníze jako zápasník. Úspěšně zapomínal na své dřívější profese - pracoval jako pošťák, prodavač nebo obkladač.
Po první operaci prošel i testem periferního vidění. Byť se mu zrak v oku jen zhoršoval, testy lékařů v dalších letech záhadně zvládal.
„Kontroly jsem splňoval jen tak tak. Potřeboval jsem i dobré světlo. Doktoři se mi pokaždé divili a doporučovali, abych nenastupoval. Nemohli mě zastavit,“ vzpomíná Bisping. Prezident UFC Dana White údajně o ničem nevěděl. Důkazy, že by White lhal, nikdo veřejně nepředložil.
A tak Bisping přijal po zranění dalších jedenáct zápasů. V červnu 2016 se na něj usmálo štěstí, jako náhradník a dopředu odsuzovaný outsider přijal na poslední chvíli duel s šampionem Lukem Rockholdem a vrátil mu dva roky starou porážku.
Poloslepý Bisping získal titul ve střední váze do 84 kilogramů. Ohromná sláva.
„Lidi se mě vždycky ptají, jak jsem to jen dělal. Sakra těžko!“ odpovídá jim. „Musel jsem změnit styl, často sahám po věcech a dvakrát je minu. Se soupeřem se potřebuju dostat do kontaktu, mozek je úžasná věc, pak jsem schopný odhadnout vzdálenost.“
Obhájil jednou proti Danu Hendersonovi. I jemu vrátil dávnou prohru, konec přišel až v listopadu 2017.
Čtvrtého dne podzimního měsíce předal pás šampiona Georgesu St. Pierreovi, o tři týdny později završil kariéru knokautem od Kelvina Gasteluma. Doteď Bisping lituje, že souhlasil s dalším zápasem tak brzy.
Už se proslýchalo, že má Bisping vážné zdravotní problémy a Gastelum i St. Pierre později přiznali, že podle toho upravili taktiku. Údery zleva jim Bisping zachytával s námahou.
Ten den po zápase s Gastelumem v Šanghaji vyděsilo Bispinga k smrti zjištění, že má obtíže i s dosud zdravým okem.
„Seděl jsem v baru a najednou jsem viděl zvláštní záblesky světla. Zpanikařil jsem, opil se a zapomněl na to. Ráno jsem si to hned uvědomil, doletěl jsem do Los Angeles a zavolal doktorovi,“ vyprávěl před pár dny pro Submission Radio.
Jisté je, že Bisping zcela neoslepl, ale se zápasením se kvůli tomu rozhodl definitivně skoncovat.
Loni na podzim zase šokoval.
Během videorozhovoru v přímém přenosu odhalil, že nosí protetickou čočku, která zakrývá poškozené oko. „Vidím skrz něj hodně málo, v podstatě nic, všechno je hrozně rozmazané,“ svěřil se a na ukázku čočku vyndal a zpátky zandal.
Spustil tím spekulace, odkdy čočku má a jestli je možné, že s ní nastupoval i v zápasech, a proto na to nikdo nepřišel. Na veřejnosti totiž často nosil sluneční brýle. Jenže jak by tím ošálil doktory? Domluvil se s nimi?
Minulost zřejmě může odhalit jen pár lidí.
Sám Bisping má momentálně napilno, věnuje se komentování, provádí expertní analýzy, vysílá podcasty, s manželkou vychovává děti a oživuje hereckou kariéru ve filmech Trojitá Hrozba nebo Dokonalá loupež.
Navždy ale zůstane známý jako poloslepý šampion, který se nevzdal.
Na videu se můžete podívat, jak si Bisping v přímém přenosu vyndává čočku z oka:
Michael Bisping is a legend. https://t.co/fg1TG4SwnO
