A dodává: „Moc se těším, je to velký zápas pro mě i celou českou scénu MMA. Navíc si potřebuju opravit pár restíků.“
Kincl se s Muradovem potká 14. června na fotbalovém stadionu Eden v Praze. A poprvé od roku 2022 nenastoupí jako šampion Oktagonu, protože titul ztratil v říjnu s tureckým Němcem Kerimem Engizekem.
Kam Muradova řadíte na seznamu vašich soupeřů?
Na absolutní vrchol, tak to dělám před každým zápasem. Mach už prohlásil, že si jde pro pás a já jsem za to rád. Nastoupit proti odevzdanému soupeři by nemělo smysl. Věří si, jinak by se mnou nemohl vlézt do klece.
Zvítězil, jak nikdo nečekal. Škvor tuší, že přijde kritika: Zničil jsem spoustu tiketů |
Rozmýšlel jste souboj dlouho?
Ani vteřinu. Spoustu fanoušků očekávalo, že se střetneme od chvíle, kdy Mach během minulého roku podepsal v Oktagonu. Těm bystřejším pak došlo, že se potkáme v Edenu. Šlo o otázku času.
Poprvé jste se měli utkat už před šesti lety. Lidé na to čekají dlouho.
Psal se rok léta páně... Ještě se tu proháněli dinosauři. Ušli jsme od té doby obrovskou cestu. Mach byl tehdy čistokrevný postojář, na zemi se dopouštěl školáckých chyb, ale stal se z něj komplexní bojovník. Rovnocenný. Může se měřit s wrestlingovou a grapplerskou špičkou. Skromně si troufám tvrdit, že má cesta byla podobná. Vždycky jsem patřil mezi komplexnější bijce, ale za tu dobu jsem ty složky ještě posunul. V červnu se potkají úplně jiní zápasníci než před šesti lety.
Hrozí mezi vámi nějaký trashtalk? Muradov by duel mohl brát jako pomstu za Vémolu.
To mě ani nenapadlo, ale vlastně mohl. Trénují spolu, ale nemyslím, že by na trashtalk muselo dojít. Když se někde potkáme, bavíme se úplně normálně. Ale uvidíme, přece jen může přijít jedna blbá odpověď a už to pojede. Snad ne.
Muradov za čtrnáct dní zápasí s kvalitním Brazilcem Joiltonem Lutterbachem. Kdyby se zranil, váš souboj to ohrozí.
Na jednu stranu se toho obávám, protože Lutterbach není žádné ořezávátko. Na druhou jsem rád, protože může odhalit některé Machovy slabiny.
S Muradovem budete taky muset splnit spoustu mediálních povinností. A vy je nemáte rád.
To je jedna z věcí, které mě v poslední době ubíjely. Jeden z klíčových kroků bude mediální aktivity omezit. Asi se to veze od zápasu s Karlem Vémolou, kdy mezi námi panovala hodně negativní atmosféra. Každý chtěl jen slyšet, jak si nadáváme.
Machmud Muradov
Muradov přiznal, že ho trápí dlouhodobě zraněná ruka. Musel kvůli ní změnit styl boje. Očekáváte spíš wrestling?
Mě naposledy proti Askhamovi překvapil, nečekal jsem ten průběh. Bylo hodně zajímavé vidět, jak usilovně na wrestlingu maká. Myslím, že mě čeká daleko zajímavější a komplexnější souboj než by mě čekal před šesti lety.
V říjnu jste prohrál poprvé od roku 2021, nedopadl souboj s Engizekem. A od té doby se vás drží smůla. Můžete shrnout, co vše se vám stalo?
Hned po prohře ve Frankfurtu jsme s manželkou bourali na dálnici. Těžko jsem rozeznával, jestli jsem rozbitý z boje, nebo z nehody. Náročné období. Pak jsem v Thajsku chytil stafylokokovou infekci, na níž mi nezabírala první ani druhá antibiotika. To mě výrazně stresovalo. Naštěstí se to už povedlo zahojit, ale následky přetrvávaly dlouho. Věřím, že jsem zase na cestě na vrchol.
S Engizekem jste zápasil na fotbalovém stadionu, s Muradovem budete taky. Jaký máte k „open air turnajům“ vztah?
Vyloženě nenávistný. Přišel jsem o první Eden vinou infekce, ve Frankfurtu jsem debilně prohrál... Jsem vnitřně hodně naštvaný. Musím to otočit.
Senzace v Třinci! Outsider Pukač rychle zničil Kozmu. Ten prohrál potřetí v řadě |
Co jste v duelu s Engizekem udělal špatně?
Měl jsem zataženou ruční brzdu, neměl jsem vůbec chuť riskovat a jít do plných otáček.
Jakto?
Byl jsem zacyklený v období, kdy mě MMA přestávalo naplňovat. Jediné šťastné momenty jsem zažíval s dcerou a těsně po tréninku, kdy vás zaleje super pocit po dřině. Jinak jsem byl protivný, svět mi vadil a potřeboval jsem si to v sobě srovnat, abych si život zase užíval. I proto jsem odjel do Thajska.
Co změníte, aby vás sport zase bavil?
Odstřihl jsem věci, které mě prudily. Obrnil jsem se, aby na mě nedoléhalo spoustu vjemů, chci se tréninkem bavit. Proto do nich teď přidávám nějaké srandy, s klukama zůstávám déle v tělocvičně, abychom mohli pokecat.
Thajsko se vám vymstilo, ale zahraniční kempy neopustíte, ne?
Určitě ne, jen nebudu jezdit na moc dlouho. Je to čistě osobní rozhodnutí, nechci opouštět dceru. Sám jsem vyrůstal v neúplné rodině a dodnes na to dojíždím. Nechci, aby to zažila i malá. Buď ji můžu brát s sebou na týden, nebo se třeba z Polska budu častěji vracet domů.
V Edenu by za vámi zase měl stát stadion. Co myslíte?
Ve Frankfurtu mě vyloženě zaskočilo, když jsem vyšel na plochu a tribuny na mě nenávistně bučely. Už jsem to párkrát zažil, myslel jsem, že to bude v pohodě. Ale ta atmosféra mě střelila po východu ze šatny do tváře. Ale vůbec to není důvod, proč jsem prohrál.
