Před čtyřmi lety zvítězil na body Vémola. Od té doby mezi oběma panuje zlá krev.
Po dlouhé době se konečně otevřely dveře k odvetě. Kincl v Brně obhájil pás střední váhy do 84 kilogramů a Vémola se mu ho v prosinci - pakliže dojde k dohodě - pokusí sebrat.
Novotný o odvetě Kincla s Vémolou„Respektoval jsem Patrikovo přání, aby Karlos do klece nechodil, ale nemohl jsem ovlivnit, že přeskočí pletivo. Ani tak mě to nemrzí, protože se rozvíjí příběh, z kterého nakonec bude benefitovat i Patrik. Získal si množství fanoušků, kteří Karlose odsoudí. Ten zase utvrdí své fanouškovské jádro... Jejich odvetu chceme všichni už roky vidět, oni sami to chtějí, nemusíme je nutit. Patrik proti Lohorému předvedl perfektní bouři, jakou vidíte málokdy. Teď je další na řadě zápas s Karlosem. V téhle formě to musí Patrik sám chtít.“ |
Tuhle sobotní noc si ale současný vládce nechtěl kazit hádkou s arcirivalem. Dokonce promotérovi Ondřeji Novotnému naznačil, že by nerad, aby Vémolu pustili za ním do klece. Jenže ten, když se nemohl dostat dveřmi, přeskočil pletivo a pár slov stejně řekl. Kincl se jen mračil.
Patriku, platí, že příště budete pás obhajovat proti Vémolovi?
Co s tím neustále blázníte! V každém rozhovoru říkám, že plánuju vždy jen jeden zápas, nekoukám dál, protože se to už mnoha jiným vymstilo. Já jsem přijel do Brna s tím, že se klidně v kleci s Alexem zrakvím, takže by to byl letos poslední zápas.
Jak na tom jste zdravotně bezprostředně po zápase?
Naštěstí zatím všechno vypadá v pohodě. Pak si musíme s Ondrou a Palem (s promotéry Novotným a Nerudou) sednout a uvidíme. Samozřejmě se ptáte na prosinec, ve hře to je, jenže nic podepsaného ani domluveného není...
Ale smrdí to tím dost, co? (zazubí se) Co si budeme povídat.
Kincl obhájil titul. Pak přiběhl Vémola: Na konci roku ho budu mít já! |
Takže byste o odvetu s Vémolou stál.
Bez komentáře!
Podívejte se, jak se Karlos Vémola vnucoval za Patrikem Kinclem, který právě obhájil pás proti Alexi Lohorému:
Proti Lohorému jste předvedl dominantní výkon.
Udělal jsem věci, které jsme dlouhodobě pilovali. Můj trenér Dušan Macák mi zrovna na posledním tréninku říkal, že je potřeba to už prodat. Vyšla mi hned první kombinace. Já do klece nešel úplně nahecovaný a naburcovaný, byl jsem klidnější, ale jak vyšel první zadní úder, cítil jsem, že by to mohlo šlapat.
Opravdu?
Jen mě překvapilo, kolik Alex těch zadních ustál. Říkal jsem si: bruslí, nebruslí? Pak když jsem ho trefil highkickem, kopem mířeným na hlavu, cítil jsem, že to je hodně blízko.
On po něm ale zůstal stát, to vás muselo zaskočit.
Ne jen v tenhle moment. Já trefil snad dvě nebo tři opravdu pěkné čisté zadní, v ruce jsem ty údery cítil. A když jsem viděl, že stojí, říkal jsem si: Co? On do poslední chvíle zůstal v zápase, neplaval a dával znamení, že je v pohodě. Nicméně pomaličku se to odkrajovalo. Nakonec musím ocenit rozhodčího, jak zápas zastavil.
Proč?
Alex ještě nebyl úplně mimo, ale od toho ho dělily tři rány, které by byly úplně zbytečné. Cením, jak rozhodčí parádně zareagoval. Často je hejtím, tak teď jednoho pochválím.
Jakou jste měl náladu před zápasem?
Byl jsem trochu nervózní. Shazování šlo dobře, ale zbrzdilo mě několik zranění. Na jednu stranu jsem je bral jako dobré znamení, naopak když šlo později všechno hladce, říkal jsem si: sakra, co se pokazí... Před zápasem mě přepadla zvláštní nervozita. Dokud jsem netrefil první úder.
Co vás potkalo za trable?
Docela se to nahromadilo. V přípravě jsem měl vyhozené jedno žebro, to mě na čas stoplo. Pak jsem chytil infekci do nohy a chvíli nechodil. Už jsem chtěl Ondrovi dvakrát volat, že zápas ruším, ale to jsem hned zavrhl, že to musím dát! Když vidíte, s čím zápasí ostatní, nechtělo se mi to rušit třeba kvůli infekci.
Lohoré před vaším soubojem říkal, že dosud ukázal jen deset procent toho, co umí. Co vy na to?
Takové věci si do hlavy nepouštím. Mám k němu respekt jako ke sportovci, což jsme prokázali i na vážení. Nestrkali jsme se, nepořvávali na sebe. Je to pokornej borec, sympaťák s rodinou.
Taky měl v Brně docela dost fanoušků.
Až mě to překvapilo. Fakt na mě působí jako sympoš, až jsem se v přípravě ptal, jestli se s takovým člověkem opravdu jdu rvát. Fanouškům se nedivím, ovšem nakonec jsem je zvrátil na svoji stranu. Dokonce i malý kotýlek, který na mě zkoušel bučet.
Pás šampiona jste získal proti Samueli Krištofičovi. Můžete srovnat, jestli se nějak liší pocity po obhajobě?
Já jsem strašně rád, že jsem ukázal, že jsem komplexní zápasník a stejně dobře zápasím i v postoji jako na zemi. Ovšem větší zápasnickou radost mi udělal ten první duel. Mám rád, když je to vydřené, s emocemi. Když si sáhnete na dno a pak můžete slavit. Teď jsem čerstvý a mohl bych si jít klidně zaběhat. Sedlo mi to.
Získal jste bonus za výkon večera, tedy padesát tisíc. Co s nimi uděláte?
Polovinu daruju nějaké matce samoživitelce. Je docela šílená doba, takže vyberu někoho z mého blízkého okolí, komu se nevede nejlépe. Ať pomůžu, ať má někdo třeba pěkné Vánoce.
Podívejte se na Kinclovo ukončení: