Právě v dalekém Japonsku kdysi hvězdná kariéra Jiřího Procházky začala, když si dominantními výkony v tamní organizaci Rizin vysloužil smlouvu od globálně nejsilnější značky v bojových sportech UFC.
Během přípravy na svůj další boj, tedy na turnaj UFC 311 v Los Angeles, se rodák z Hostěradic na Znojemsku do Japonska loni na podzim vydal znovu. Nejen na trénink – jeho snem bylo získat černý pás v karate.
Procházka vs. Hill: program turnaje UFC 311, kde sledovat živě |
A to se mu podařilo. „Splnil jsem si tím určitý sen,“ neskrýval Procházka radost před cestou do zámoří. Uskutečnění jeho důležitého zápasu podle všeho záleží i na tom, zda se v Los Angeles podaří dostat pod kontrolu ničivé požáry, nebo se akce přesune, v tom případě zřejmě do Las Vegas. Rozhovor vznikl ještě před jejich vypuknutím.
Zařadíte něco z toho, co jste načerpal loni v Japonsku, do svého projevu v kleci pro MMA?
Tehdy šlo nejvíc o to navnímat japonského ducha, nasát do sebe atmosféru tradičního karate. Zároveň jsem si chtěl splnit sen v podobě získání černého pásku (nejvyšší možná úroveň – pozn. red.) v kjokušin karate, což je nejtvrdší ze všech stylů, co existují. To bylo to nejvíc, co jsem si odtamtud chtěl dovézt.
A dál?
Zajít na místa, která jsem navštěvoval před svými zápasy v Rizinu. (Na Instagramu tehdy Procházka napsal: Navštívil jsem také staré mistry, kteří mi nastavili úhel pohledu, jak lépe porozumět tělu jako zbrani. Také zde sleduji krásnou přírodu a čerpám tu pravou sílu. Návštěva buddhistických chrámů, meditace a čištění mysli. Prostě žiji svůj sen.) Napůl to byl zážitkový pobyt a napůl přípravný.
Zmíněný černý pás jste získal. Jak náročné to bylo?
Každý si může najít, jaké zkoušky je na to potřeba splnit. (jde o základní techniky, fyzické testy, kata a plnokontaktní boj postupně proti deseti partnerům – pozn. red.) Řeknu, že je pro mě čest ten pásek mít. Zkušenosti z karate mám od svých sedmnácti let, kjokušin má mezi jeho styly výsadní postavení. Přistupoval jsem ke zkouškám stejně, jako kdybych šel na zápas, a den před nimi jsem byl úplně stejně nervózní.
Zároveň jste se tím už chystal na zápas s Jamahalem Hillem, který vás čeká o víkendu a po loňské porážce s Alexem Pereirou bude pro vaši kariéru velmi důležitý?
Celou myšlenku své přípravy jsem tehdy v Japonsku zakotvil, to je pravda. Pak jsem absolvoval vysokohorský kemp v Mexiku, z něhož jsem následně čerpal v přípravě doma v Brně. Strašně moc mi to dalo, z cest mám plno zážitků a zkušeností.
Sledujte Procházkův návrat do UFC s exluzivní slevou pro členy iDNES Premium |
Procházka čeká, |
Zhruba dva měsíce jste byl loni na podzim bez svých trenérů, šel jste si svou cestou. Považoval jste to za potřebné?
Bylo nezbytné načerpat vítr do plachet, postavit se vnitřním výzvám. Na kempy do zahraničí jezdívám běžně, jenom jsem na to poslední dobou lehce zanevřel, tak jsem to chtěl zase trochu oživit. Sám v sobě potřebuji neustále čelit novým výzvám, novým okolnostem.
Proto měníte místa příprav, aby vám nezevšedněla?
To je jedna z věcí, která přinese nové vjemy. Důležitá taky byla možnost pobývat v tréninkovém středisku UFC v Mexico City, kde zápasníci dostávají péči, mají regeneraci, možnost tréninků, dostatek sparingpartnerů. Chtěl jsem vyzkoušet, jestli tohle může být pro mě takové místo ve světě, kam bych se vracel. Vyhovuje mi i mexická mentalita a v neposlední řadě jsem tam našel vysokohorské prostředí. To využiji i při psaní diplomové práce na Masarykově univerzitě.
Jak?
Na fakultě sportovních studií dodělávám magisterské studium, součástí mé „diplomky“ bude výzkum krevního rozboru před vysokohorským tréninkem a po něm. Věnuji se také monitoringu všech funkcí, tepové frekvence a tak dále. Nasbíral jsem všechna možná data týkající se toho, jak vysokohorské prostředí působí na moje tělo.
Ponořil jste se také do tamní mayské kultury?
Byl jsem se podívat na Día de Muertos, tedy Den mrtvých, obdobu našich Dušiček, pohyboval jsem se mezi místními. Vyzkoušel jsem si tradiční saunu Temazcal. Zajel jsem se podívat i po turistických místech, po pyramidách. Od roku 2020, kdy jsem byl v Mexiku poprvé, je mi ta země blízká, což o její kultuře platí také.
Posunul jste se díky takové přípravě jako zápasník?
Chci to ukázat až v boji, nechci o tom mluvit teď. Jdu Hilla ulovit, nekompromisně, za tím si jdu. Co ukážu nebo neukážu, není věcí mluvení před zápasem, ale otázkou výkonu. Mým cílem je být tím nejlepším.
Hill má velkou pusu. Jdu ho ulovit, chci zpět na vrchol, hlásí Procházka |
Dřív jste uvažoval o přestupu v rámci MMA do střední váhy, ale asi to padne, dokud nemáte splněné resty ve stávající polotěžké, že?
Ohledně váhy mohu říct tolik, že jsem loni v Japonsku pro sebe objevil nové kouzlo, a to dobroty z rýže. (úsměv) Celou dobu jsem se tam rýžovými věcmi vyjídal, prodávají je tam úplně všude. Od malých krámků velikosti naší Jednoty po různé markety. Váhu jsem vyhnal nad sto kilogramů.
Na kolik jste zhubl v závěru přípravy na bitvu s Hillem?
Na nějakých 98 kilo nebo ještě o jedno míň. Jak se blíží zápas, tak si držím svoji hranu i v jídle, to je pro mě strašně důležité. Jím stabilně, jím kvalitní věci a hlavně s potřebným časovým odstupem od tréninku, což jsem se taky musel naučit. Do něj potřebuji jít s čistým tělem, s čistým trávením, zaměřený výhradně na výkon.
Pořád jíte naposled čtyři hodiny před tréninkem?
Upravil jsem to a stáhnul to na tři hodiny. Za tu dobu dokážu hezky vytrávit. Podívejte, pro mě je to opravdu stěžejní věc. Když jdu na plac přežranej, je i můj výkon jinej. Stěžejní je pro mě jídlo po tréninku, ráno před ním snídám minimálně.
Zápasník Jiří Procházka (vlevo) se před turnajem UFC 311 představil na zápase amerického fotbalu v Las Vegas.
Co jíte?
No jak jsem říkal, rýži! (směje se) Ne, kdepak, jsou to kuře, ryby, kvalitní hovězí maso.
Kam v hierarchii zápasníků ve vaší kategorii řadíte Hilla, s nímž se utkáte?
Někam do středu. Nepodceňuji ho, má cit pro časování, razanci v úderech, je nebezpečný. Chystám se na jeho nejlepší verzi, jaká je možná. Ať je ale jaký chce, já ho jdu ulovit.
Očekáváte po loňské porážce s Alexem Pereirou zlomový zápas pro vaši kariéru v UFC?
Nechci se bavit o titulu, o tom, co přijde. Každý zápas beru tak, že je pro mě životně důležitý. Můžu říct, že zápasy jako ten poslední nechci předvádět; nenarodil jsem se proto, abych prohrával a podával výkony na hovno. Tedy špatné výkony, pardon, omlouvám se.
Za sparing děkuje PeňázoviDůležitým sparingpartnerem byl Jiřímu Procházkovi v přípravě na příští zápas Matěj Peňáz. „Udělali jsme hodně práce. Věřím, že to i Matějovi hodně dalo,“ poděkoval mu na dálku Procházka. „Není tady takových postojářů jako Matěj. Jeho rozpětí paží, způsob pohybu a styl mi naprosto vyhovovaly,“ uvedl rodák z Hostěradic. |
Mění něco ve vašem přístupu k příštímu zápasu skutečnost, že je vypsán jenom na tři kola, a ne na pět, jak jste za poslední dobu zvyklý?
Považuji to za sprint, na který je potřeba být připravený. Už v šatně to rozehrát daleko ostřeji, nastoupit už rozjetý a rozdýchaný jako po prvním absolvovaném kole. Ať si to pěkně sedne, ať jdu do klece už rozkoukaný. Takže ano, je to rozdíl a je nutné na to myslet.
Nedávno jste představil vlastní řadu tenisek, zahájení BJP Institutu a vlastní řadu výživových doplňků. I to je pro vás důležité?
Jó, tenistky. To byl skvělý nápad lidí z Botasu i z mého okolí. Za tyhle skvělé spolupráce jsem vděčný, mají přesah, pod svojí značkou BJP se snažím vyjádřit to, co opravdu ztělesňuji. Lidi dnes v tom, co oblékají na sebe, vidí mnohem větší hloubku.
A tréninkový program BJP Institut?
Věřím, že koncentrujeme tak šikovné kluky, o nichž bude ve světě slyšet. Mohou dostat koncentrovaný trénink, zúčastnit se kempů, sám jsem měl možnost s nimi trénovat a setkání to bylo úžasné. Věřím, že jim může pomoct i edukace v oblasti výživy, ve které jsem se i já během kariéry hodně posunul a vyplatilo se mi to.
