Že bílá peřina u strahovských stadionů nebyla zrovna ideální, se shodovali všichni. Nad okruhem se dokonce vznášela hrozba bojkotu závodu ze strany některých závodníků.
"Kdyby nás byla většina, přidal bych se," přiznal Martin Koukal, druhý nejlepší z Čechů. "Něco tak hroznýho jsem viděl jen dvakrát v životě."
Reportáž |
"Podmínky nebyly ideální," dodal Dušan Kožíšek. "V takové hrabanici jsem dlouho nejel. Bylo těžké srovnat si techniku, musel jsem jet užší úhel lyží a netrefoval jsem se proto do stopy, kterou vyjeli závodníci přede mnou."
Přitom počasí v Praze šlo pořadatelům čtvrtého dílu seriálu už několik dní na ruku. Ještě v pátek zkrápěl metropoli déšť, od té doby ale teploty padly pod nulu.
Jenže směs přírodního a umělého sněhu na okruhu dlouhém dvanáct set metrů měla k ideálu daleko. Suchý vzduch způsobil, že se jelo na sypkém podkladu.
Na špatnou kvalitu sněhu si stěžoval také Martin Koukal
"Nevím, jestli tohle ještě bylo lyžování," krčil rameny Lukáš Bauer. "René Sommerfeldt a další lyžaři se smáli, že tohle se jen tak nevidí. Ale nebudu se vymlouvat," říkal k 60. místu v kvalifikaci. Na postupovou pozici ztratil 4,5 sekundy.
"Ještě ráno přitom vypadal sníh krásně uhlazený a čekal jsem, že to bude tvrdý," nevěřil Bauer. "Ale měli to všichni stejný."
"Ano, umím si představit i lepší trať," přiznal Otto Linhart, šéf organizačního výboru.
"Sníh je přemrzlý a ne úplně v top kvalitě, ve městě nikdy neuděláte takovou trať jako na horách. Ale kdyby to bylo na dusíku, jelo by se na blátě. A kdyby byla trať neregulérní, technický delegát by závod nikdy nepustil."
"Doufám, že už se ti odpovědní chytí za nos a dají příště závody radši do Nového města, aby nás ušetřili další ostudě," radil Koukal. "Všichni si teď ťukají na čelo a říkají, že jsou Češi blbci."
