„Tak si držme palce, ať to neskončí tragedií hned v prvním oblouku,“ žertuje pod ledovcem v rakouském Kaunertalu vědecká výzkumnice z lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity (FLD ČZU) Tereza Jurczyková.
Na svahu dnes mají premiéru lyže, jejichž vývojem se zabývala několik posledních let. Přesněji řečeno se předvede nový typ dřevěného jádra, který podle jejího předpokladu významně zlepší rychlost a obratnost sjezdaře.
Jako její student se na výzkumu podílel i sám tester a nejlepší český alpský lyžař Jan Zabystřan. „Ověříme naše domněnky. Pokud se ukáže, že je opravdu lepší, s jádrem pak můžu soutěžit,“ popisuje zasněně závodník.
Právě má za sebou životní sezonu, kdy ve Světovém poháru poprvé nahlédl do nejlepší desítky. Kromě schopností lyžaře má zásadní vliv na výsledky ve sjezdařském sportu i úroveň vybavení. Případný náskok v kvalitě jádra by mu tak klidně mohl pomoci na stupně vítězů.
Tolik čipů jsem ještě neviděl, reaguje lyžař
Kromě samotných lyží je unikátní i způsob, jakým se budou jejich vlastnosti měřit. Pomáhají s tím senzory z českého startupu Geeride. „Naše přístroje zvládnou zaznamenat intenzitu vibrací, přetížení i úhel náklonu hrany, což se u každého modelu může lišit,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů začínající firmy Zdeněk Zeiner.
Drobná elektronická zařízení mají podobu plochých krabiček, které se připevňují na povrch lyží. Data o jízdě odesílají do telefonu, který mají oba sportovci v kapse.
Rekordní, ale nespokojený. Zabystřan se zabydlel ve špičce, už ho loví fanoušci |
Aby byly získané informace více objektivní, na svah se k Zabystřanovi přidává i jeho reprezentační kolega Jan Koula. „Tolik čipů a senzorů jsem při testech ještě nezažil, je to pro mně novinka,“ diví se. „Obvykle jen jezdíme rovně a měříme čas,“ přidává se trenér František Andrle.
Skupinku pod svahem několikrát přichází pozdravit koučové lyžařských týmů, které se připravují na okolních svazích. Švýcarští, rakouští i slovenští trenéři si se zájmem prohlíží tajemně vypadající černé lyže s nápisem „Prototype“.
Ještě více než časy budou pro vyhodnocení důležité pocity samotných sjezdařů, které se detailně zdokumentují. „Jen díky senzorům ale dojmy půjdou podložit daty, od čehož se odpíchne další vývoj,“ objasňuje Zeiner.
Magie při hře o tisíciny. Byli jsme na místě, kde vyrábějí lyže pro Ledeckou |
ČZU na vývoji spolupracuje také s firmou Kästle. Aby sportovci nenadržovali modelu s jádrem z univerzity, výrobce lyží zhotovil šest párů s naprosto totožným vzhledem. Mezi nimi je zahrnutý obvyklý materiál soutěžních lyží, vyvíjená náhrada i další experimentální alternativa, na kterou Jurczyková při výzkumu narazila.
Jediný kdo ví, jaké jádro se skrývá za kterým číslem páru, je sama vědkyně. Odmítá to ale komukoli prozradit. „Počkejte si po testech,“ usmívá se lišácky po každém dotazu na toto téma.
Na sjezdovku přijíždí před úsvitem
Jezdí se už od brzkého rána. Aby se lyžaři i výzkumníci na svah dostali před všemi ostatními a hlavně před zahájením provozu lanovky, vstávají ve čtyři hodiny.
Sportovci jsou ale na takový režim zvyklí a výkon podle jejich slov neovlivní. „Vždy, když sem z Česka dorazím, mám něco jako jet lag. Po pár dnech si člověk zvykne,“ říká Zabystřan.
„Dnešní podmínky jsou super, pista v dobré kondici. Trasa začíná prudce a následuje rovinka. Na testování ideální kopec. Postavili jsme trochu kratší variantu obřího slalomu, aby se vše stíhalo. Můžeme jít na věc,“ burcuje servisman Sebastian Białobrzycki ze sedla sněžného skútru.
Čech se ocitl mezi elitou. Sázka na Němce se Zabystřanovi vyplatila |
Po chvíli si k němu přisedá jeden z lyžařů a druhý se chytá pomy zavěšené na laně za skútrem. Všichni dohromady vyráží na vrchol sjezdovky ke startovní brance.
Jako první se chystá Jan Koula. „Lyže číslo jedna,“ hlásí do vysílačky a projíždí malou závorou, která spouští časomíru. Ani ne za dvě minuty je dole a líčí své dojmy. „Trochu rozklepané. V oblouku se chovaly špatně, ale na rovině super,“ popisuje zadýchaně.
Po chvíli vedle něj brzdí i Zabystřan. „Představoval bych si trochu větší stabilitu, ale špička výborně zatáčela,“ hodnotí. Doktorand ČZU Petr Horák vše pečlivě zapisuje do telefonu. Sportovci přecvakávají přeskáče do dalších prototypů a opět míří nahoru.
Postupně oba obřím slalomem projíždí s každým ze šesti párů lyží. Přestože mrzne, servisman Białobrzycki vždy ochotně s malým šroubováčkem upravuje vázání.
Na cestě mezi nejlepší. Zabystřan o snech, strachu, Ledecké i navrhování lyží |
Celému procesu přihlíží i technik Jan Kubricht z firmy JD Dvořák. Vibrační chování dřevěných jader ještě před praktickými zkouškami prověřoval laboratorně. „Testoval jsem už spoustu velkých projektů, například český satelit TROLL. Lyže mě přesto zatím zaujaly ze všech nejvíce. Každé dřevo se chová jinak,“ přibližuje.
Po chvíli ale přichází nepříjemné zjištění. Senzory Geeride na lyžích dostatečně nedrží a odpadávají. „Tak já jsem čistý,“ konstatuje po jedné z jízd Koula.
„Senzory jsme zatím zkoušeli jen na rekreačních a skialpových lyžích a vždy perfektně držely. Nepředpokládali jsme, o kolik silnější nárazy budou muset snést, až se s nimi rozjedou profesionálové,“ zamýšlí se Zeiner.
Nevzdává se. Sbírá veškerou techniku a slibuje, že na další den ji připraví tak, aby se krabičky neodlepovaly. Zaznamenané časové výsledky a slovní hodnocení oproti tomu na tváři Jurczykové vytváří jemný úsměv, kterého si všichni všímají a vyvolává optimismus.
Lyžařské středisko Kaunertal
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Přes hustou mlhu testy pokračují i další den od brzkého rána. Senzory tentokrát drží, Zeiner k jejich připevnění využil montážní lepidlo. „Vyvíjíme něco nového. U toho se člověk nikdy nevyhne omylům a chybám,“ konstatuje.
Věří, že jeho přístroje jednou poslouží i běžným lidem při výběru správného sportovního vybavení nebo zdokonalování stylu jízdy.
„Dnes je trochu měkčí sníh, takže poznáme chování lyží i v jiných podmínkách,“ reaguje pak Zabystřan na změnu počasí. Dění se jinak od předešlého dne neliší. Jurczyková lyže opět přečíslovala, aby od nich „jezdci neměli žádná očekávání.“
Výsledky překvapí
Po poslední jízdě se všichni vrací na ubytování odpočinout po náročném dvoudenním programu. Konečně večer se pak schází k vyhodnocení získaných informací.
Jak Jurczyková nadšeně oznamuje, podle nejdůležitějšího kritéria – hodnocení lyžařů – byly nejlepší právě lyže z ČZU. Časové výsledky pak dopadly ještě trochu jinak. Nejrychleji se jezdilo na experimentální alternativě, která zase sportovcům pocitově nevyhovovala.
„Překvapuje mě, že experimentální pár klukům tolik neseděl, přestože dokáže nejlépe tlumit vibrace,“ komentuje výsledky technik Kubricht.
Na strach není místo. Zabystřan se chystá s Němci. A všechny je poráží |
„Působil na nás mrtvým dojmem. Vyhovuje nám, když lyže dává větší odezvu, pocitově se s ní pak lépe manévruje a dostává z oblouku. Každopádně mě zarazilo, jak velké rozdíly typ jádra dělal. Pro další výzkum se bude materiál muset přidat do mých lyží na sjezd nebo super-G. Ještě bude zapotřebí větší rozbor výsledků, ale podle mně to za pokus určitě stojí,“ vysvětluje Zabystřan.
I Jurczyková později přemýšlí, jak si výsledek přebrat. Otázka, jestli se v dalším bádání zaměřit čistě na hlavní variantu, která byla nejlepší pocitově, nebo i nejrychlejší experimentální alternativu, tak zůstává k zodpovězení.
Zajímavé výsledky hlásí také senzory. Naměřily například přetížení v hodnotě až 16 G, ačkoli trvá jen zlomek sekundy. Pro představu, například piloti stíhacích letounů jsou trénovaní pro přetížení do 9 G. O lyže vhodné pro běžné smrtelníky se tedy rozhodně nejedná.
