"Holky jsou na tomto můstky zvyklé skákat z okna třicet a rozhodčí je dali na čtyřiadvacítku," říká roztrpčeně Sakala. Skokanky tak na můstek najížděly z nižšího patra, což se promítlo i do jejich nižší nájezdové rychlosti.
"Navíc naše holky nemají žádné body, takže tréninky začínaly. Kdyby je jury nechala skákat z vyšší polohy a pak to případně upravila, bylo by to pro nás lepší."
V úterý na nízký nájezd doplatila teprve dvanáctiletá Natálie Dejmková. "Pokud jde o Natálku, její nominace byla přáním jejího osobního trenéra Pavla Věcheta. Jím jsem se nechal přemluvit, že jí mávne sám. Tušil jsem, že bude mít problémy. Natálka nemá ani čtyřicet kilogramů a těžko mohla letět daleko."
V souvislosti s tím ale vyvstává otázka nějakého věkového či váhového limitu skokanek. "Hodně se o tom diskutuje," potvrzuje Sakala. "Ale Lucka tady v prosinci skákala osmdesát metrů. Je to ale o té nájezdové rychlosti, kterou jim jury neumožnila snížením nájezdu," stojí si za svým Sakala.
I on by však pro věkový limit horoval. "Byl bych pro. Domnívám se, že čtrnáct let je tak akorát. Jinak je ženský skok téměř bez omezení. Jediné je při závodech na mamutím můstku, kde se může skákat od osmnácti let."
Jaroslav Sakala zároveň připouští, že oba pády docela silně prožíval. "V úterý jsem pád Natálky nesl špatně, ve středu ale ještě hůř. Nečekal jsem, že to Lucka nepřeletí. Nájezd byl výš, než o den dříve."
Přes špatné zkušenosti z posledních dní však Sakala svým svěřenkyním stoprocentně věří. "Nebojím se o ně," tvrdí rezolutně.
