Dvakrát se postavila na start závodů, jejichž délka zdaleka převyšovala to, na co byla dosud zvyklá. Oba - jak v norském Lillehammeru, tak o týden později ve švédském Aare - dokončila Eva Vrabcová-Nývltová mezi deseti nejlepšími. Čtyřiapadesát kilometrů dlouhý norský Birkebeinerrennet zvládla jako šestá nejlepší žena, o sedm kilometrů kratší Aarefjällsloppet jako devátá.
Lyžařka z Trutnova nijak netají, že ji tyto výsledky potěšily, zvlášť proto, že to byly její první závody v tomto seriálu, a navíc na tak dlouhých tratích. „S výsledky jsem velmi spokojená. Byla to výborná zkušenost, která mi ukázala některé důležité věci,“ uvedla osmadvacetiletá česká reprezentantka, která se letos dvakrát umístila mezi deseti nejlepšími na klasickém mistrovství světa ve švédském Falunu a na přelomu loňského a letošního roku zazářila na Tour de Ski, kde obsadila konečné šesté místo.
Jakou zkušenost třeba?
Že v soupaži, kterou se dálkové běhy hodně jezdí, na ty nejlepší ještě nemám.
Vy jste ale v obou závodech volila mazání na klasický běh a ne na soupaž. Byla to těžká volba?
Pro mě vůbec ne, tohle jsem řešit nemusela, soupaží bych celý závod jet nemohla.
Eva Vrabcová-Nývltová na mistrovství světa.
Pro svoji premiéru jste si vybrala norský Birkebeiner, který se jede se třiapůlkilovým závažím. Jak jste se s tím poprala?
Na to, že jsem to nikdy nezkoušela, to docela šlo. Při závodě jsem batoh na zádech vůbec nevnímala. Avšak když jsem ho v cíli sundala, tak jsem najednou záda cítila a mám je z toho namožené ještě dneska. A to už je po závodě víc než deset dnů.
Co jste si dala do batohu jako závaží?
Na část jsem využila zkušenosti těch, kteří už tenhle závod jeli. Nejvíc se dávají obklady na bolest, nejsou velké a nejsou ostré. Já k tomu přidala čočku a rýži, ale když jsem to zvážila, tak deset deka chybělo.
Jak jste to řešila?
Pomohla čokoláda, tu já můžu hodně, proto jim mám často u sebe.
Birkebeiner vyhrála domácí Norka Johaugová, v současnosti jedna z nejlepších běžkyň klasického světového poháru. Asi vás to moc nepřekvapilo?
To ne, ukázala, že je opravdu výborná. Spíš bylo možná trochu překvapením, že za to vzala hned od začátku závodu a utekla všem. Třeba Lukáš Bauer mi před závodem říkal, že na téhle vzdálenosti a ještě s batohem na zádech nebude ani ona tak šílená a nepožene se hned dopředu sama. Mýlil se, nakopla to hned po startu.
Honit se za ní asi nemělo smysl, ale co za skupinkou, která běžela za ní?
Ani to bych nedala, ony se za ní totiž dost hnaly.
Birkebeiner je trochu specifický dálkový lauf, dost dlouho se tam jede do kopce, některé jiné se jedou spíše po rovině. Bylo to hodně náročné?
Ani to jsem nijak zvlášť nevnímala, nahoru se jelo dost rychle a mně to nijak zvláštní nepřipadalo. Když jsme se dostaly nahoru a pak už jely po vršku, to jsem si ten závod i hodně užívala. Bylo nádherné počasí, ideální podmínky, krásná trať, strašně moc se mi to líbilo, nádherný závod.
Ve švédském Aare o týden později jste měly běžet dokonce 67 kilometrů, ale pořadatelé ho kvůli podmínkám o 20 kilometrů zkrátili. Jak jste tuhle zprávu přijala?
Nejdřív mě to strašně mrzelo, protože jsem byla dobře rozjetá a byla to pro mě skvělá výzva. Zaběhnout si takhle dlouhý závod, to je něco.
Nakonec jsem ale byla ráda, že ho zkrátili.
Proč, co se stalo?
Měly jsme špatně namazáno. Po sněžení se mělo měnit počasí, ale vyvinulo se to jinak. Snad všem se to strašně smekalo, takže tenhle závod jsem doslova protrpěla. A běžet ještě o dvacet kilometrů víc, no nevím...
Říkala jste, že na nejlepší hlavně v jízdě soupaž ještě nemáte. Je těžké konkurovat lyžařkám, které se na ni specializují?
Asi je, ale kdo na to má, tak je dobrý i tam a specializovat se nemusí.
Jestli myslíte Johaugovou, to je ale absolutní světová špička.
Není to jen ona. Polka Kowalczyková vyhrála Vasův běh, Švédka Bleckurová byla v Aare druhá.
Eva Vrabcová-Nývltová během mistrovství republiky v běhu na lyžích.
Jak moc vám vaše výsledky a výkony zkomplikovaly rozhodnutí, čemu se věnovat dál?
Tak bych to neřekla. Pro mě je příjemné, že jsem si dokázala, že bych mohla mít šanci i tady. Navíc jsem tyhle závody běžela na konci náročné sezony, která sice byla dobrá, ale moc dobře se mi v ní i kvůli loňským zdravotním problémům neběhalo.
Jaká bude vaše sportovní budoucnost? Co letní atletika?
Zatím je obojí otevřené. Budu to řešit, ale nejdřív se musím dát dohromady. Bude záležet, jak to bude dlouho trvat.
Jak bude odpočinek vypadat?
Vyrazím s Bellou (fenka samojeda pozn. autor) na Slovensko, paní, od které ji mám, tam pořádá setkání s výcvikem. Pak pojedu na týden na dovolenou.
