„Mám to asi čtyři sta metrů od domu, takže tam můžu kdykoli zajet, což je velké plus. A pokud to bude plus i pro ostatní kluky, co sportují, proč ne?“ říká Portyk. „Když dostanu takovou dotaci, rád do sebe i do klubu budu investovat. Mohl jsem si za ty peníze koupit třeba kolo, ale když člověk bude makat a nebude mít dobrou regeneraci, stejně nebude na špičce.“
Tomáš Portyk je sice členem Dukly Liberec, vzešel však z líhně nadějí v LSK Lomnice nad Popelkou. Když to jde, dodnes se rád připravuje ve vyhlášeném areálu V Popelkách. „Do Liberce je to hodina cesty, a dojíždění tam a zpátky bere hodně sil. Není nad to si udělat trénink doma a pak tam i regenerovat,“ vysvětluje 22letý závodník.
I přes své mládí je bývalý juniorský mistr světa Tomáš Portyk už delší dobu českou jedničkou v severské kombinaci. Minulý týden byl už potřetí za sebou vyhlášen nejlepším tuzemským sdruženářem. „Příprava je těžká a tohle ocenění aspoň člověka povzbudí, aby zase makal dál,“ podotýká.
Minulá sezona pro něj byla trochu zvláštní. Na začátku ho zabrzdily zdravotní komplikace, kvůli kterým musel brát antibiotika. Po návratu však zazářil osmým místem v Ramsau a především čtvrtou příčkou v japonské Hakubě. Na olympiádě v Jižní Koreji pak pomohl českému týmu k sedmému místu v závodě družstev, jeho nejlepším individuálním výsledkem bylo 19. místo. „Olympiáda mě trošku mrzí, ale snad nějaká příležitost ještě bude,“ říká optimisticky.
Po sezoně se věnoval odpočinku a také svému milovanému fotbalu. Zahrál si i za první tým Lomnice nad Popelkou v krajské I. A třídě, a to na postu středního záložníka. „Fotbal je můj velký koníček, na jaře jsem byl na hřišti snad každý druhý den. Góly už dneska moc nedávám, ale když jsem hrával za dorost v Semilech, byl jsem nejlepším střelcem. Ještě dnes se občas podívám na své góly na internetu a mám z toho radost,“ říká všestranný sportovec, který se umí ohánět i s hokejovou či florbalovou holí.
Od 1. května už ale zase naplno naskočil do tvrdé sdruženářské přípravy. Teď je potřeba nabrat kondici a sílu, na skokanské můstky se závodníci dostanou později. Cíl všech klasických lyžařů bude v příští sezoně podobný: uspět na mistrovství světa v rakouském Seefeldu. „To bude jasný vrchol sezony,“ potvrzuje Tomáš Portyk. „V minulých letech jsem hodně zapracoval na běhu, ale pořád mám hodně prostoru pro zlepšení.“
Reprezentační trenér Marek Šablatura si od Portyka hodně slibuje. „Domluvili jsme se, že z Tomáše v příští sezoně uděláme top lídra naší skupiny a výsledek budeme cílit na mistrovství světa. Rádi bychom, aby tam skončil do patnáctého místa, tajné sny jsou do osmého,“ prozradil Šablatura smělé plány.
