Jako hlavní důvody tehdy uvedla chybějící peníze, respektive nechuť doprošovat se u sponzorů, byť to byli kamarádi z předchozích let, a také ztrátu motivace. Tehdy, uprostřed května, však už akrobatická lyžařka věděla, že pod srdcem nosí plod lásky s jejím dlouholetým přítelem.
„Kamarádi a známí mě proto v poslední době podezírají, že jsem končila kvůli těhotenství, ale nebylo to tak,“ vysvětluje 33letá rodačka z Jablonce, která má ve sbírce mimo jiné dvě medaile z mistrovství světa a v závodech Světového poháru stála třiadvacetkrát na stupních, což se jí v celkovém pořadí seriálu podařilo dvakrát.
Takhle ještě nedávno vypadal hlavní zájem Nikoly Sudové, teď má jiné starosti.
„Hlavní důvody byly skutečně ty, které jsem uvedla, skončila bych i v případě, kdyby se rodičovství nerýsovalo. Čerstvé těhotenství mi v tu chvíli tolik důležité nepřišlo, není to tak, že bych to tajila,“ usmívá se.
Miminko by mělo spatřit světlo světa okolo Vánoc a budoucí maminka se má co otáčet. Do Prahy dojíždí za prací, neboť působí v auditorské firmě. S tím souvisí i její role konzultanta v rámci projektu Duální kariéra, který má ve spolupráci s ČOV pomáhat předním sportovcům najít v životě další uplatnění.
Za volant se zatím vejde
„Zatím mi bříško při řízení nevadí, za volant se v pohodě vejdu. Až to nepůjde, tak holt řízení zanechám a půjdu na mateřskou,“ přibližuje Sudová, která je nyní v sedmém měsíci těhotenství.
Pokud jde o sport, už si moc vyskakovat nemůže. „Ten je teď trošku stranou. S přítelem, který je horolezec, už do skal nemířím, běhání mi taky moc nejde.“
Nikola Sudová na olympijských hrách v Soči.
Zato při dokončování rodinného domu, který s přítelem a svým otcem budují v Jizerských horách, ruku k dílu přiloží. „Zdárně lezu na lešení a natírám třeba štíty, takže pohybu mám i tak dost. Chceme to stihnout do prosince, aby se miminko mohlo nastěhovat do nového. Snad se to povede,“ doufá.
Po dlouhé době nemusela cestovat za sněhem třeba do Austrálie, neabsolvuje žádnou další přípravu. „A ani mi to nechybí. Pravda, jistá nostalgie mě asi nikdy neopustí, protože jsem na lyžích strávila půlku života, ale beru to tak, že je přede mnou další výzva, na kterou se těším. Tak jsem to měla ve sportu a tak to beru i teď,“ má jasno.
