I když už je snowboarding dávno na olympiádě, pořád je to tak trochu jiné odvětví. Jako když se v Carezze losoval čtvrteční Světový pohár: ve stanu na sjezdovce hlasitě duněla muzika a do toho štěkal pes, zkrátka rodinnější atmosféra.
Do ní se Ledecká vrací poté, co za sebou má opravdu povedený start na lyžích. „Nadmíru. Všichni jsme odvedli skvělou práci a jsem ráda, že jsme udělali takové výsledky. Mám z toho radost,“ líčila.
Další může přidat ve čtvrtek v Carezze (kvalifikace startuje od 8.45) a v pátek a v sobotu v nedaleké Cortině d‘Ampezzo.
Říkáte olympiáda? Tak to bacha na kasičku!Vyslovit před Ester Ledeckou slovo „olympiáda“, tím si stále koledujete o pokutu. „Já jen připomenu, tady někde je můj manažer a má takovou kasičku, na které je napsáno zakázaný slovo. Takže si dávejte bacha!“ smála se – sankcí je pět euro. A zdá se, že snaha nenervovat se Pchjongčchangem vychází: „Já na to opravdu vůbec nemyslím. Sezona se rozjíždí, přede mnou je spousta důležitých závodů. Doufám, že celá proběhne klidně, bez úrazu a s úspěchy.“ |
Na novém „prkně“, že?
Rozhodovala jsem, které bude závodní, protože všechna tři, co jsem dostala, jsou rychlá. Doufám, že jsem vybrala správně; věřím, že jo, protože snad ani nejde zvolit špatně.
V čem jsou snowboardy jiné?
Měly by být právě stejné. Výhoda je v tom, že jsou nové: dva roky jsme měla stejné prkno, protože vycházelo nejrychleji. Ale už to prostě dál nešlo – je hodně staré a vypráskané. Ačkoli jsme ho šetřili, jak jsme mohli.
Mění se nějak vzhled?
Ne, letos mám design stejný od (bratra) Jonáše. Mám o kousíček blíž k perfektnímu stylu, kdy je vše dokonale sladěné. Helma, prkno a oblečení.
Ještě minulý víkend jste soutěžila na lyžích ve Svatém Mořici. Kolik jste toho poté najezdila na snowboardu?
No… Tři dny, ale jeden jsem jezdila v dešti – nejelo to a foukalo, takže ani nepustili vleky. Druhý den jsem měla pár jízd v obřáku, taky nebylo vše otevřeno a jezdili jsme různě, jak to šlo. Oblouků jsem si moc nesjela, ale tohle bylo moje rozhodnutí. Chtěla jsem jet do Mořice a trvám na tom.
Jak dlouho vám vlastně trvá přepnout z lyží na snowboard?
Bohužel to rozhodně není hned. Snažím se, dělám, co můžu, mám na to různá cvičení. Ale potřebuji tři čtyři dobré dny, abych byla v normálu. Začínám se cítit jistě, i když pauza byla dlouhá. Doufám, že se do toho stačím během závodu dostat. Že nebudu dělat moc chyb a budu myslet na techniku. Udělám pro to maximum.
A vaše cíle ve čtvrtek v Carezze?
Nemám žádné. Chtěla bych si to užít a dát si co nejvíc jízd, dostat se do finále. Ale to ukáže den. Jak se vyspím, jak se budu cítit, jak se rozjezdím.
Jaká je z vašeho pohledu místní trať?
Já na tohle úplně nejsem; myslím si, že důležitá je úplně každá brána. Budu se soustředit na každou zvlášť, abych nikde neudělala chybu. Tenhle kopec je snad nejprudší, co se na prkně jezdí – i když mně už po Söldenu všechno připadá jako totální placka. Jako lyžařka to tak úplně neberu. Ale snowboarďáci říkají, že je prudký.
Znamená pro vás premiérový závod sezony něco víc?
Každý je stejně důležitý. První je specifický tím, že všechny máme natrénováno. A teď se ukáže!
