V letní sezoně jste nabízela zájemcům, že s vámi můžou absolvovat suchou přípravu i trénink na svahu. Byl o to zájem?
Zájem o to byl. Nakonec jsme se domluvili asi s šesti dětmi, které už delší dobu znám a které jsou v republice v kategorii žáků mezi nejlepšími. Táta tvrdí, že jsou mezi nimi minimálně dva budoucí olympijští vítězové, tak uvidíme (usměje se). O trénink s nimi se staral převážně táta, já jsem s nimi trénovala jen párkrát, protože jsem se musela věnovat své přípravě, přece jen já potřebuji už trochu jiný trénink než žáci. Spolupráce s nimi se mi ale moc líbila a myslím si, že do budoucna v něčem podobném budeme s tátou určitě pokračovat.
Jak vypadala vaše letní příprava? Byla něčím netradiční?
Dá se říci, že byla o hodně jiná než přípravy minulé a musím říct, že i intenzivnější a systematičtější. Trénovala jsem s mým přítelem, který se věnuje atletice a terénnímu triatlonu a který mi s přípravou hodně pomáhal. Taky jsem docela často trénovala na Dukle v Praze, kde jsou pro kondiční trénink skvělé podmínky a kde jsem se často setkávala s našimi nejlepšími atlety. Byla to pro mě docela zajímavá zkušenost.
Kolik toho už máte letos odlyžovaného?
Letos jsem byla na ledovci jen asi pětkrát, což je něco kolem třiceti dnů na sněhu. Vždy byly ale skvělé podmínky, takže se dá říci, že jsem na sezonu skvěle připravena. Teď ještě abych to zúročila v závodech. Zvládla jste i zajímavé focení. V novém katalogu Alpine Pro vám to prý po boku Michala Dlouhého hodně sluší. Je pravda, že tentokrát se fotky opravdu povedly. Bylo to ale hodně náročné a v Saas Fee, kde jsme kolekci fotili, jsem bývala na svahu i přes šest hodin. Ráno jsem odjezdila trénink v bránách a pak přišlo tříhodinové focení, kdy se člověk musí tvářit pořád příjemně a být v pohodě, navíc jsem se musela neustále převlíkat. Naštěstí fotografové Dan a Eva byli milí a dobře se mi s nimi spolupracovalo, jinak bych to asi nevydržela. Po těch dvou dnech jsem z toho byla opravdu hodně unavená a mám dojem, že modelkou bych asi být nemohla. Lyžování je pro mě daleko zajímavější.
Co by vám udělalo největší radost letos?
Aby se mi vyhnula všechna zranění a nemoci a pak rozhodně pravidelné bodování ve Světovém poháru, o což už usiluji několik let a pořád kousíček chybí.
Na jaké závody chcete hlavně vyrážet?
Nejvíc bych se chtěla zaměřit právě na Světový pohár, a to především na Obří slalom a Super G. A pak samozřejmě obhajoba mistrovských titulů.
Co považujete za vrchol sezony?
Letos žádná vrcholná akce, jako je mistrovství světa nebo univerziáda, není, je to taková "odpočinková" sezona, takže takovým pomyslným vrcholem bude asi právě světový pohár a konkrétně ten ve Špindlerově Mlýně.
Těšíte se tam? Na začátku ledna by asi neměl být se sněhem problém, že?
Nevím, zda se dá říci, že se těším, protože černá sjezdovka ve Špindlu není zrovna jednoduchá. Ale vzhledem k tomu, že se mi tam před dvěma lety podařilo bodovat ve slalomu, tak asi jo. Doufám, že se mi to podaří zopakovat. Výhodou je, že i když je to těžký závod, tak to tam znám a hlavně přijde fandit hodně lidí, což je taky povzbuzující. Se sněhem si myslím, že letos problém nebude, ale kdo to teď může vědět.
26. října 2007 10:05
