A proč mu už nikdo boty nepůjčil? "To je těžké," řekne trenérský asistent Jiří Hájek. "On má každý jen jedny." Skokani byli jedním ze tří proudů české reprezentace, které včera mířily z různých míst do Kuopia, jsou tu i týmy běžců a severské kombinace.
Je to mohutný krok do olympijské sezony. Na jednom místě a v jeden čas zahajují lyžařské Světové poháry v klasických disciplínách. I když počty olympioniků pro hry v Salt Lake City jsou už dány, půjde o to je naplnit jmény. Vypukne tedy bitva kdo s koho? Sotva, lyžařů zase není tolik, svaz si jich musí považovat.
Co hlásí skokani v předvečer prvního závodu pod reflektory na velkém můstku? Janda se v některých skocích nezbavil návyku pozdního odrazu. "Pokud se trefí včas, je to solidní," říká asistent Jiří Hájek. Doležal působí nejistě, Hájek: "Zatím je to utrápené." Sakala se líže ze smůly, moc toho na severu nenatrénoval. A Hlava? Ten se trápí od prvního skoku na sněhu. Má problémy v letu. "Na něho zůstal černý Petr pátého, co neskáče," říká Hájek. Přednost dostal mladší Jiroutek, je v délkách i stylu vyrovnanější.
Z ženského běžeckého týmu zbyla polovina, Kocumová tři týdny proležela v nemocnici s virózou, Šaldovou bolí záda. Zůstala trenérská dvojčata, plnící svorně všechny pokyny trenéra Frühaufa, Kateřina Neumannová a Kamila Rajdlová. Absolvovaly dva kempy na ledovci a v listopadu trénovaly osmnáct dní v Kiruně. "Myslím, že jsme našli správný model přípravy," řekla Neumannová před odjezdem. Dva její trumfy: po dvou pobytech v Salt Lake City důkladná znalost olympijského prostředí a léto strávené v hypoxickém stanu, jenž tuto nadmořskou výšku simuluje.
Do Světového poháru vskočí i čtyři běžci, Bauer, Koukal, Magál a Michl a dva sdruženáři, Ladislav Rygl a Pavel Churavý.
