Letos už 24letý borec z Lomnice nad Popelkou žádné vstupenky shánět nemusí, i nahoru na můstek bude mít vstup. Podle posledních výsledků ve Světovém poháru na severu by totiž právě on mohl být tahounem českého týmu, který na domácím mistrovstvím sní o medaili.
Hodně vás nabudily výkony z Osla a Trondheimu?
Jsem hlavně rád, že se skoky podařilo stabilizovat, začal jsem si v hlavě věřit. Psychicky jsem na tom asi nejlíp a když něco nezkoním, nebo mi něco neudělá vítr, umím skočit daleko.
Věříte si na Harrachov hodně?
Já si cíle nedávám. Po tom, co jsem si prožil, se na skoky koukám z druhé stránky, zdraví je důležitější a ničím se nebudu stresovat. Chci být usměvavý, v pohodě a když se mi to povede, výsledek pak přijde.
Který závod bude pro vás důležitější? Jednotlivci nebo týmy?
Všichni se soustředí na závod, ale neuvědomují si, že ve čtvrtek nás čeká kvalifikace a ta není jednoduchá, na letech z ní postupuje jen 40 lidí. Potřebujeme pomoc od diváků, proto bych chtěl lidi poprosit, aby neotáleli a dorazili.
Kolik skoků za tuto zimu máte?
Tak to nevím, nepočítal jsem je. Ale moc jsem toho nenaskákal, de facto jen závodní skoky plus nějakých dvacet ve Visle, když jsme byli trénovat před Willingenem. Moc toho není, ale jsem rád, že se to stabilizovalo a jde to nahoru.
Ale na mamutím můstku je těch skoků ještě míň.
No, nula. Bude to pro mě velká neznámá.
Není tedy až moc troufalé mluvit o medaili?
Nemá cenu říkat, že pro ni nejedeme. Ale to mluvím o soutěži týmů, ne o jednotlivcích, tam moc nepředpokládám, že by to tam padlo, zvlášť v Harrachově. Ale věřím, že Krakonoš sešle dobrý vítr, a pak bude šance na medailové stupně. V jednotlivcích bude každé umístění do 10. místa fantastické.
Jak silnou motivací je milionová prémie pro tým, kterou za medaili slíbil svaz?
Záleží, kolik si z něj vezme trenér a ostatní kluci. Ale vážně, určitě to motivace je, ale na mistrovství světa nejdu skákat pro peníze. Kdyby to cinklo, tak pro mě bude největší uspokojení mít doma medaili a že se na ni budu moct každý den koukat.