Tak povězte vaše zážitky.
Když jsem byl malinký a startoval tady v rámci národní skupiny někdy po Vánocích, tak se mi podařilo postoupit ve sprintu. Jenže pak jsem spadnul. Všichni mi fandili u televize a já tam ležel... Pak jsem tady jel ještě při Tour de Ski, to jsem taky spadnul... (směje se)
Takže o víkendu spadnete taky?
To myslím, že ne. (usměje se) Všechno projedu po svých.
Teď vážně. Máte nabitý program, nedávno jste skončili na Tour de Ski. Jak se cítíte? Eva Vrabcová-Nývltová říkala, že kdyby se nejelo doma, taky by nestartovala.
Já jsem na tom podobně. Kdybychom měli někam cestovat, tak by byl program jiný.
Jak se tedy cítíte?
Je to zvláštní pocit. Protože člověk je poměrně rozjetý a lyžování tělu jde. Snad půjde i závodění. Ale jakékoliv jiné činnosti jsou hrozně vysilující.
Eva Vrabcová-Nývltová a Aleš Razým v Novém Městě na Moravě
Například?
Třeba cestování. Nebo oběd.
To je špatné, že se nemůžete najíst, ne?
No, měl jsem s tím problémy.
Jak to chápat, že jste měl problémy?
Neměl jsem chuť k jídlu. Ale něco do sebe člověk nacpat asi musí. Nejlepší je počkat, až bude mít chuť a hlad. A až je něco po ruce, tak to jde dovnitř.
Zvažoval jste, že byste nenastoupil?
Po Tour de Ski už ne. To jsem bral jako jistotu, že tady pojedu. Ale samozřejmě, že kdybych měl nějaké zdravotní problémy, tak bych to nelámal přes koleno. Ale pokud jde v uvozovkách jen o únavu, tak se není až tak na co vymlouvat.
Nehazardujete před olympiádou? Jste unavený, ale budete závodit.
Já myslím, že zas takový risk to není. Když to nejde, tak tělo člověka ani nepustí. Prostě nějakým způsobem dojde. A pak by to stálo za prd a stálo by za zvážení tomu přizpůsobit další program.
Pojedete jak sobotní individuální sprint, tak i v neděli týmový, v němž poběžíte v silné dvojici s Martinem Jakšem. V jakém závodě máte větší ambice?
V týmovém sprintu bude asi jednodušší postoupit do finále než v individuálním do semifinále. Potom se uvidí. Kdyby dvojice byly bruslením, tak by to bylo jasnější. Ale tím, že je to klasicky, a neví se ještě, jestli se pojede soupaž nebo ne, tak visí ve vzduchu, jestli jsme schopni to vydržet.
Trénink na Zlatou lyži v Novém Městě na Moravě
S jakým výsledkem byste byl spokojený při individuálním závodu?
Když postoupím a budu pak schopný ve čtvrtfinále pěkně bojovat, tak to bude dobré. Na nějaké vyšší umístění si nedělám přehnané ambice, to by bylo poměrně odvážné. I když se říká, že člověk by měl mít vysoké cíle a pak je plnit. Tady radši zůstanu při zemi.
To znamená, že byste chtěl dojet kolikátý?
Když se vejdu do třicítky v kvalifikaci, tak už to bude dobré... Ono se říká, že jsme jeli Tour de Ski, ale není to jen Tour, závodím každý víkend od začátku prosince a před tím jsem měl nemoc a byly další závody rovnou z tréninku, takže toho bylo dost.
Už jste měl v pátek dopoledne možnost si vyzkoušet tratě. Jaké jsou?
Kvalitu mají velkou. Můžeme to srovnat se závody v Asiagu. Lepší byly tratě jen v Davosu nebo v Lenzerheide. A jinak by mi trať měla vyhovovat, co se profilu týče. Je tam horší druhá polovina. Je tam výjezd, kde se to boří. Uvidím, jak si s tím poradím.
Určitě jste si všiml, že se areál v Novém Městě v posledních letech rozrostl. Co na to říkáte?
Hodně se toho změnilo. Je to pecka.
Chtěl byste, aby se na Vysočinu vrátila Tour de Ski?
K tomu musím říct jednu vzpomínku. Tenkrát se tady jednou kvůli nedostatku sněhu závody neuspořádaly a všichni na nás koukali, jako kdybychom byli vrazi. Hlavně Němci. A teď, co předvádí v Oberhofu, to je výsměch... Smutné. Jinak když jsem tu byl ještě jako malinký, tak byly tratě obsypané lidmi. To tady ještě ani nebyla tribuna. Samozřejmě na biatlon střelnice táhne nejvíc, takže je to opodstatněné. Ale myslím si, že kdyby se teď jela nějaká pětka, tak by se trať obsypala jako kdysi.
Vnímáte, že biatlon přetlačuje v Novém Městě lyžování?
Co s tím mohu dělat? Jezdit rychleji. Ať si lidi vyberou sami, koho chtějí sledovat.
Teď to máte ve svých rukou.
Tak trochu.
