Mandát na řízení světového lyžování a snowboardingu získal na následující čtyři roky.
Eliasch byl prezidentem FIS od roku 2021. Kritici mu vyčítali, že řídí federaci autokraticky, netransparentně a že FIS příliš utrácí. Zatímco před pěti lety švédský rodák kandidoval coby zástupce Británie, jejíž pas také vlastnil, tentokrát se o funkci ucházel jako reprezentant Gruzie. Švédsko a Británie odmítly jeho kandidaturu podpořit, tak přijal ještě gruzínské občanství.
Johan Eliasch se mračí, pozici v čele Mezinárodní lyžařské federace FIS neuhájil.
Funkci však Eliasch, který dříve býval šéfem firmy Head vyrábějící lyžařské vybavení, neobhájil. Průběh kongresu od začátku naznačoval, že to nebude mít snadné. Nejdříve delegáti změnili program, když 88 procent z nich hlasovalo, aby se volby posunuly na první bod jednání. Následně 60 procent účastníků odhlasovalo používání papírových hlasovacích lístků místo elektronického hlasování, což podle AP naznačuje nedůvěru v současnou administrativu FIS.
Proti tomu, kam se FIS pod Eliaschovým vedením ubírala, vystupovali hvězdní lyžaři Mikaela Shiffrinová a Marco Odermatt. FIS také získala kontrolu nad komerčními právy na své akce, jako jsou mistrovství světa a závody Světového poháru, což vedlo k právním sporům a nespokojenosti některých národní svazů.
Ospelt ve svém volebním programu zdůrazňoval realistický a transparentní finanční plán a také lepší sdílení znalostí mezi svazy.
Alexander Ospelt se usmívá po svém zvolení do čela Mezinárodní lyžařské federace FIS.
„Chci, abychom skutečně působili jako rodina, která se o sebe navzájem stará a rozvíjí se ve světový sport. Je atraktivnější mít medailisty z 80 zemí, a ne mistrovství Švýcarska, Rakouska nebo Německa,“ uvedl před volbami, které pro něj nakonec byly úspěšné.
Eliasch po volební porážce přijde také o členství v Mezinárodním olympijském výboru.
