Na únorovém mistrovství světa v Trondheimu jich bude startovat jen pět. Pro Nory dost malé číslo, klidně by do závodů mohli poslat jednou tolik závodníků a všichni by jeli minimálně o první pětku.
Jde o druhou stranu jejich dominance.
Z dosavadních šesti závodů sezony neobsadili jen tři pódiové příčky a pouze jednou vyhrál někdo jiný než Nor, hned v úvodu Fin Iivo Niskanen. Právě on je také jediným, který se na šesté pozici vklínil mezi osmičku Norů, jež vévodí celkovému pořadí Světového poháru.
Elitní seriál v jejich podání připomíná spíš národní šampionát, medaile přibývají. Jenže je zároveň jasné, že spousta z těchto výjimečných běžců bude závody na domácím vrcholu sezony sledovat jen u televize.
Tak proto ty nervy. Jde jim o nominaci. Je jasné, že stačí klidně jeden nepovedený závod a šance může být pryč.
Harald Östberg Amundsen se raduje z vítězství ve skiatlonu na Světovém poháru v Lillehammeru.
„Nor, který by prý nebyl nervózní, lže,“ měl jasno Jan Thomas Jenssen.
Jediný, kdo byl při skiatlonu v klidu, byl Simen Hegstad Krüger, jelikož obhajuje zlato z Planice 2023.
Amundsen, loňský celkový vítěz Světového poháru, se prý z tlaku pozvracel i Jenssenovi se pořádně sevřel žaludek.
Královna je zpět. Život se Johaugové změnil, přesto platí: Chce vítězit! |
I proto oba tak nadšeně slavili pozdější úspěchy. Amundsen vyhrál a Jenssen byl druhý. „Spadlo to ze mě,“ vykládal vítěz.
Podle legendárního Pettera Northuga si tím zajistil nominaci do skiatlonu v Trondheimu. Podle něj by v tuto chvíli měli mít místo i Jenssen, pochopitelně fenomén Johannes Hösflot Klaebo, Martin Löwström Nyenget a obhájce Krüger.
„Ale další se ještě nemusí vzdávat. Bude to otevřený boj,“ mínil Northug, dvojnásobný olympijský vítěz a třináctinásobný mistr světa a dnes televizní expert.
Norští běžci během skiatlonu na MS v Planici, vlevo Simen Hegstad Krüger, vpravo Sjur Röthe.
Alespoň trenéři to mají snazší. Na kohokoliv ze širší reprezentace ukážou, s klidným svědomím si mohou říct, že má na to, aby jel o přední příčky.
Proč jsou tak dobří? Důvodu je samozřejmě celá řada. Běžecké lyžování je pro spoustu Seveřanů sportem číslo jedna. V zemi mají ideální podmínky a na sněhu mohou být od raného podzimu do pozdního jara.
Díky dlouhé běžecké tradici mají obrovské tréninkové know-how, vlastní takřka nevyčerpatelné materiální zdroje a jejich vývojové týmy například v oblasti vosků se nemohou rovnat s žádnými jinými.
Každý rok se do tamních klubů hlásí tisíce dětí. Mají z čeho vybírat a konkurence v mládežnických kategoriích je obrovská. Možná ještě větší než mezi elitními muži.
„Pamatuju si, že když jsem závodil, tak v mých osmnácti letech nás jen v mojí kategorii bylo třeba dvě stě. Dvě stě!“ vykládal loni pro iDNES Premium Ragnar Bragvin Andresen, expert na techniku, který pomáhá Čechům. „Ani si neumíte představit, jak náročné je se jako Nor kvalifikovat na juniorské mistrovství světa. Stačí jedna chyba, jeden nepovedený závod a jste pryč.“
I Norové Novákovi fandí. Severský expert o běžecké technice i dominanci krajanů |
I proto se podle něj stává, že se ve Světovém poháru objeví do té doby úplně neznámý Seveřan a hned skončí v první pětce.
„Podle mě je tak čtyřicet norských závodníků, kteří by jezdili o první dvacítku Světového poháru. A ve sprintu jich bude asi ještě víc. Proto také, když jste na norském šampionátu v první třicítce, můžete si říct, že jste vážně třída,“ dodával expert.
I tato rivalita je posouvá. Místo v týmu si nezajistí jen vydařenými výsledky v závodech, ale i prací na tréninku.
Nor Johannes Hösflot Klaebo dojíždí první do cíle sprintu v Lahti.
Byť, jak Andresen upozornil, rozhodně se kvůli tomu nehádají: „Tohle je jedna ze stránek norské mentality. Ano, nejvíc bojují proti sobě, ale pořád se berou především jako parťáci. Ví, že se navzájem posouvají, podporují se a hledají přístupy, jak by toho druhého mohli překonat. Aby uspěli, každý musí být neskutečný profesionál a všechno řešit do nejmenších detailů. Nejen závody, ale i stravu či regeneraci.“
Nekonečná nejistota, jestli si udržíte pozici v sestavě pro nejlepší závody, nicméně není pro každého. Jak dokázaly poslední závody v Lillehammeru, problémy s ní mají i ti, kteří by měli být nejotrlejší.
Spousta z nich už tlak neunesla. „Nemáte jisté místo, nevíte, jaký program vás čeká příští víkend. Proto se mnoho Norů vrhá na distanční závody, které jsou uvolněnější. Už jsou z toho neustálého boje zkrátka unavení,“ vysvětlil Andresen.
Kdepak, jen o triumfech norské běžecké lyžování není. Což v sezoně domácího mistrovství světa platí ještě mnohem víc.
